VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Houbař: Nejoblíbenější jsou pro mě křemenáče

Příbram /ROZHOVOR/ - Léto je za dveřmi a s ním jsou v očekávání i houbaři, kteří se už těší na plné košíky hřibů, křemenáčů a dalších oblíbených druhů hub. Tu a tam se dá nějaký hříbek nebo kozák najít, ale na tu pravou sezonu si ještě musíme počkat. Mezi houbaři jsou ale tací, kteří se houbám věnují praktický celý rok.

1.6.2015
SDÍLEJ:

Jindřich Kohout při fotografování hub.Foto: Karel Hutr

Za prvé, umějí najít jedlé houby prakticky bez ohledu na roční období a za druhé, houby jsou jejich celoživotním koníčkem a zajímají se i o takové druhy, kterých si ostatní ani nevšimnou. Řada těchto vášnivých amatérských mykologů pak houby dokáže krásně fotografovat. Mezi ně patří Jindřich Kohout z Prahy.

Za houbami, jak do košíku, tak i kvůli fotografování, jezdí po celé republice. O víkendu navštívil i Brdy, kde si rozšířil svůj archiv především o vodní drobnou houbičku s krásným českým jménem čapulka bahenní. Protože Jindra houby opravdu umí a navíc kromě již zmíněného fotografování dokáže z hub vykouzlit chutné pokrmy, položili jsme mu několik otázek, které se týkají i kulinaření.

Jak dlouho se věnujete houbaření a fotografování hub?

Moji rodiče byli vášniví houbaři a tak jsem už od pěti let jezdil s nimi na houby. Lesy v okolí Štětí, kde jsme bydleli, jsou poměrně veliké, i když vzhledem k tomu, že se jedná o borové lesy, ne moc bohaté druhově. Tenkrát jsem o fotografování hub neměl ani tušení. K fotografování hub jsem se dostal až v době „digitální". Asi tak před pěti lety jsem podnikl první pokusy. Více se fotografování hub věnuji asi tak tři a půl roku.

Takže zájem o houby začal zcela prozaicky, tedy v prvopočátku bylo houbaření ryze z důvodů, že vám houby chutnají? Nebo je to jinak?

Ano je to tak. Houby doma v kuchyni používáme často a to v jakékoli podobě. Zajímavé je, že se to neprojevilo na našich dětech, mladší syn na houby chodí rád, ale houby vůbec nejí. Starší občas vyrazí na houby, ale také je moc nejí.

Jindřich Kohout při fotografování hub.Všiml jsem si, že na portálu www.ohoubach.cz máte nejen krásné fotky hub, ale i zajímavé recepty. Ty jsou vaše nebo jste „zdědil" recepty po někom z rodiny? Zaujal mě jeden recept, kde popisujete přípravu takovým způsobem, že se jednomu sbíhají sliny…

Některé recepty jsem zdědil po rodičích, ale většina receptů je mé manželky, která umí upravit houby na jakýkoli způsob. Ten recept, o kterém jste se zmínil, je původem z Itálie od sestry, která tam žije již čtyřicet let. V původním receptu houby vůbec nebyly, ale první pokus nás přesvědčil, že tam patří. Ostatně o tom svědčí to, že naše úprava receptu prošla s velkým úspěchem zpětnou zkouškou v Itálii.

Patříte mezi houbaře, kteří si osvojují další a další druhy hub, abyste měl archiv fotografií co největší?

Osvojování nových a nových druhů hub je spíše koníček v poznávání něčeho nového. A svět hub je velice zajímavý. Osobní atlas se pomalu rozšiřuje, ale nehoním se za žádným cílovým počtem druhů. Houbu většinou vyfotím často jenom v případě, že se mi líbí – houba, kompozice, …

Co je vaším, myslím tím fotografickým, nej úlovkem?

Myslím, že loňský rok byl pro mne na nej úlovky velice úspěšný. Podařilo se mi nalézt několik druhů hub, které jsou v tzv. Červeném seznamu makromycetů České republiky. Nebylo kupodivu potřeba jezdit ani nijak daleko od domova, ale dost se jich našlo v okruhu deseti kilometrů. Velice mě potěšil nález hřiba královského na lokalitě, kde se historicky ví, že se tam vyskytuje, ale dlouho ho tam nikdo nenalezl. Stejně tak potěšil opětovný nález ryzce citronového, který se dá najít jenom na několika lokalitách v ČR.

