V těchto dnech o úpravě zákona o takzvaných dětských skupinách mají rozhodovat poslanci.

Například v Sedmikvítku v Mníšku pod Brdy nechodí děti jenom do lesa, i když tam jsou nejradši, jak říká jedna ze zakladatelek Petra Vaňková. „V deštivých a chladnějších dnech budou jezdit na lezeckou stěnu do Prahy, navštěvují také divadlo, zámek, farmu s koňmi, byly na prohlídce hasičské zbrojnice a společně s rodiči podnikají různé výlety a akce. Rovněž se na zahradě starají o králíčky a učí se zahradničit na vlastních záhoncích. Důraz je kladen na zdravé a vyvážené stravování," poznamenala Petra Vaňková ke školce, kde se dětem věnují i dva muži.

Podobně to chodí i v Lesním rodinném klubu pod Trolím vrchem v Prostřední Lhotě, kde se Soňa Sladkovská rozhodla vybudovat lesní školku u sebe doma. Devět dětí ve věku od 3 do 6 let se tu učí zdravému, harmonickému životu s pobytem v přírodě a prvky Montessori. „Místní maminky neměly kam umístit děti, místa v klasických školkách v okolí nejsou, a tak vznikl nápad vytvořit lesní klub. Vlastně jsem založila občanské sdružení, které ve spolupráci s obcí Chotilsko může pro maminky neumístěných dětí vyjednat dotace. Tudíž mohou mít slevu na příspěvek za hlídání dětí," vysvětlila zakladatelka sdružení Soňa Sladkovská.

Přísná hygienická kritéria

Původní návrh, který vzešel po několika letech příprav, by podle kritiků lesní mateřské školky stejně jako i některé další předškolní zařízení v podstatě zlikvidoval. Spadaly by totiž do kategorie dětských skupin a musely by splňovat přísná hygienická kritéria a mít příslušné vnitřní prostory, které lesní školka z principu nepotřebuje.

Senát nakonec kritizovaný návrh zákona pozměnil a vrátil zpět do sněmovny. Nově by registrace k dětské skupině měla být dobrovolná, a lesní školky by tak náročná kritéria splnit nemusely. Rodiče a provozovatelé lesních školek proto s napětím očekávají rozhodnutí poslanců. Pokud pozměněný návrh schválí, budou mít částečně vyhráno.