Jak se sedlčanští radní vyjádřili, problémy jsou se získáváním potřebných údajů od lidí ze záplavových oblastí.

Součástí povodňových plánů mělo být ve městě přibližně sedmdesát individuálních povodňových plánů pro objekty, které jsou v záplavovém území. Z privátních objektů, kde byli zpracovateli plánu osloveni všichni vlastníci domů a objektů, však pouze čtyři zareagovali a poskytli údaje.

„Údaje přitom slouží jako jediný zdroj dokladovaný pro případné záchranné akce, umisťování pytlů s pískem a dalších protipovodňových bariér či opatření. Bohužel, pokud člověk nevychází z vlastních místních znalostí, tak nemá přehled, kolik lidí se v daném objektu obvykle nachází, zda tam jsou osoby se zdravotním postižením a podobně. Je to ale jejich volba," sdělil místostarosta Miroslav Hölzel zklamaně.

„Po povodních potom občané křičí, kdo za co může, ale na druhé straně nejsou ochotni splnit jediný svůj úkol - poskytnutí údajů. Ve chvíli, kdy se nic neděje, je to prostě nezajímá," myslí si.

Povodňové plány jsou rozsáhlé materiály. Pro potřeby jednotlivých členů povodňové komise z elaborátu bude vypracován dvou až třístránkový manuál, aby přesně každý věděl, které kroky a v jakou chvíli má činit při hrozících povodních. „V celém povodňovém plánu je spousta údajů, které je dobré vědět, ale nejsou podstatné pro chvíli, kdy je nutné konat v terénu," dodal.

Drobné nedostatky

U varovného protipovodňového systému byly při zkouškách zjištěny drobné nedostatky. „Čidla bylo nutné o několik centimetrů přizvednout nebo naopak snížit, aby údaje byly naprosto shodné se skutečností, která se odečítá na vodoměrných latích," poznamenal k dolaďování systému. „Již máme možnost do části softwaru pro aktualizaci zasahovat - a zanést změny telefonů, jmen a dalších podkladů, aby vše fungovalo," doplnil místostarosta.

Protipovodňový systém podrobí radnice čtvrtletním zkouškám.

Marie Břeňová