Kterou houbu chcete nafotit nebo prostě jen najít a ještě se nezdařilo?

Máte na mysli určitě tzv. raritní houby – houby, o kterých se ví, že na území ČR byly dříve nalezeny, ale vyskytují se málo nebo vůbec. Mezi houbaři je legendární například masečník. Já se letos určitě těším na nález stročkovce kyjovitého – lokalita je vytipována a ověřena loňským nálezem.

Vaše nejoblíbenější houba? Myšleno do kuchyně…

To jsem také zdědil a jsou to křemenáče, jedno jestli březový, osikový nebo jiný. Naštěstí v sezoně je mám v dosahu několika set metrů od domova a nalézám je pravidelně každý druhý nebo třetí den od června až do konce října.

Váš nejoblíbenější houbový pokrm?

Jeden houbový vyčnívá nade všemi – houbová kyselačka.

Věnujete čtenářům Deníku recept, který si myslíte, že stojí za pokus?

Jeden zajímavý mohu uvést. Tradičně se houby zavařují do octa, nakládají se do soli nebo tuku, suší se nebo zamražují. My část tvrdších hub zavařujeme jinak. Tvrdší houby se svaří ve vínu s octem v poměru 4:1, před svařením se přidá na špičku nože kyselina citronová (houby si zachovají svoji barvu) a hlavně se do nálevu nepřidává sůl. Po slití nálevu se nechají odkapat, ale neproplachují se. Po vrstvách se vkládají do sklenic, Jednotlivé vrstvy se prolévají dobrým olejem, tím myslím olivovým, kukuřičným, rýžovým… Mezi houby se přidává hřebíček, lze přidat i trochu feferonky. Vše stále bez soli. Naplněné sklenice běžným způsobem zavaříme. Až když se houby podávají jako příloha, pak teprve se přímo na talíři solí. Pak teprve správně vynikne ta chuť. Recept je z Itálie, ale tam se tímto způsobem nakládají slávky a chobotnice.

Čapulka bahenní.Kolik času věnujete houbaření a fotografování hub?

Běžně se do lesa dostanu jednou nebo dvakrát za týden a to celoročně. Fotoaparát vždy s sebou.

Kde nejraději houbaříte? Máte svůj nejoblíbenější houbařský ráj. Já žiji na Podbrdsku, takže nemusím chodit daleko… Vy jako Pražák máte sice trošku dál do houbařských rájů, ale máte jich kolem bydliště zase spousty…

Řekl bych, že na houby vyrážím do okruhu do sta kilometrů od Prahy, ale i třeba přímo tady v Praze. Nejčastěji je to Český kras, Brdy, Polabí.

Předpokládám, že jako zkušený a náruživý houbař si děláte zásoby… Co upřednostňujete? Sušení, zamražování hub…

Houby máme uložené sušené, naložené na několik způsobu a hlavně máme houby předvařené a zamražené.

Jak letos začala sezona? Máte „na kontě" už nález nějaké hřibovité houby?

Minulý týden jsem našel první kováře, i když letos to bylo o více než tři týdny později než loni. Před pěti lety jsem našel kováře už 25. dubna.

Mezi skalními houbaři je rozšířen termín barevňáci. Také obdivujete, fotografujete a vyhledáváte tyto vzácnější až velmi vzácné druhy hřibů? Laici totiž rozlišují hřiby jen na jedlé a nejedlé a ani si neumí představit, kolik druhů hřibů a koneckonců i kozáků a křemenáčů u nás roste.

Barevné hřiby jsou určitě velice zajímavá skupina hub. Bohužel míst, kde se nechají nalézt je poměrně málo a znalci jsou místa střežená. Asi polovinu druhů mám nafocenou a na další dojde příležitostně časem. Nalézt barevného hřiba je skutečně zážitek. Ale krásně narostlý křemenáč se tomu, alespoň pro mne, určitě vyrovná.

Čtěte také: Po májovkách roste na Nymbursku hřib kovář

Autor: Karel Hutr

1.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení