"Při výběru se v rámci cenové kategorie dbalo na vhodný optický design pro univerzální použití i na moderní zpracování optických ploch včetně nejnovějších antireflexních vrstev," řekl v úvodu rozhovoru vedoucí hvězdárny Paval Brom.

Máte ze získání nových dalekohledů velkou radost. Vždyť jste o ně velmi usiloval.

Ano, byl to ale běh na dlouhou trať. První žádost jsem napsal již v roce 2007 a je to motivace i odměna pro celý kolektiv dobrovolníků i pracovníků boleslavské hvězdárny, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat za jejich usilovnou a obětavou práci.

On letošek je vlastně takovou oslavouu.

Právě. Jsem rád, že se projekt podařil dokončit letos, tedy před dvacetiletým výročím hvězdárny i celé základní školy Pastelka, které budeme slavit v příštím roce.

Přece jen, není to levná záležitost. Jak to bylo s financováním?

Pochopení pro naši činnost jsme našli u společnosti Ško-Energo, pan primátor už podepsal smlouvu o dotaci, jakožto příspěvek Statutárního města Mladá Boleslav a s potěšením mohu říci, že na dalekohled symbolicky přispěli i místní obyvatelé formou veřejné sbírky. Společnosti Ško-Energo, zastupitelstvu města Mladá Boleslav i všem drobným dárcům děkujeme.

Kdy se původní dalekohled použil naposledy?

Při posledním pozorování 27. června před prázdninami jsme se chtěli především symbolicky rozloučit s původním dalekohledem a vlastně i trochu zavzpomínat na nelehké začátky naší hvězdárny. Připomněli jsme si, jak obraz v původním dalekohledu poskakuje, dokonce několikrát kvůli technickým problémům a vůlím úplně zmizel ze zorného pole. Z těchto důvodů se původní dalekohled již pár let nepoužívá k veřejnému pozorování a modernizace hlavního přístroje byla nezbytná a neodkladná, aby místní hvězdárna mohla nadále dobře plnit své poslání.

Bude hvězdárna v provozu i o letních prázdninách?

Kvůli instalaci nového dalekohledu bude hvězdárna minimálně do konce letních prázdnin mimo provoz. Chtěl bych všem doporučit využít příležitost a vyjet si o prázdninách či dovolené do přírody s temnou oblohou, kde letní hvězdy teprve vyniknou v celé své kráse.

Může být doporučení konkrétní?

Zkuste si třeba vyhledat tři jasné hvězdy letního trojúhelníku: Vegu (ze všech nejjasnější a vysoko nad hlavou), Deneb (nalevo od Vegy) a Altair (podstatně níž pod Vegou a Denebem). Pro úplnost a jistotu prozradím, že souhvězdím Labutě prochází nejjasnější část Mléčné dráhy, a dokonce se zde její stříbrný pruh dělí na dvě větve. Dále pokračuje souhvězdím Orla (právě s nejjasnější hvězdou Altair) až do Střelce, kde se nachází střed naší Galaxie a také mohutná černá díra, naštěstí od nás bezpečně daleko.

A co nádherné Perseidy?

Na ty bude čas v týdnu kolem 13. srpna.  Padající hvězdy, tedy Perseidy budou vidět, i když jejich pozorování letos bude poněkud rušit úplněk Měsíce.

Co vy osobně byste chtěl na obloze vidět?

Po překrásné a rekordně dlouhé podívané na kometu minulého století Hale-Bopp (podzim 1996 a jaro 1997) bych sobě i nám všem přál opět nějakou velkou vlasatici, která už má podle statistiky na čase! Zatím však o žádném vhodném kandidátovi nevíme, i když komety umí i překvapit, jako třeba Holmesova kometa v roce 2007, která za pouhých 42 hodin nečekaně zjasnila bezmála 500 tisíc krát.

Těšili jsme se i na vánoční kometu, ale ta také překvapila.

Poslední vánoční kometa ISON bohužel nepřežila svůj těsný průlet kolem Slunce, nebo chcete-li „polibek" od Slunce a podle očekávání se rozpadla. Jinak z dlouhodobé vyhlídky bych rád navštívil jižní polokouli (Austrálii) a na vlastní oči spatřil souhvězdí Jižního kříže, které z Česka není vidět, případně bych se chtěl dožít příštího návratu Halleyovy komety v roce 2062. Dalekohledy na ni už budeme mít od letoška nachystané.

Máte nějaký zajímavý zážitek z letošního pozorování?

Letos v březnu jsem poprvé v životě na měsíčním povrchu spatřil úkaz zvaný Lunar X, tedy nápadné písmenko X tvořené osvětlenými vrcholky hor a okrajů kráterů.

Letošní zajímavé úkazy na obloze24. a 25. července v ranních červáncích bude možné pozorovat seskupení Měsíce, Merkuru a Venuše. 13. srpna ve 2 hodiny v noci  by mělo být k vidění maximum meteorického roje Perseid, jsou to takzvané slzy svatého Vavřince. Představme si tento úkaz jako asi sedmdesát létavic za hodinu. Zdroj: Hvězdářská ročenka 2014