VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dietní strava pro děti? Pro školní jídelny žádný problém

Rakovnicko /FOTOGALERIE/ - Děti, které musí jíst dietní jídlo, například při alergii na lepek nebo při cukrovce prvního typu, už nemusí být vyloučeny ze školního stravování. Na začátku roku vstoupila v platnost nová vyhláška ministerstva školství o dietním stravování ve školních jídelnách.

17.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

V jídelně Základní školy v Novém StrašecíFoto: Deník/Šárka Hoblíková

„Nová vyhláška školám umožní poskytovat dietní jídlo a zároveň navýšíme finanční prostředky tak, aby školní jídelny mohly dětem dietní stravu nabídnout," řekl k vyhlášce ministr školství Marcel Chládek.

Mohou ale zajistit dietní stravování i jídelny základních škol na Rakovnicku? Pro kolik dětí je potřeba dietní jídlo vařit? A nezatíží diety rozpočet jídelen? Na tyto otázky odpoví v poměrně velké školní jídelně při Základní škole 
v Novém Strašecí a dvou menších v Lubné a Kounově.

Ve školní jídelně Základní školy v Novém Strašecí vaří denně zhruba tisíc obědů. Záleží na dni v týdnu. Ve středu a pátek, kdy není odpolední vyučování, se vaří obědů o něco méně. Z toho pro děti ze základní školy se vaří maximálně sedm set padesát obědů. Pro studenty gymnázia je to maximálně sto padesát obědů.

„Kromě toho se v jídelně stravují nejen zaměstnanci školy a gymnázia, ale také zaměstnanci základní umělecké školy či zaměstnanci městského úřadu včetně pana starosty. V rámci sociálního programu města vaříme i pro místní seniory," uvedl ředitel Základní školy v Novém Strašecí Petr Chochola.

Domluva s rodiči

Za oběd děti zaplatí podle věku od třiadvaceti do šestadvaceti korun. Ostatní strávníci zhruba padesát tři korun. Dietní stravu je schopná jídelna zajistit, jak potvrdil i ředitel školy Petr Chochola: „Snažíme se vyhovět dietním požadavkům žáka, vše je otázkou domluvy s jeho rodiči. Vaříme dvě bezlepkové diety a jeden žák musí dodržovat diabetickou dietu."

Potřebné suroviny pro děti 
s dietou stejně jako pro ostatní strávníky objednává vedoucí kuchyně. Jídlo ani suroviny si do jídelny nikdo nedonáší. „Rozpočet jídelny diety určitě nezatíží, vzhledem k tomu, že dietní opatření musí dodržovat pouze tři strávníci. V tisícovce obědů je to zanedbatelná položka," dodal Chochola.

V minulých letech 
v novostrašecké školní jídelně dokonce zaváděli bioobědy . O tato jídla však nebyl mezi dětmi zájem. Podle ředitele školy se dá říci, že v konečném výsledku tento pokus byl bez úspěchu.
V jídelně se snaží, aby žáci měli stravu co nejvíce racionálně vyváženou, to znamená, že v jídelníčku nechybí zelenina, luštěniny, ovoce. Také je důležité, aby jídla nebyla příliš tučná a mastná.

„Samozřejmě by bylo pěkné, kdyby se nudle s mákem mohly přisladit ovocným cukrem, ale obávám se, že by výrazně stoupla cena obědů a rodiče by byli ještě více finančně zatíženi," uvažoval ředitel Petr Chochola.

Žák s cukrovkou

V jídelně Základní školy 
v Lubné nyní zatím nikdo dietní stravu nevyžadoval. 
V minulosti tu potřeboval dietu jeden žák s cukrovkou. Už tenkrát se porce vážily přesně podle potřeby a jídla se přizpůsobovala. Pokud byla 
k jídlu například sladká příloha, nahradila se po dohodě 
s rodiči jinými potravinami 
v dávce podle hladiny cukru, kterou si chlapec naměřil.

Nyní do školy dochází jeden žák s diabetem. „Nabídli jsme rodičům možnost dietního stravování, ale ti ho nevyužili. Dávají dítěti jídlo z domova. My jsme mu zajistili prostor, kde se může v soukromí najíst, nebo si změřit hladinu cukru," vysvětloval ředitel lubenské školy Radek Vyskočil.

Pokud by kuchyň musela vařit druhé dietní jídlo, musela by se přizpůsobit. V tuto chvíli to nelze. „Zkoušeli jsme ale vařit jeden den sladké jídlo a slané jídlo bez masa. Byl to trochu problém, protože u nás není samoobslužný systém objednávání si jídla dopředu. Děti platí zpětně za obědy, které projí," vysvětloval ředitel Vyskočil.

Někteří rodiče systém zneužívají a obědy zpětně nezaplatí. Někdy se dokonce odstěhují. Vařit dvě jídla ale není bezpodmínečně nutné, protože děti se některým jídlům, například luštěninám, vyhýbají. Potvrdili to i pracovníci hygienické stanice.

Do jídelny chodí na obědy kolem dvou set dětí, proto se nepředpokládá, že by dětí s dietou bylo mnoho. „Pokud by někdo dietní stravování vyžadoval, byli bychom ho schopni zajistit bez velkých investic v kuchyni. Určitě bychom se tomu nebránili," mínil ředitel školy Radek Vyskočil.

Chybí prostory

Kuchyně v Lubné nebyla původně postavena jako školní, má svá specifika a provoz se musí přizpůsobit. V jídelně nejsou například výdejní pulty, ale okénko. Pulty se sem zkrátka nevejdou. Chybí prostory v kuchyni. Proto se některá jídla nedělají. Kuchyně vaří denně kolem dvou set obědů pro děti, podle délky vyučování, a třicet až čtyřicet obědů pro seniory. Mateřská škola má svoji kuchyni.

Do budoucna se počítá s novou kuchyní a jídelnou v budově školy. Projekt je již zpracovaný. Skládá se ze tří etap. Nejprve se musí přistavět nové šatny, pak družina. Ze stávajících prostor družiny a šaten by se dala vytvořit podle norem školní jídelna s kuchyní.

Zajistit dietní stravování jsou schopni i ve školní jídelně Základní školy Kounov. „Zkušenosti už máme. Nedávno k nám chodila dívka diabetička. Jídlo jí v kuchyni připravovali podle potřeby," potvrdila ředitelka školy Zdeňka Mixová. Pro školu i školku se tu vaří denně sto šedesát až sto osmdesát obědů. Vaří se jedno jídlo.

Autor: Šárka Hoblíková

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Peníze. Ilustrační foto.

Praha letos rozdělí 18 milionů korun na výměnu vytápění

Vrtulník ZZS. Ilustrační foto.

Letečtí záchranáři v Praze a středu Čech řešili loni 550 případů

Kulaťák opět stojí. Na jak dlouho tentokrát?

Praha - Jedno z nejproblematičtějších míst metropole - Vítězné náměstí, opět trpí pod náporem aut. Situaci totiž zhoršilo několik uzavírek.

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Před 115 lety se narodil kapelník Jaromír Vejvoda, autor polky Škoda lásky

Praha - Na Zbraslavi se v rodině s velkou hudební tradicí narodil před 115 lety, 28. března 1902, Jaromír Vejvoda, kterého proslavila zejména polka Škoda lásky. Refrén Vejvodovy nejslavnější písně, kterou složil v roce 1927 jako Modřanskou polku a od dva roky později ji překomponoval do dnešní podoby, znají lidé po celém světě. Českého textu se dočkala až v polovině 30. let, jeho autorem byl Vašek Zeman.

Většina stran zatím neví, kdo bude v Praze jejich volebním lídrem

Praha - Většina politických stran zatím neví, kdo je v Praze povede do podzimních sněmovních voleb. Média to zjistila z ankety mezi jejich volebními štáby. Nicméně z čela kandidátek se budou snažit mandát obhájit poslankyně Jana Černochová (ODS) a Marta Semelová (KSČM), piráti do čela zvolili pražského zastupitele Jakuba Michálka. K volebním urnám by měli Češi vyrazit nejpozději 21. října, konkrétní datum stanoví president Miloš Zeman.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies