VYBERTE SI REGION

Lékaři, hasiči či kadeřnice. Tím vším chtějí být současní deváťáci

Mělník - Rozhodnutí, jakou školu jít studovat, může významně ovlivnit celý budoucí život člověka. Toho jsou si dobře vědomi i žáci 9. B z mělnické základní školy Jindřicha Matiegky, kteří museli do poloviny března stejně jako jejich vrstevníci z jiných devátých tříd podat přihlášky na střední školy.

24.3.2014
SDÍLEJ:

Deváťáci ze základní školy Jindřicha Matiegky dorazili v tomto týdnu do redakce, aby si zkusili napsat vlastní novinový článek. Výsledky jejich úsilí si budete moci přečíst v nejbližších dnech.Foto: Deník/Jiří Říha

Skutečnost, že mnozí z patnáctiletých žáků poměrně přesně vědí, jaké zaměstnání by je jednou mělo živit, přitom není samozřejmostí. Podle výchovné poradkyně Bedřišky Frundlové jde totiž o zdlouhavý proces, do kterého se vedle samotných žáků, jejich rodičů a pedagogů ve škole zapojuje také pedagogicko - psychologická poradna a informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS), které funguje při kontaktním pracovišti Úřadu práce v Mělníku.

„Už od šesté třídy se snažíme dětem v rámci různých vyučovacích předmětů vysvětlovat, co je obsahem toho kterého zaměstnání, aby si udělaly reálnou představu. Spoustu informací si navíc mohou najít na internetu nebo za mnou mohou i se svými rodiči přijít na konzultaci," přiblížila výchovná poradkyně z Matiegky, jak se škole v Pražské ulici v Mělníku říká.

Se školáky navíc každý rok míří do informačního poradenského střediska, kde si mohou osmáci a deváťáci zkusit hned několik testů. Ty jim mají pomoci odhalit, k jaké práci mají nejlepší předpoklady a na jakou střední školu by proto měli zamířit.

Skupinové poradenství

Jedna z pracovnic střediska Magda Vondroušová připomněla, že k nim dochází naprostá většina žáků z celého mělnického regionu. „Chodí k nám na takzvané skupinové poradenství. Na jaře přijdou ještě jako osmáci, to se zaměřujeme hlavně na jejich sebepoznání, určení zájmů a dovedností. A na podzim pak dorazí coby žáci devátých ročníků, kdy už s nimi konkrétněji probíráme jejich plány a požadavky," uvedla Magda Vondroušová s tím, že ve středisku školákům rádi poradí i jednotlivě, pokud o to budou mít oni nebo jejich rodiče zájem.

Pracovnice střediska navíc čas od času docházejí také na třídní schůzky přímo do škol, aby tam s rodiči probraly aktuální situaci na trhu práce a poradily jim, v jakých oborech je největší zájem o nové pracovní síly. „Situace na Mělnicku bohužel není nezaměstnaným právě nakloněná. Všeobecně se ale dá říci, že největší zájem je o lidi z technických oborů, ze strojírenství, o řidiče nebo skladníky," připomněla Magda Vondroušová.

Pracovní výchova vymizela

„A perspektivu mají i šikovní učni. Problém je, že děti dnes nemají reálnou představu o řemeslech, když ze škol prakticky vymizela pracovní výchova. A je tu také tlak ze strany rodičů, kteří chtějí, aby jejich dítě šlo studovat, ačkoliv na sezení nad knížkami zrovna dvakrát není," dodala s tím, že právě rodiče mívají při rozhodování o dalším studiu svých dětí hlavní slovo.

Statistika je přitom neúprosná. Zatímco na jedno volné místo asistentky je i několik desítek zájemců, na pohovor na zámečníka nebo technika dorazí často jen pár zájemců…

Anketa: Kam jdete studovat a čím chcete být?

Denisa Kloudová: Dala jsem si přihlášku na obor ekonomika a podnikání tady v Mělníku na ISŠT. Baví mě počítání,  takže to v budoucnu vidím na nějakou kancelářskou práci. Bylo by fajn brát třeba 20 tisíc čistého.

Zdeňka Brhelová: Chystám se jít studovat ISŠT, obor ekonomika a podnikání. Baví mě organizovat různé akce, docela by se mi proto líbila práce asistentky. Co bych naopak nechtěla dělat, to je účetnictví.

Nikola Babková: Mým snem je pracovat u malých dětí jako zdravotní sestřička nebo ještě lépe lékařka. Podala jsem si proto přihlášky na zdravotní školy v Mělníku a v Praze. Mám děti ráda a ráda pomáhám lidem.

Pavlína Šeborová: Hlásím se na chemickou školu a na polygrafii, obojí je v Praze. Chtěla bych být kardioložkou a pomáhat lidem s nemocemi srdce. Věřím, že chemie by pro mě mohla být na medicíně užitečná.

Eliška Fafková: Zatím vůbec nevím, co chci dělat, uvidím až podle toho, co se naskytne. Každopádně teď se chystám jít studovat gastronomii. Doma občas vařím, mojí specialitou je chleba ve vajíčku.

Kristýna Boušková: Dal jsem si dvě přihlášky - na elektrikáře a na informační technologie. Nejraději bych  jednou byl svým vlastním pánem a dělal něco kolem grafiky či animací. A vysněný plat? Já nevím, takových 20 tisíc.

Michal Malát: Hlásím se na zámečníka s maturitou na ISŠT. Ale chtěl bych být hasičem a zachraňovat lidi. Jsem členem dobrovolných hasičů a když byly u nás ve Vavřinči povodně, tak jsem pomáhal.

Jaroslav Michl: Přál bych si pracovat u policie, stejně jako můj děda. Chtěl jsem být policistou už jako malý, takže vlastně jenom jdu za svým snem. Podával jsem si proto přihlášku na policejní střední školu v Holešově.

Nikola Berkyová: Chtěla bych pracovat v oboru hotelnictví, myslím, že by mě bavilo dělat třeba recepční. Jazyky mi docela jdou, tak by to snad nebyl problém. Hlásím se proto na SOŠ a SOU Neratovice, obor hotelnictví.

Autor: Barbora Tesnerová

24.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vláda schválila nové posouzení nabídek na opravu Státní opery

Praha - Ministerstvo kultury znovu posoudí nabídky uchazečů o rekonstrukci budov Státní opery Praha. Vláda v pondělí schválila vznik nové hodnotící komise. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sedm nabídek zájemců o miliardovou zakázku již jedna komise v létě posuzovala a vybrala vítěze. Protože ale někteří uchazeči mají proti výsledku tendru námitky, vznikne ještě další. Ta posoudí, zda nabídky vyhověly zadání. Vítěz zatím zveřejněn nebyl.

Dobrovolníci v ČR každý rok odpracují kolem 45 milionů hodin

Praha - Dobrovolníci v Česku každoročně odpracují kolem 45 milionů hodin a odvádějí práci za víc než 5,5 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik a z vládního dokumentu o politice státu vůči neziskovým organizacím. Podle tohoto materiálu vlády nezištnou činnost dělají skoro dva miliony Čechů a Češek nad 14 let, ČR se tak řadí v dobrovolnictví na osmou příčku EU. Na dnešek připadá den dobrovolníků.

Praha 13 má mít vyrovnaný rozpočet ve výši 724 milionů korun

Praha - Městská část Praha 13 by měla v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s příjmy a výdaji ve výši 724 milionů korun, což je asi o sedm milionů víc než letos. Investice by měly dosáhnout 400,3 milionů korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu. Ten musí ještě schválit zastupitelé městské části.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies