Terasy jsou součástí projektu, který se týká Zámeckého vrchu. Podle starosty Karla Otavy jde o dlouhodobý projekt.

„Běží už mnoho let. Jednou z akcí byla právě rekonstrukce klášterních teras. Na opravu byly získané evropské dotace, firma, která práci dělala, pracovala do konce minulého roku, potom dostala zaplaceno a když jsem převzal v červnu funkci starosty, žil jsem 
v domnění, že práce pokračují, ale pak jsem se tam šel podívat a zjistil jsem, že je tam spousta nedodělků a firma pryč," řekl starosta Otava.

Slib: do srpna hotovo

Město poté začalo dodavatelskou firmu na nedostatky upozorňovat, proběhla i schůzka se šéfem firmy, na které chtělo město harmonogram, kdy budou práce dokončeny. „Slíbili nám, že to do konce srpna dostaví a nakonec firma přišla s tím, že jdou do insolvence. Navíc stavba nebyla do dneška předána," popsal nynější stav starosta.

Není hotová skrývka zeminy včetně nepořádku, co po firmě zůstal, navezení patnácticentimetrové vrstvy ornice, výsadba sedmi set růží a dalších dřevin, chybí mobiliář osvětlení. Mlatové cesty jsou ve špatném stavu, protože byly dělané špatným technologickým postupem 
a dešťová voda je vždycky vymele.

Dříve vše bez problémů

Podle bývalého starosty Jiřího Havelky město spolupracovalo s dodavatelskou firmou čtyři až pět let 
a žádné problémy nebyly.

„Dohled nad stavbou měl odbor školství a kultury, projektová manažerka. Během stavby se prováděly kontrolní dny, kterých se účastnil také Národní památkový ústav. Vždy se dělal soupis skutečně provedených prací a na základě toho jsme propláceli faktury," vysvětlil financování stavby na terasách podle svého pohledu bývalý starosta Jiří Havelka, který také poslední fakturu dodavateli podepsal.

Revitalizace od roku 2012

Od začátku revitalizace 
v roce 2012 byly po odstranění náletových dřevin, popínavých rostlin a špatného materiálu vystavěny z režných vápencopískovcových cihel nové zdi podle vzhledu z 19. století. Při stavbě se využilo původní dochované ztužení zdiva ocelovými trny. Zdi se zvyšovaly o sedmdesát centimetrů nad původní terén a na jejich korunu byly ve spádu položeny pískovcové desky.

V letošním roce měly být práce dokončeny. Na horní terase měla vzniknout kavárna a střední terasa měla sloužit jako otevřená galerie M. B. Brauna. Na spodní terase je počítáno s obnovenou vinic, na které už nyní je město domluveno s partnerským městem Břeclav. „Dohodl jsem se se starostou, že by do výsadby zapojili vysokou vinařskou školu. Snad se to po tolika letech podaří," věří Karel Otava.

Celou věc mají nyní v ruce právníci, kteří mají vyčíslit škodu, aby bylo jasné, s jakou sumou se město přihlásí do insolvenčního řízení.

Klášterní terasy v Lysé nad Labem patří 
k bývalému klášteru bosých augustiniánů, který je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou a spolu 
s areálem zámku stojí na takzvaném Zámeckém vršku, kde tvoří výraznou dominantu města.

Čtěte také: Lysé nad Labem chybí tři pozemky pro obchvat. Zřejmě dojde k jejich vyvlastnění