VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evangelický farář přiznal, že proti azylantům v Benešově není

Benešov /ROZHOVOR/ - I když se pod petici, jejíž znění odmítlo vznik azylového zařízení v centru Benešova i na celém jeho katastru podepsalo téměř 19 tisíc lidí, nejspíš jen málokdo z nich by se k tomu chtěl veřejně v tisku také přihlásit. Tuhle skutečnost zjistila při své stáži v Deníku letošní maturantka Gabriela Knížková, studentka benešovského gymnázia.

5.3.2016
SDÍLEJ:

Petr Turecký. Foto: Zdeněk Kellner

Na její jednoduchou otázku, zda byla petice proti zařízení, které v Benešově chtělo otevřít ministerstvo vnitra v Pražských kasárnách potřeba, odpovědělo, nejspíš kvůli požadavku uvést celé jméno, bydliště a také svou podobenku, jen pramálo dotázaných. Přesně, jedna desetina. Tedy každý desátý.

Jedním z těch, kteří se o ožehavém tématu integrace migrantů do české společnosti, nebo jejich nastěhování do Benešova nebál otevřeně hovořit, byl vysoký, prostovlasý, jednačtyřicetiletý farář Českobratrské církve evangelické v Soběhrdech Petr Turecký. Ten vznik petice i atmosféru, která ji provázela, vnímá jako pochybení, a to hned na několika stranách.

„První byla chyba ministerstva vnitra, z jehož strany neproběhla dostatečná komunikace směrem k veřejnosti," míní farář a jako příklad, jak se to podle něj má dělat, uvedl situaci v sousedním Německu. „Tam má pověřený pracovník naprosto jasné informace a občanům celou situaci vysvětlí na místě," tvrdil.

Podle evangelického faráře ze Soběhrd Petra Tureckého obyvatelé Benešova v souvislosti se záměrem ministerstva vnitra zřídit v centru sídla centrum pro azylanty žádné plné informace neměli.

„Právě to vytvořilo prostor šuškandě a spekulacím ohledně vzniku zařízení, vlastnictví prostor a podobně. Na vzniklé panice se nejspíš částečně podíleli i někteří zastupitelé, kteří problému sami úplně nerozuměli," připomněl Petr Turecký.

Z toho důvodu měla petice svoje oprávnění. „Spousta otázek nebyla zodpovězena, a to je obecně rys celé migrační krize, kdy se díky malé informovanosti šíří nejrůznější fámy," řekl.

V petici bylo napsáno, že podepsaní nesouhlasí se vznikem centra pro migranty na katastru Benešova. Koresponduje to s vaším zjištěním?

Podle mých informací by se zařízení mělo týkat žadatelů o azyl, což je skupina, která z bezpečnostního hlediska není problematická. Tito lidé jsou v poměrně přísném režimu a nechtějí udělat jakýkoliv prohřešek, který by jim získání azylu znemožnil. Většina lidí si podle mě představuje detenční centrum, což je naprosto odlišný typ zařízení. Z mých zkušeností je detenční centrum v podstatě vězení s velmi přísnou ostrahou a lidé tam často trpí hlubokými psychickými problémy kvůli ztrátě svobody a naprosto nejisté budoucnosti. Ty pak můžou způsobit nepředvídatelné chování. Naopak žadatelé o azyl se již aktivně snaží integrovat do společnosti.

Jak víte, že se jedná o takový typ zařízení a ne o to detenční?

Sdělil mi to můj benešovský kolega, který se touto problematikou zabývá. Problém je v tom, že to jasně nezaznělo z odpovědných míst, a jsme zase u té nedostatečné informovanosti. Až po vyjasnění situace se můžeme bavit o tom, jestli má petice význam nebo ne.

Měla by tedy po návštěvě z ministerstva vnitra vzniknout petice jiná, která by rozhodla, jestli centrum v Benešově bude nebo ne?

Tak jsem to nemyslel. Zkrátka by pak bylo možné vést věcnější diskusi a vysvětlit lidem, že žadatelé o azyl nepředstavují pro společnost žádné riziko. Zároveň by samozřejmě měly zahájit svoji činnost humanitární organizace, které mají řadu zkušeností s pomocí uprchlíkům.

Vy sám se této pomoci lidem na útěku z vlastní země účastníte?

V rámci naší církve podporuji činnost organizací, jakou je například pomoc pro uprchlíky v Drahonicích na Lounsku, což je detenční zařízení asi osmdesát kilometrů od Prahy. Vozíme jim hlavně teplé oblečení, obuv, ale například i cukr, kterého je tam nedostatek a ti lidé jsou zvyklí kávu nebo čaj hodně sladit. Zařizujeme i setkání s právníky, kteří jim pomáhají získat zpět doklady, spojit se s rodinou a podobně.

Co říkáte na názor, že část migrantů nejsou uprchlíci váleční, ale ekonomičtí, protože nepřicházejí z válečných oblastí, ale už, například z utečeneckých táborů v Turecku? A tam jak je známo, žádná válka není.

To je samozřejmě věc velmi diskutovaná, kterou probíráme i s mými spolupracovníky. V rámci migrační vlny k nám bezesporu přichází různé typy lidí. Co ale považuji za důkaz toho, že většina migrantů skutečně prchá před válkou, jsou například zkušenosti mého kolegy z Chorvatska. Malým dětem tam ve volných chvílích dávali pastelky a předškoláci spontánně malovali výjevy z války. Neříkám, že mezi přistěhovalci se nevyskytují potenciálně nebezpečné osoby, to při takovém množství lidí naprosto vyloučit nelze.

Z toho, co a jak říkáte, cítím, že byste pro to, aby v Benešově vzniklo centrum pro azylanty, byl. Nebo byste proti němu alespoň neprotestoval podepisováním petice…

Myslím si, že po věcné diskuzi by se dalo dojít k určitému kompromisu. Zatím ale podmínky nejsou úplně vhodné. Lidé jsou nedůvěřiví k cizincům. Je to vidět například na záležitosti s iráckými křesťany, proti nimž spousta lidí protestovala, dokud se s nimi nesetkala tváří v tvář. Podle mě jsou Češi obětaví. Musí ale vidět konkrétního člověka, zatímco o uprchlících se mluví jako o anonymní nebezpečné mase. Jsem optimista a myslím si, že lidé pomáhají rádi, jakmile vidí konkrétní případ.

Myslíte si, že lidé, kteří sem přicházejí a zůstávají zde, by se měli přizpůsobit našim zvyklostem? Nejen co se týče náboženství, ale i docela běžných, společenských norem.

Lidé, kteří sem přicházejí, často utíkají před náboženským fanatismem. Například mezi požadavky ve zmíněných detenčních zařízeních se Korán objevuje minimálně. Konkrétně v Sýrii je spousta lidí vychovávána v duchu náboženské tolerance – jeden můj kamarád ze Sýrie mi vyprávěl, jak mu rodiče četli z Bible i z Koránu a dali mu vybrat, k čemu se chce přiklonit. Rodiny tam jsou často nábožensky promíchané, ať už se jedná o různá náboženství nebo různé větve téhož náboženství. Uprchlíci z těchto zemí se přizpůsobit chtějí, protože nás vnímají jako civilizovanou zemi, kde nehrozí válka a kde se dodržují lidská práva.

Proč jste neinicioval podpisovou akci na podporu migrantů, která by ukázala toleranci veřejnosti, o níž jste přesvědčený?

Benešovská fara podnikla konkrétní kroky a začala spolupracovat s Diakonií Českobratrské církve evangelické. Plánovali vytvořit platformu pro lidi, kteří budou poskytovat konkrétní pomoc. Není to ale formou petice. My jako církev pomáháme uprchlíkům už z podstaty věci a je to podobné, jako to dělají například Lékaři bez hranic. Právě proto také jeli pomáhat například z katolického společenství z Čerčan jako křesťané. Vždyť Ježíš přece člověka posílá pomoci bližním v nouzi. Pak ale jde také ještě o to, zda uvěřím, že ten člověk je skutečně v nouzi. Já osobně jsem připravený se podílet na pomoci v Benešově, pokud tu nějaký typ zařízení vznikne. Z etických důvodů se ale nechci angažovat po stránce politické. Nejdůležitější je podle mě osobní přístup a pomoc člověku.

Čtěte také: Město Benešov Pražská kasárna dostane či koupí

Autor: Zdeněk Kellner

5.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Tung
4

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Primář Dětského a dorostového detoxikačního centra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze – „Pod Petřínem“ Marian Koranda.

Žloutenka a závislost? Už dva roky po setkání s drogou. V patnácti…

Havárie vody zúžila pro auta Legerovu ulici

Praha – S otepleném vzniká v zemi pnutí, což vede na sklonku zimy k častějším haváriím vodovodního potrubí, říkají zkušení vodaři – přičemž prý vůbec nezáleží na stáří trubek: ty z doby císaře Františka Josefa I. mohou být pevnější než litina, která nepamatuje víc než prezidenta Gustáva Husáka…

AKTUALIZOVÁNO

Národní galerie neotevřela, opustila ji ostraha

Praha – Neohlášeně, neplánovaně a neočekávaně zůstaly od soboty uzavřeny všechny budovy Národní galerie v Praze – včetně hlavního sídla ve Veletržním paláci. Upozornění na dveřích slibující zajištění plného provozu v co nejkratší době hovořilo o neočekávaných technicko-provozních důvodech.

V Divadle Archa se v sobotu uskuteční večer věnovaný Warholovi

Praha - V pražském Divadle Archa se v sobotu uskuteční koncert nazvaný Warhol a underground. Večer je věnovaný 30. výročí úmrtí Andyho Warhola a 50. výročí vydání desky The Velvet Underground & Nico. Producentem alba, které bylo vyhlášeno rokenrolovou nahrávkou 20. století, byl právě Warhol. Součástí programu bude nonstop promítání warholových filmů a hudební produkce písní The Velvet Underground v provedení Jihočeské filharmonie.

DVA POHLEDY: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

Praha - Trestání dětí pohlavkem nebo i pořádným výpraskem má u nás pevně zakořeněnou tradici. S mírnou nadsázkou řečeno některý z těchto výchovných prvků musel zažít každý, a kdo tvrdí, že ne, zažívá je dodnes. Ovšem aktivisté bojující za lidská práva a hlavně za práva dětí se snaží zcela omezit fyzické tresty a v některých zemích již uspěli. Budeme se muset i v České republice obejít bez možnosti střihnout svému dítěti pohlavek namísto sáhodlouhého vysvětlování? Byl by to správný krok k tomu, aby naši potomci byli sebevědomější? Má to ale háček. Kdybychom se totiž přizpůsobili aktivistickému trendu, mohli bychom se vzhledem k našim zvyklostem ocitnout v situaci, kdy polovině národa bude hrozit trest za zakázané fyzické trestání dětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies