VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Farmářský trh je prý módní vlna, která už odeznívá

Mělník /ROZHOVOR/ - Ondřej Muška se věnuje už více než pět let organizaci Mělnických „zelinářských" trhů. Důraz při výběru prodejců klade na kvalitu jejich zboží. „Nekvalita nebo oklamávání zákazníků škodí celému trhu," říká. Jak ale kvalitu ohlídat?

31.5.2014
SDÍLEJ:

Farmářské trhy/ilustrační fotoFoto: Deník/ Z. Traxler

Nahlédněte s námi do zákulisí organizace trhů, které se dobrovolně vzdaly názvu „farmářský".

Ondřej MuškaNarodil se v jihočeských Chelčicích. Jako student Střední Zahradnické Školy v Mělníku se angažoval a spoluorganizoval desítky kulturních akcí.

Při studiích absolvoval stáže v Německu, Rakousku a Itálii na různých zemědělských farmách.

Po ukončení studia se začal plně věnovat filmové a televizní práci, jako zvukař, později střihač a režisér dokumentárních filmů.

Se svým letitým kamarádem Jiřím Procházkou a svou ženou založil občanské sdružení Studio Eko-Logika, které organizuje Mělnické trhy a další kulturní akce v Mělníku. Cílem je vytvořit prostor založený na eko-logických principech zdravé společnosti.

Sám sebe Ondřej charakterizuje jako „vizionáře, organizátora, cestovatele a aktivistu v kulturním a ekologickém občanském životě a čekatele pátého potomka se svou ženou Janou".

Kde se vzal fenomén farmářských trhů?

Dostaly k nám znova ze západní Evropy, kde už několik let dobře fungují. Pro Čechy představují farmářské trhy něco jako návrat k tradici. 
S výrazem farmářský trh přišli poprvé asi před šesti sedmi lety v Klánovicích 
u Prahy. Za tu dobu se trhy rozšířily po celé republice a název se stal dobrou marketingovou značkou. Pojmenování farmářské trhy je ale podle mne velmi nešťastné, protože farmářů, které jezdí prodávat na trh, je poskromnu. Farma je komplex: zemědělec, který chová zvířata, pěstuje rostliny, vyrábí produkty. U nás provozují přímý prodej spíše malí zemědělci. Ke všemu označení „farmáři" nezahrnuje drobné řemeslníky a výrobce potravin, které na trzích také velmi často potkáváme.

Jak tedy trhy nazvat lépe?

Obecné pojmenování pro trhy v Čechách nemáme. Mohli bychom jim říkat obyčejně městské trhy. Bohužel v 90. letech městské trhy dostaly trochu negativní význam tím, že se na nich prodávalo nekvalitní oblečení. Nemám nic proti asijským tržnicím, ale je dobré tyto trhy odlišovat od těch kde prodávají převážně samotní pěstitelé a výrobci.

Narážíte na to, že v Mělníce už nemáte farmářské trhy, ale Mělnické?

Ano, vrátili jsme se k tomuto pojmenování. Značka farmářských trhů nám po nějakou dobu výborně posloužila, ale myslím, že je na čase, aby se zase vrátily klasické názvy, jako trh městský, zelinářský nebo řemeslný.

Myslíte, že farmářský trh je módní vlna, která po čase odezní?

Já bych dokonce řekl, že už odeznívá. Vrchol farmářských trhů byl asi před dvěma lety. Samotné trhy se příliš nezměnily, přesto zájem lidí, prodejců i médií poklesl. Může to být dáno i tím, že se vyčerpali malí zemědělci, kteří už nemají sílu, aby trhy objížděli a platili si nájmy. Ti si navíc za tu dobu, co trhy navštěvovali, udělali portfolio stálých zákazníků, které teď jezdí přímo za nimi. Smyslem trhů totiž není jen prodat zboží na místě, ale vytvořit si trvalou klientelu lidí, která bude dojíždět za svým chovatelem nebo výrobcem. To je vlastně ten nejpozitivnější přínos farmářských trhů.

Farmářské trhy také stojí na zákaznících, kteří se vrací?

