VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stanislava Vodičková: Kardinál Beran je svatým už teď

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Pronásledovali ho jak nacisté, tak komunisté. Jediný Čech, který je pohřben ve svatopetrské bazilice v Římě, slaví výročí.

8.12.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Stanislava Vodičková.Foto: Archiv Stanislavy Vodičkové

Josef Beran byl označován za druhého sv. Vojtěcha. Ve čtvrtek se v katedrále na Pražském hradě koná mše, která připomene 70. výročí jeho uvedení na Svatovojtěšský stolec. O tom, v čem je 33. pražský arcibiskup výjimečný, hovoří Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Dala by se osobnost kardinála shrnout do pár vět? Proč bychom si ho měli připomínat?

Každá doba potřebuje osobnosti, k nimž se můžeme vztahovat. Všichni bez rozdílu si neseme v srdci touhu po ryzosti, po lásce, statečnosti, upřímnosti a hledáme vnitřní svobodu chudoby, bez pout chamtivosti, vypočítavosti, lži a přetvářky. Všichni hluboko uvnitř víme, co je dobré. Životní příběh a osobnost kardinála Berana tuto naši touhu naplňuje a tím je inspirativní pro nás všechny.

Kterou událost z jeho života považujete za nejdůležitější?

Těch milníků je několik. Uvedla bych tři nejvýraznější. Určitě je to uvěznění na začátku heydrichiády. Gestapo pro něj přišlo 6. června 1942 přímo do kostela. Po domovní prohlídce následoval brutální výslech a převoz do věznice na Pankráci. Beran očekával, že bude během stanného práva popraven. Nacisté ho ale převezli do věznice gestapa v Terezíně, kde bylo postavení kněží všech konfesí mnohem horší než politických vězňů, dozorci je ponižovali a týrali. Beran byl přiřazen k úpravě trati, kde spolu s židovskými vězni rozbíjel lomový kámen na štěrk. V srpnu 1942 byl transportován do koncentračního tábora Dachau.

To pro něj muselo být strašné, jak se zachoval?

On i v této těžké situaci dodával ostatním odvahu a klid, zpovídal a vedl tajnou pastoraci mezi spoluvězni. Poté co byl převeden do komanda jako strážce zeleninového skladiště, pokaždé se otočil zády, když si některý z vyhladovělých vězňů přišel pro pár brambor.

Jaké byly další milníky jeho života?

Dalším milníkem byl střet s komunismem. Přes ohromný nátlak a vydírání odmítal ředit víru a podřídit fungování církve komunistům. Čekala ho za to šestnáctiletá internace na různých místech republiky, izolace, a jak komunisté doufali, zapomnění. Jeho věrnost Bohu, církvi a papeži však zavazovala kněze i laiky k následování, k jednotě, vytrvalosti a přijetí „křížové cesty".

A ten třetí milník?

Ten souvisí s předchozím. Komunisté se chtěli zbavit nepohodlného arcibiskupa, tak ho postavili před rozhodnutí, které po něm opět vyžadovalo osobní oběť. Po šestnáctileté internaci musel opustit svou vlast, a to bez možnosti návratu. Za to mu komunisté nabídli výměnu v řízení arcidiecéze. Za původně jimi navrženého kolaboranta mohl nastoupit řádný biskup František Tomášek. Beran tedy odešel do nuceného exilu, ale nikdy nepřestal doufat, že se domů vrátí alespoň zemřít.

Jaký okamžik podle vás nejvíce vypovídá o jeho osobní odvaze?

Teprve nedávno jsem se dověděla o něčem, co podtrhává jeho odvahu. Jeden z uvězněných německých kněží otec Henkes se v době tyfové epidemie nechal přeložit jako ošetřovatel na tzv. uzavřený blok. Josef Beran v té době pracoval v kanceláři a každý den vystavoval pro tento blok navíc lístky, které zajišťovaly dostatečné množství jídla pro nemocné. Rok a půl denně o 250 lístků na chleba více, než bylo dovoleno. Pokud by na to nacisté přišli, hrozil mu trest smrti.

V čem myslíte, že kardinál komunistickému režimu nejvíce překážel?

Každému totalitnímu režimu vadí lidé, kteří se nedají zastrašit či koupit. Arcibiskup Beran měl navíc odvahu dělat těžká rozhodnutí ve složité době. Pevně prosazoval morální hodnoty a dodržoval je. Náročný oříšek pro každý režim.

Z čeho pramenil jeho vliv a obliba mezi věřícími?

On byl oblíben nejen mezi katolíky, křesťany obecně, ale i mezi nevěřícími. Oslovovala je jeho ryzí víra, věrnost Kristu a papeži, přirozená skromnost, silné sociální cítění, vlídnost, pokora a bezpodmínečná láska. Miloval svůj „dobrý český lid" a ten mu lásku oplácel. Nazývali ho „biskupem srdce", a to mluví za vše.

