Na povrch tento problém vyplul ještě výrazněji po odchodu dlouholetého primáře Antonína Tomaidese do starobního důchodu. „Situace je napnutá, ale není kritická a není to pro nás neřešitelný rébus, jak tomu bylo na konci loňska a ještě letos v lednu," zhodnotil stav kolem dětského oddělení ředitel nemocnice Petr Hostek.

Na místo Antonína Tomaidese nastoupila nová primářka, Eliška Vokurková, lékařka s trvalým bydlištěm na Benešovsku. „Je to lékařka s potřebnými atestacemi, zkušenostmi a uznávaná odbornice v neonatologii, tedy v novorozenectví," představil novou vedoucí ústavní pediatrie Hostek.

Nemocnice však má problémy, a to dlouhodobě, s obsazením míst zdravotních sester. To však podle ředitele souvisí nikoliv s platy, ale se systémem vzdělávání tohoto středního zdravotnického personálu.

„Paradoxně se sestřičkám do deseti let praxe vyplatí pracovat v benešovské nemocnici. Když však mají praxi delší, ztrácejí na své mzdě v řádech tisíců korun měsíčně proti fakultním nemocnicím," přiznal Petr Hostek s tím, že tento problém řeší a věří, že se mu stav podaří dotáhnout do optima a získá patnáct nových zdravotních sester, které v celé nemocnici chybějí.

Situace je vážná

Přijetím nové primářky na pediatrii, však personální problémy s lékaři tohoto oddělení nekončí. Hrozí mu proto, dokonce uzavření? „Zavření dětského oddělení během několika dnů reálné rozhodně není," vyvrací dohady veřejnosti ředitel nemocnice Petr Hostek, ale přiznává, že situace je vážná.

Právě proto o ní také ve středu osobně hovořil s náměstkem ministra zdravotnictví Josefem Vymazalem, když řešili systém vzdělávání benešovských pediatrů. Petr Hostek ministerského úředníka informoval o tom, že praktičtí pediatři v benešovské nemocnici odmítají sloužit ambulantní pohotovost.

„Právě proto hrozí, že se dostaneme do stavu, že nebudeme mít lékaře, kteří zastanou práci na nemocniční ambulanci, dětské JIPce, lůžkovém oddělení a neonatologii. Pokud nám praktici nepomohou, budu zvědav, jak vysvětlí rodičům, že kvůli tomu, že nechtějí sloužit ambulanci v Benešově, musejí posílat své děti do nemocnice v Praze," položil řečnickou otázku Petr Hostek.

„My přece nezodpovídáme za personální obsazení dětského oddělení benešovské nemocnice," reaguje na ředitelova slova pediatr Josef Zemánek. „Za to nesou odpovědnost dobře placení lidé v představenstvu nemocnice, jejím personálním oddělení a její správní radě," uvedl k tomu.

Personální práce

Podle něj tak vážná situace vznikla nejen celkovým nedostatkem dětských lékařů v Česku, ale v Benešově konkrétně právě především nedostatečnou dlouhodobou personální prací. Že současné vedení nemocnice vlastně jen sklízí plody personální práce předešlých managementů, současný ředitel Petr Hostek nerozporuje. „Pan doktor Zemánek má pravdu tak ze sedmdesáti procent," připouští šéf nemocnice.

„Bývalé managementy dobře věděly, kolik je panu doktoru Tomaidesovi let a kdy půjde do důchodu. On dokonce ještě o rok a půl přesluhoval a nikdo se tím nezabýval. Při shánění jeho náhrady jsme si dokonce najali renomovanou personální firmu a ta nám za půl roku práce přivedla jediného vhodného adepta. Ten u nás ale práci nepřijal," vysvětlil Hostek.

Zbylých třicet procent přičítá tomu, že ambulantní služby v benešovské nemocnici praktici sloužit nechtějí, zatímco v jiných krajských ústavech běžně slouží. „Přitom praktickým pediatrům přátelsky, bez nějakého konfliktu nabízím dokonce nadstandardní ohodnocení za službu v ambulanci. Ne na neonatologii, ne na JIPce, jen na ambulanci," potvrdil Petr Hostek.

Ale interpretaci, že za potíže v nemocnici mohou lékaři mimoústavní, praktický dětský lékař Josef Zemánek odmítá a připomíná, že v žádném případě nejde o peníze, ale o principy. Lékařská služba první pomoci, jíž se lidově říká pohotovost, ve své podobě skončila v polovině devadesátých let minulého století, kvůli tomu, že ji převzala nemocnice.

Katastrofický scénář

Ta pak podle Zemánka dětským praktikům pohotovost neumožnila sloužit. Práce praktického lékaře pro děti a mládež je totiž odlišná od práce dětského lékaře na oddělení v nemocnici. Pro tuto práci jsou již zhruba deset let lékaři vzděláváni a procvičováni jiným způsobem. Stejně tak jako internisté a praktičtí lékaři pro dospělé. 

Podle devětapadesátiletého Josefa Zemánka, který na dětském oddělení benešovské nemocnice také kdysi sloužil, je sice situace velmi vážná, ale může být možná až katastrofická s dopady na celé Benešovsko a jeho pacienty.

„Pokud vedení benešovské nemocnice personálně nezachrání své dětské oddělení, bude to znamenat, že skončí i novorozenecké oddělení. Tam totiž také slouží nemocniční pediatři. A pak totéž může čekat i porodnici v Benešově, protože s velkou pravděpodobností zdravotní pojišťovny neuzavřou s nemocnicí, která nemá personální vybavení, smlouvu," upozornil Josef Zemánek.

Ředitel nemocnice Petr Hostek o takové eventualitě ví a má proto také připravený krizový plán. Ten by spustil, pokud by se situace k takovému stavu přibližovala. „Část lékařského personálu bych v takovém případě přesunul pod pana primáře Matouška do porodnice. Nedovedu si představit, že bychom ohrozili jedenáct set porodů za rok. To si nikdo nemůže dovolit," dodal ředitel nemocnice.

A jaká je situace s praktikými pediatry v celé republice? Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka slouží v Česku pouze 711 praktických lékařů pro děti, kterým je nad šedesát let. A těch, kterým je čtyřicet a méně, je jen 76.