Ano, ale jen z jedné poloviny. Z druhé poloviny je nutné neustále nacházet nové a nové zákazníky ať už účinnou reklamou či osvětovou činností provozovatelů tržnice.

Jaký je typický zákazník farmářských trhů?

U nás na Mělníku je to asi jiné než třeba v Praze, kde už jsem několikrát prodával. (Ondřej Muška příležitostně pomáhá s prodejem ovoce a ovocných šťáv svému otci z jihočeského zemědělství - pozn. red.) V Praze jsou nejčastějšími zákazníky rodiny s dětmi a lidé kolem pětapadesáti až pětašedesáti let, kteří mají čas, nechtějí toho moc, ale chtějí si koupit kvalitní českou zeleninu, špekáček či tradiční kváskový chléb. Na malém městě to je různorodá škála lidí, od těch mladých, kteří udělají nákup za několik set korun a jdou domů vařit, až po seniory, kteří přicházejí už půl hodiny před otevřením, aby si vybrali tu nejlepší zeleninu.

Za čím lidé nejčastěji jdou?

Chleba, mléko, vajíčka, zelenina je základ, který se na trzích nejčastěji prodává. Do deseti hodin je to takový supermarket, kam lidé chodí vybírat a přebírat potraviny. Od deseti hodin se to láme a přichází úplně jiná skupina lidí, která si přijde popovídat, setkat se.

Souhlasíte s tím, že jsou trhy také společenskou událostí?

Určitě. Když jsme s trhy začínali, tak to lidé vůbec nechápali a chodili tam opravdu jen nakupovat. Končili jsme obyčejně v půl jedenácté, v jedenáct už tam nebyla ani noha. Pokoušeli jsme se je tam pozdržet například živou kapelou. Postupně si lidé na trhy zvykli a naopak jsou pro ně dnes už spíše příležitostí, jak se sejít se známými.

Proto tak často na trzích narážím na kuchaře a kavárníky?

Ano, bohužel ale musím říct, že v tomhle směru stále trochu pokulháváme. Hospodu pod otevřeným nebem se nám z trhů nedaří udělat, ačkoliv už jsme tam měli rybáře nebo uzenáře, kteří tam vařili své specialitky nebo vinaře, pivovarníky. Například ve Španělsku tráví lidí na trzích celé dopoledne včetně oběda. U nás se lidé na trzích většinou nezdrží déle než hodinu. Neuchytilo se to u nás na malém městě, ale dokonce ani v Praze ne.

Podle čeho vybíráte prodejce, které pro Mělnický trh oslovíte?

Snažíme se především o pestrost. Není to ale zrovna jednoduché, protože spousta zemědělců a výrobců došla časem k názoru, že se jim trhy nevyplatí. Část Mělnických trhů tvoří stálí prodejci, kteří tam mají svůj stánek pravidelně a pak jsou to prodejci, kteří se svým zbožím putují po republice a vždy se někde na chvíli zastaví. Zaměřujeme se při výběru na ty místní, regionální prodejce.

Nabízejí se vám také sami? Co rozhoduje, zda je přijmete nebo odmítnete?

Oslovujeme je my, ale hlásí se nám samozřejmě i sami. Klademe důraz hlavně na kvalitu jejich výrobků. Nekvalita nebo oklamávání zákazníků škodí celému trhu. Podle přihlášky a fotky jejich zboží, které nám pošlou, nepoznáme, zda je jejich zboží čerstvé. To se ukáže až na místě, když ho vidíme na vlastní oči.

Ondřej Muška je spolumajitelem sdružení Studio Eko-Logika, která v Mělníku pořádá farmářské trhy. Foto: Archiv Ondřeje MuškyOpravdu vám žádný podvodník neujde?

Mělnické trhy jsou maličké, máme tam normálně kolem 35 stánků, takže jsme schopni si kvalitu ohlídat. Pražské trhy, kde je prodejců dvojnásobně a kde se často mění, to může být problém. V rozhlase nedávno jeden kuchař lidem radil, jak si vybrat na trzích tu správnou zeleninu. Říkal, že nejlepší je dívat se prodejcům na ruce a všímat si, zda je mají špinavé a upracované. Podle toho prý poznají kvalitního zelináře.

A poznají?