V roce 1963 podepsal slib věrnosti republice a dostal milost, to by se dalo interpretovat jako zrada vlastních ideálů, jak bychom ji podle vás měli chápat?

Je třeba věci vnímat v širším kontextu. Arcibiskup Beran se mohl už několikrát předtím vykoupit z internace, kdyby podepsal věrnost komunistickému státu. Dokonce mu za to slibovali návrat na biskupský stolec. Nejprve v roce 1956 a poté v roce 1962. Pokaždé odpověděl, že to podepíše, ale nejdříve musí žádat zplnomocnění od papeže. Vždy totiž postupoval v souladu s Vatikánem. Komunistický režim umožnil vatikánskému diplomatu Casarolimu setkat se s arcibiskupem Beranem poprvé v polovině května 1963. Datum Beranova podpisu na prohlášení je z října tohoto roku. Nepochybuji proto, že slib věrnosti podepsal s vědomím papeže.

Komunistický režim se ho bál i po jeho smrti, jak se to projevovalo?

Zpráva o úmrtí kardinála Josefa Berana obletěla celý svět, jen Praha se tvářila, že o ničem neví. Na výzvy papeže, aby jeho ostatky převezli do vlasti a pohřbili je ve svatovítské katedrále, nereagovali. Československá rozvědka totiž vypracovala pro vládu analýzu, podle níž by tichý obřad přerostl v protirežimní nepokoje větší než při Palachově pohřbu. Papež proto rozhodl zcela nečekaně. Dne 21. května byla rakev přenesena do baziliky sv. Petra, kde se druhý den konaly pohřební obřady. Pohřbu se zúčastnil proti zvyklostem i papež Pavel VI. se svým doprovodem a osobně vykropil rakev. Kardinál Beran od té doby odpočívá v bazilice sv. Petra v Římě. Věřím, že jednou dojde k převezení ostatků do Prahy a ve všech kostelích pražské arcidiecéze se rozezní zvony, které budou vítat pražského arcibiskupa zpět v jeho rodné zemi.

Od 90. let probíhá proces jeho blahořečení, měl by kardinál patřit mezi české svaté?

Podle mě je mezi nimi už dávno.

Čtěte také: Samira Sibai: Náš největší společný nepřítel je nenávist a strach

Autor: Jana Kašparová

8.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Miroslav Kalousek ve sněmovně.
DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Jaromír Vejvoda.

Před 115 lety se narodil kapelník Jaromír Vejvoda, autor polky Škoda lásky

Většina stran zatím neví, kdo bude v Praze jejich volebním lídrem

Praha - Většina politických stran zatím neví, kdo je v Praze povede do podzimních sněmovních voleb. Média to zjistila z ankety mezi jejich volebními štáby. Nicméně z čela kandidátek se budou snažit mandát obhájit poslankyně Jana Černochová (ODS) a Marta Semelová (KSČM), piráti do čela zvolili pražského zastupitele Jakuba Michálka. K volebním urnám by měli Češi vyrazit nejpozději 21. října, konkrétní datum stanoví president Miloš Zeman.

Zoo Praha odstartovala 86. sezonu. Slavnostní zahájení se neslo v retro stylu

Praha - V sobotu 25. března zahájila Zoo Praha 86. sezonu, která potrvá až do 28. září. Celá akce probíhala v retro stylu, odkazujícím na přivítání 25-ti miliontého návštěvníka v roce 1975. Právě 70. léta byla pro pražskou zoo, kterou tehdy vedl ředitel Zdeněk Veselovský, velmi úspěšná, a to i v celosvětovém měřítku. V letošní sezoně Zoo Praha přivítá již 60-ti miliontého návštěvníka!

AKTUALIZOVÁNO

Tělo kardinála Vlka bylo uloženo do hrobky ve sv. Vítu

Praha - Tělo zesnulého kardinála Miloslava Vlka bylo dnes po církevních obřadech uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta. Obřadu přihlíželo přes 2000 lidí. Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let.

AKTUALIZOVÁNO

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly stovky lidí i členové vlády

Praha - V katedrále sv. Víta na Pražském hradě začala v sobotu po 11.00 hodin zádušní mše za zesnulého kardinála Miloslava Vlka. Poslednímu rozloučení s ním přihlíží věřící, kteří katedrálu zcela zaplnili. Někteří lidé sledují bohoslužbu z nádvoří a náměstí před Hradem, kde jsou velkoplošné obrazovky. Ty jsou i v samotném chrámu, kromě přenosu obřadu na nich lidé viděli fotografie a dokumenty z Vlkova života. V minulých dvou dnech se s emeritním pražským arcibiskupem a českým primasem přišly rozloučit tisíce lidí. Po skončení mše bude kardinálovo tělo uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies