Ještě před pár lety by taková situace vyvolala doslova úžas. Nnyí už překvapí málokoho. Zejména letošní jaro se divoké kachny, zpravidla 
v páru, objevují v centru Poděbrad a Nymburka ve velkém množství. Proč? Co zapříčinilo změnu jejich chování a je ztráta plachosti a přesun původně divokých zvířat do center měst dobrou zprávou?

Zeptali jsme se odborníka Luboše Vaňka ze Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Pátku. „Je to tak, v poslední době je opravdu vidíme všude. Jsou u kostela, u Růžového slona i v parku. Je jich opravdu hodně a příčina je jednak 
v tom, že je myslivci uměle vysazují na březích Labe ve velkém množství. Tam je lidé krmí, takže jsou v podstatě vychovávány lidskou rukou 
a ztrácí přirozenou plachost. Jdou za potravou a vědí, že 
v centrech měst ji najdou snáze," vysvětluje ochránce zvířat.

Ztráta plachosti zvířat

Tedy umělé vysazování 
v kombinaci s krmením lidí vyvolá ztrátu plachosti a výsledkem jsou právě kachní páry na přechodech v centrech měst. Ovšem problém se netýká jen kachen. „Podobně je to například v Nymburce s nutriemi. Také ztratily plachost, lidé je na březích běžně krmí. Nebo kos. To býval původně lesní pták, dneska jej běžně uvidíte v parku," dává další příklady Luboš Vaněk.

A je to tedy obecně dobře nebo špatně? „Je to samozřejmě špatně. Ta zvířata mají zůstat přirozeně plachá," má jasno muž, který je se zvířaty denně ve styku.

Jaká je tedy budoucnost těchto divokých zvířat, která se v posledních měsících volně promenují třeba i po nymburském náměstí Přemyslovců, na Rejdišti jsou už jako doma a několikrát už vyšlapovala i po přechodech pro chodce v Palackého třídě? Těžko říci. Pokud je člověk i nadále bude v takové míře krmit a zvířata budou dále ztrácet svoji plachost, rozhodně jich v centrech ať Nymburka či Poděbrad ubývat nebude.