Je to nesmysl. Stejně jako neznám pekaře, který by do rána pekl rohlíky 
a pak je jel ještě s rukama od mouky prodávat na trh, tak je jen velmi málo zelinářů, kteří by ještě s rukama od hlíny vyrazili prodávat na trh. Často navíc 
u stánku nestojí ani
samotní pěstitelé, ale prodávají tam třeba jejich
děti.

Jak rozeznáváte kvalitu zboží vy?

Já se dívám v prvé řadě na to zboží, případně ho ochutnám. Často se s prodejcem pobavím o produktu, které prodává. To, že neví nic o jeho vzniku, ještě nemusí znamenat, že ho nakoupil někde v Polsku. Jeho role může být čistě jen prodejní. Ne každý producent je dobrým obchodník. A na umění prodávat trhy stojí.

Co byste poradil lidem, aby si při výběru zboží všímali?

Zboží by nemělo vypadat jedno jako druhé, pak to zavání velkovýrobou. Zelenina nesmí být ovadlá, na trzích musí být vždy čerstvá, od toho je to přece trh. Někteří větší výrobci vlastní certifikáty o kvalitě, kdo ho má, ten se jím rád pochlubí a vystaví ho na svém stánku. Nemusí to mít ale větší výpovědní hodnotu. Některé certifikáty stojí tolik peněz, že si je menší zemědělci nemohou dovolit.

Myslíte, že kvalita zboží na trzích časem spíš klesá, nebo stoupá?

Spíše stoupá. Prodejci se už naučili, že nemůžou jít na trh s lecjakým zbožím, protože zákazníci jsou za ty roky dost vybíraví. Občas se ale stane, že se najde prodejce, který zeleninu nakoupí 
v Makru a pak ji jede na trh prodávat, takových jsme už pár také vyhodili. Je nutno říct, že když se něco prodává na trzích, tak to ještě nutně nemusí znamenat, že je to kvalitní. Zákazník si musí kvalitu sám ohlídat. Je tam ale velký předpoklad, že koupíte kvalitnější zboží než v supermarketu.

Jak hlídáte hygienu? Několikrát jsem zaslechla stížnosti lidí, kteří viděli, jak se na farmářských trzích prodávala vajíčka vystavená na přímém slunci 
v třicetistupňovém horku?

Hygiena je dobře zpracována v dokumentech Krajských hygienických stanic. 
I my tyto jednoduchá pravidla v tištěné podobě vyvěšujeme na informačním panelu a většina prodejců je dodržuje. U vajec je to jednoduché: Pokud uvidíte prodávat vejce v létě na přímém slunci, nekupujte je. U nás to ale určitě nebude. Na tyto zásady dost dbáme a prodejce okamžitě upozorníme, nebo s ním ukončíme spolupráci. Stalo se nám, že přijel prodejce 
s velice dobrými sýry. Bohužel neměl v létě chladící vitrínu a sýry v bedýnkách skládal na holou zem. Než stačil všechno zboží vyložit, tak jsme se rozloučili a tržnici musel opustit. Rád samozřejmě nebyl.

Farmářské trhy jsou obecně spojené s tím, že je tam draho.

Našim prodejcům říkám, aby zdražili, že jsou moc levní.

Je pravidlem, že je na trzích dráž než v supermarketu?

Vůbec. Naopak na malých městech vychází zboží levněji spíše na trzích. Mám na mysli klasickou zeleninu, uzeniny a pečivo ve stejné kvalitativní třídě. Cena závisí na tom, kde se trhy konají, protože nájmy za místo se v různých městech hodně liší.

Kolik peněz zaplatí prodejce za místo v Mělníku?

Na Mělnických trzích je to sto korun pro prodejce, kteří prodávají přebytky ze zahrady a 150 korun pro rukodělné výrobce. K nákladům musí připočítat ještě benzin a svůj honorář. Jinak parkování, stánek a elektřinu mají zadarmo. Jinde mohou náklady dosáhnout dvou až tří tisíc korun, což se pochopitelně odrazí i na ceně zboží. Při vysokých nájmech ale nechápu, proč se takové trhy vůbec konají. Prodejci i zákazníci jsou z toho nešťastní a jediný, kdo na tom vydělává je pořadatel, který je podle mého názoru šejdíř.

A jakou roli hraje při organizaci trhů město?

Je nutné říct, že trhy nelze provozovat bez podpory města. Myslet si, že je trh výdělečný podnik, vede pouze 
k neúnosným cenám za pronájmy míst na trhu. Celá logika podpory lokálních pěstitelů a malých výrobců tím pak postrádá smysl. V našem městě se to povedlo, zastupitelé Mělníku berou trhy s pochopením
a v rámci možnosti je podporují. Ostatně každoroční finanční příspěvek od města v hodnotě 35 000 korun je investován do propagace a organizace trhů.

Jistě jste už navštívil konkurenční trhy v jiných středočeských městech. Dají se od sebe nějak odlišit?

Trhy na malých městech, do 20 až 30 tisíc obyvatel, se od sebe příliš neliší. Je zvláštní, že občas se na některých místech prodávají lépe ryby, zatímco jinde vůbec a tak je to i v případě jiného zboží. Pak je na prodejci, aby si našel místo, kde je o jeho sortiment největší zájem. Když ho najde, tak se na něm pak většinou drží, což je výhodné i pro zákazníky, kteří pak od nich mohou už čekat určitou kvalitu. Ve větších městech, jako je třeba Kladno, se pak prodejci často obměňují. V Berouně mají vyhlášené hrnčířské trhy, kde je pravidelně až 200 stánků.

V čem jsou výjimečné Mělnické trhy?

Jsme zelinářský kraj, podle toho to na našich trzích také vypadá. Nejvíce stánků je se zeleninou. Jinak po celý rok děláme různé akce a jarmarky. Například v srpnu to bude vyhlášený Mělnický košt, který se kolikrát protáhne až do dvou do rána. Pořádáme také řemeslné jarmarky, ačkoliv s tím v Berouně se nemůžeme srovnávat. Kromě toho se u nás uchytily bleší trhy, které jsou součástí každých trhů. Mělnické trhy bych charakterizoval jako klasické, prvorepublikové trhy, které se zaměřují hlavně na místní výrobce a prodejce a odjakživa se konají na historickém náměstí Míru.

Jak vás činnost pořádání trhů ovlivnila v osobním životě? Dokázal byste ještě vůbec něco nakoupit v supermarketu?

Ano, samozřejmě, základní potraviny jako těstoviny, mouku nakupuji v supermarketu a vůbec se za to nestydím. Jsem při nákupu ale hodně vybíravý. Čtu pečlivě etikety každého výrobku a dokážu tam proto strávit třeba i dvě hodiny. Možná jsem 
i trochu nepříjemný zákazník, vždy si nechám ukázat všechno, co potřebuji. Přiznávám, že to se mnou při nákupu není úplně jednoduché.

Autor: Andrea Karlíková

31.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

20 metrů vysoká rozhledna s 98 schody má tvar trojbokého jehlanu. Vytvořena bude z přírodního dřeva, a to z akátu, dubu a modřínu. Konstrukci doplní ocelové prvky.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Kde rodit? Dilema i pro Pražanky

Praha - Některým středočeským nemocnicím podstatně přibývají klientky z Prahy. Na druhou stranu jsou i velké pražské nemocnice cílem pro mnoho rodiček ze Středočeského kraje.

Pražská zoo se loučila s lachtanem Mamutem. Návštěvníkům představila jeho brášku

Praha /VIDEO/ - V pondělí měli návštěvníci Zoo Praha jednu z posledních příležitostí spatřit lachtana Mamuta, který v nejbližších dnech poputuje do nového domova v Německu. Jeho místo v expozici zaujme mládě, které se narodilo 26. května a lidé jej od tohoto pondělí mohou pravidelně vídat v bazénu v určený čas.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

/RECENZE, VIDEA, FOTOGALERIE/ Pro více než 50 tisíc fanoušků zpíval v nablýskané show zpěvák, bavič a tanečník. Pomyslnou tečku za letošními mega open airy udělal současný popový král Robbie Williams. Příjemným překvapením byla tentokrát i disco legenda Erasure, která rozhodně nebyla nutným zlem jako většina předkapel. Diváky příjemně "předvařila".

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení