VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi neukládají nábytek na půdy, jako to dělají jinde ve světě

Spomyšl - Věci z časů socialismu by někteří lidé nejraději nechali zmizet ze světa, jiní naopak vymetají bazary a antiky, aby si nějakou tu totalitní lahůdku přivezli domů. Své o tom ví i Petr Horáček ze společnosti Nábytek Spomyšl na Mělnicku, která se zabývá výkupem 
a prodejem staršího nábytku.

13.11.2014
SDÍLEJ:

Petr Horáček s bustami komunistických funkcionářů.Foto: Deník/Jiří Říha

Socialistický nábytek z československých výrobních družstev podle něho v porovnání s dnešní produkcí opravdu za něco stál. „Ve výrobních družstvech vznikal běžně dostupný nábytek, který byl kvalitní jak po stránce designu, tak i zpracování. Nyní se za běžné peníze kvalitní nábytek prostě koupit nedá a nový designový nábytek je za úplně jiné částky. Dnes je nábytek spotřebním zbožím, není vyráběný pro několik generací, ale po čtyřech letech ho vyhodíte a koupíte si jiný," říká prokurista antiku ve Spomyšli.

V poslední době prý lidé, kteří touží po stylově zařízené domácnosti, vyhledávají právě socialistický nábytek. Především ze sedmdesátých let minulého století. „Největší zájem je o nábytek z období výstavy v Bruselu. Nejvíce lidé vyhledávají výrobky brněnských uměleckoprůmyslových závodů a kusy, které navrhl Jindřich Halabala. Podle jeho vzoru se některé věci vyráběly v podstatě až do revoluce," líčí Petr Horáček a dodává, že se Halabalův designový nábytek objevuje často i v pařížských aukčních síních.

Regály na nářadí

V domácím prostředí přitom často o starší nábytek nebývá velký zájem. Příborníky, skříně nebo toaletky po rodičích mizí na skládkách nebo slouží v dílnách jako regály na nářadí. „My Češi máme divnou náturu, nedokážeme žít v nábytku po našich rodičích a neukládáme nábytek na půdy jako jinde ve světě. Například ve Francii mívají v domě pečlivě uschovaný nábytek za posledních sto let. U nás končí většinou jako ponky nebo skříně na vercajk."

Velkým fenoménem současné doby je postrach všech panelákových dětí – umakart. V cizině začínají lidé skupovat staré umakartové kuchyně, které byly v módě před zhruba čtyřiceti lety. Za hranicemi ale našemu umakartu říkají formica. „Češi, zejména ti, kteří prošli panelovými králíkárnami, mají přitom z umakartu doslova husí kůži. Tam byl umakart všude, i v koupelně," popisuje s úsměvem muž, který se ve starším nábytku dobře vyzná.

Nábytek ovšem není to jediné, co lidi na totalitních časech láká. Jde totiž o období československých dějin, které táhne především sběratele. „Stále častěji jsou v oblibě různá vyznamenání, řády a plakety z doby komunismu. Stává se z toho téměř stejný fenomén jako z věcí z druhé světové války. Všechny extrémní doby zajímají sběratele," vysvětluje Petr Horáček, podle něhož mají sběratelé obrovské pole působnosti, protože své vzorné pracovníky plaketami před lety oceňovalo každé JZD.

Přebustováno 

A podobné je to i s bustami komunistických pohlavárů. I těch je prý velké množství. „S bustami jsme se před lety setkávali úplně všude, na každém obecním úřadě, ve školách, alespoň jedna stála už i v kanceláři mistra ve výrobě, takže jich je neuvěřitelné množství. Člověk by řekl, že musí jít o něco vzácného, busty se přitom vyráběly masově od sádrových odlitků až po luxusní věci z bronzu."

Na policích ve spomyšelském antiku stojí hned několik známých hlav, ale i sošek dělníků a osvoboditelů. U vchodu návštěvníky zdraví Lenin s rozbitou hlavou a opodál shůry shlíží Gottwald. Mezi velkým množstvím plastik se sem tam objeví díla známých autorů z kvalitnějších materiálů. „Busty komunistických potentátů ale na svou dobu teprve čekají. Pokud bych si chtěl spořit na důchod jiným než běžným způsobem, začal bych měsíčně kupovat jednu takovou bustu," doplnil na závěr šéf antiku ve Spomyšli.

Autor: Jiří Říha

13.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pyrotechnik. Ilustrační foto.

Okruh jednoho kilometru uzavřel nález pozůstatků z války

Marek Dalík.

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

V soutěži Zlatý Ámos se dnes bude volit nejoblíbenější učitel

Praha - Šest oblíbených učitelů se v pátek odpoledne utká o titul Zlatý Ámos. Do finále 24. ročníku tradiční ankety postoupili tři ženy a tři muži. Čekají je čtyři soutěžní úkoly. Nástupce Jana Flídra, který vyhrál loni, bude muset porotu a diváky zaujmout svým samostatným vystoupením i krátkým vystoupením se svými žáky. Další dva úkoly jsou tajné.

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Praha - Na 155 snímků z pětapadesáti zemí uvede v Praze a pak v rámci ozvěn v dalších 13 městech mezinárodní filmový festival Febiofest. Jeho 24. ročník zahájila ve čtvrtek večer v Obecním domě česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Před projekcí ve Smetanově síni převzali ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska. Loňský osmdesátník přijel do Prahy z USA, kde žije.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies