VYBERTE SI REGION

Dietní strava pro děti? Pro školní jídelny žádný problém

Rakovnicko /FOTOGALERIE/ - Děti, které musí jíst dietní jídlo, například při alergii na lepek nebo při cukrovce prvního typu, už nemusí být vyloučeny ze školního stravování. Na začátku roku vstoupila v platnost nová vyhláška ministerstva školství o dietním stravování ve školních jídelnách.

17.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
V jídelně Základní školy v Novém Strašecí

V jídelně Základní školy v Novém StrašecíFoto: Deník/Šárka Hoblíková

„Nová vyhláška školám umožní poskytovat dietní jídlo a zároveň navýšíme finanční prostředky tak, aby školní jídelny mohly dětem dietní stravu nabídnout," řekl k vyhlášce ministr školství Marcel Chládek.

Mohou ale zajistit dietní stravování i jídelny základních škol na Rakovnicku? Pro kolik dětí je potřeba dietní jídlo vařit? A nezatíží diety rozpočet jídelen? Na tyto otázky odpoví v poměrně velké školní jídelně při Základní škole 
v Novém Strašecí a dvou menších v Lubné a Kounově.

Ve školní jídelně Základní školy v Novém Strašecí vaří denně zhruba tisíc obědů. Záleží na dni v týdnu. Ve středu a pátek, kdy není odpolední vyučování, se vaří obědů o něco méně. Z toho pro děti ze základní školy se vaří maximálně sedm set padesát obědů. Pro studenty gymnázia je to maximálně sto padesát obědů.

„Kromě toho se v jídelně stravují nejen zaměstnanci školy a gymnázia, ale také zaměstnanci základní umělecké školy či zaměstnanci městského úřadu včetně pana starosty. V rámci sociálního programu města vaříme i pro místní seniory," uvedl ředitel Základní školy v Novém Strašecí Petr Chochola.

Domluva s rodiči

Za oběd děti zaplatí podle věku od třiadvaceti do šestadvaceti korun. Ostatní strávníci zhruba padesát tři korun. Dietní stravu je schopná jídelna zajistit, jak potvrdil i ředitel školy Petr Chochola: „Snažíme se vyhovět dietním požadavkům žáka, vše je otázkou domluvy s jeho rodiči. Vaříme dvě bezlepkové diety a jeden žák musí dodržovat diabetickou dietu."

Potřebné suroviny pro děti 
s dietou stejně jako pro ostatní strávníky objednává vedoucí kuchyně. Jídlo ani suroviny si do jídelny nikdo nedonáší. „Rozpočet jídelny diety určitě nezatíží, vzhledem k tomu, že dietní opatření musí dodržovat pouze tři strávníci. V tisícovce obědů je to zanedbatelná položka," dodal Chochola.

V minulých letech 
v novostrašecké školní jídelně dokonce zaváděli bioobědy . O tato jídla však nebyl mezi dětmi zájem. Podle ředitele školy se dá říci, že v konečném výsledku tento pokus byl bez úspěchu.
V jídelně se snaží, aby žáci měli stravu co nejvíce racionálně vyváženou, to znamená, že v jídelníčku nechybí zelenina, luštěniny, ovoce. Také je důležité, aby jídla nebyla příliš tučná a mastná.

„Samozřejmě by bylo pěkné, kdyby se nudle s mákem mohly přisladit ovocným cukrem, ale obávám se, že by výrazně stoupla cena obědů a rodiče by byli ještě více finančně zatíženi," uvažoval ředitel Petr Chochola.

Žák s cukrovkou

V jídelně Základní školy 
v Lubné nyní zatím nikdo dietní stravu nevyžadoval. 
V minulosti tu potřeboval dietu jeden žák s cukrovkou. Už tenkrát se porce vážily přesně podle potřeby a jídla se přizpůsobovala. Pokud byla 
k jídlu například sladká příloha, nahradila se po dohodě 
s rodiči jinými potravinami 
v dávce podle hladiny cukru, kterou si chlapec naměřil.

Nyní do školy dochází jeden žák s diabetem. „Nabídli jsme rodičům možnost dietního stravování, ale ti ho nevyužili. Dávají dítěti jídlo z domova. My jsme mu zajistili prostor, kde se může v soukromí najíst, nebo si změřit hladinu cukru," vysvětloval ředitel lubenské školy Radek Vyskočil.

Pokud by kuchyň musela vařit druhé dietní jídlo, musela by se přizpůsobit. V tuto chvíli to nelze. „Zkoušeli jsme ale vařit jeden den sladké jídlo a slané jídlo bez masa. Byl to trochu problém, protože u nás není samoobslužný systém objednávání si jídla dopředu. Děti platí zpětně za obědy, které projí," vysvětloval ředitel Vyskočil.

Někteří rodiče systém zneužívají a obědy zpětně nezaplatí. Někdy se dokonce odstěhují. Vařit dvě jídla ale není bezpodmínečně nutné, protože děti se některým jídlům, například luštěninám, vyhýbají. Potvrdili to i pracovníci hygienické stanice.

Do jídelny chodí na obědy kolem dvou set dětí, proto se nepředpokládá, že by dětí s dietou bylo mnoho. „Pokud by někdo dietní stravování vyžadoval, byli bychom ho schopni zajistit bez velkých investic v kuchyni. Určitě bychom se tomu nebránili," mínil ředitel školy Radek Vyskočil.

Chybí prostory

Kuchyně v Lubné nebyla původně postavena jako školní, má svá specifika a provoz se musí přizpůsobit. V jídelně nejsou například výdejní pulty, ale okénko. Pulty se sem zkrátka nevejdou. Chybí prostory v kuchyni. Proto se některá jídla nedělají. Kuchyně vaří denně kolem dvou set obědů pro děti, podle délky vyučování, a třicet až čtyřicet obědů pro seniory. Mateřská škola má svoji kuchyni.

Do budoucna se počítá s novou kuchyní a jídelnou v budově školy. Projekt je již zpracovaný. Skládá se ze tří etap. Nejprve se musí přistavět nové šatny, pak družina. Ze stávajících prostor družiny a šaten by se dala vytvořit podle norem školní jídelna s kuchyní.

Zajistit dietní stravování jsou schopni i ve školní jídelně Základní školy Kounov. „Zkušenosti už máme. Nedávno k nám chodila dívka diabetička. Jídlo jí v kuchyni připravovali podle potřeby," potvrdila ředitelka školy Zdeňka Mixová. Pro školu i školku se tu vaří denně sto šedesát až sto osmdesát obědů. Vaří se jedno jídlo.

Autor: Šárka Hoblíková

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies