Mohutný stroj na zpracování dřeva totiž váží několik tun a manipulace s ním je vždy tak trochu událost. Nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy se dřevobrus na zpracování papírenské dřevoviny, zachráněný etnografem Vítem Smrčkou z továrny v Klášterní Lhotě u Hostinného, stěhoval ke svému novému majiteli, kterým je Národní zemědělské muzeum Praha.

„Stěhování tak velkého exponátu neprobíhá každý den, proto jsme celý transport napjatě sledovali a jsem rád, že mohu oznámit úspěšné splnění úkolu," řekl generální ředitel NZM Praha Milan Půček. Nijak neskrývá nadšení z úspěšné akce. Jeho muzeu se totiž podařilo získat do svých sbírek naprostý unikát.

Železný obr, vážící několik tun, zpracovával materiál na výrobu papíru mechanickým způsobem až do roku 2008, kdy se podnik v Klášterní Lhotě přeorientoval na výrobu palivového dřeva. Namísto likvidace, která by byla z pohledu historie techniky nenahraditelnou ztrátou, se jej podařilo zachránit právě etnografu Smrčkovi, který jej nyní věnoval do sbírek NZM.

Není jasné, kde exponát bude

Muzeum se chystá představit dřevobrus z roku 1880 veřejnosti co nejdříve. „Zatím není úplně jasné, kde náš nový exponát skončí. Důležité je, že jsme jej zachránili pro příští generace. V Česku totiž nic podobného k vidění není. Návštěvníkům však naši novou chloubu určitě představíme už v jeho dočasném novém domově v Čáslavi," slibil ředitel NZM Půček.

Zda mnoha tunový exponát zůstane ve společnosti historické zemědělské techniky v čáslavské pobočce, však dosud není jasné. Ve hře je totiž i další možné stěhování. Jedno z pracovišť NZM Praha se totiž nachází na loveckém zámku Ohrada u Hluboké na Vltavou. Proč by se měl historický dřevobrus stěhovat právě tam?

Zdejší expozice je totiž přímo zaměřena na oblast lesnictví, myslivosti a rybářství a přístroj na zpracování dřeva by se tedy vyjímal i mezi místními exponáty. „Máme pro něj už i místo v takzvané Zbrojnici. Ta však musí nejdříve projít rekonstrukcí, stejně jako většina areálu malebného loveckého zámku," vysvětlil ředitel pobočky NZM na Ohradě Martin Slaba.

Národní zemědělské muzeum není jedinou institucí, která se dřevobrus snažila v minulosti získat. Jednou z variant bylo i umístění v expozici zpracování dřeva ve vrchlabském Krkonošském muzeu.