VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Srdce se mu zastavilo, když běžel závod. Oživovali ho 45 minut

Praha - Zdeněk Jíše byl sportovec tělem i duší. Dbal na zdravou stravu a týdně uběhl i třicet kilometrů. Jednoho dne ale svůj závod nedokončil. Na dvanáctém kilometru se bezvládně skácel k zemi. Zastavilo se mu srdce.

18.4.2017
SDÍLEJ:

Zdeněk Jíše.Foto: Archiv Z. J.

Jako před každým startem se i tehdy cítil v dobré kondici. Žádné potíže v podobě bolesti na hrudi nebo dušnosti se u něj neprojevovaly. Přesto ho ve dvaapadesáti letech postihl infarkt myokardu. V nemocnici si pak pobyl dva měsíce.

V bezvědomí byl pětačtyřicet minut 

Téměř na nic si ale nepamatuje. „Vůbec si nevzpomínám, že bych na nějakém závodě byl. Mozek se nějak postaral o to, abych nevěděl, co se mi v tu danou dobu stalo," vypráví pan Jíše. V bezvědomí byl pětačtyřicet minut.

Přestože to je podle lékařů velmi dlouhá doba, pan Jíše to zvládl a přežil. Navíc u něj nedošlo k poškození toho nejcennějšího, mozku. Ti, kteří před příjezdem lékaře prováděli na místě závodu resuscitaci, odvedli totiž podle přednosty II. Interní kliniky Univerzity Karlovy v Praze Aleše Linharta skvělou práci.

Po srdeční příhodě byl odvezen do Litoměřic

„S prodlužující se dobou resuscitace se velmi výrazně snižuje šance na to, že bude mít pacient z hlediska poškození mozku dobrý výsledek," tvrdí. „Pokud se ale podaří obnovit oběh a stabilizovat orgánové funkce, dají se takto dlouhé zástavy přežít," doplňuje přednosta, který právě pana Jíšeho převzal později do péče.

Po srdeční příhodě byl Zdeněk Jíše okamžitě převezen do okresní nemocnice v Litoměřicích. Tam ho monitorovali na jednotce intenzivní péče. Z nějakého důvodu se ale odložila takzvaná revaskularizace, tedy otevření tepny, která byla odpovědná za jeho stav.

Zástavu způsobila infarktová tepna 

„To u člověka, který zkolaboval, měl náhlou smrt a přežil resuscitaci, nebylo nejšikovnější, měl být léčený rovnou ve specializovaném kardiocentru," uvedl lékař Michal Vrablík z III. Interní kliniky Univerzity Karlovy.

Právě proto byl pan Jíše po týdnu v umělém spánku převezený do Prahy, kde se udělala srdeční katetrizace. Infarktová tepna, která mu zástavu způsobila, byla na pětadevadesát procent zprůchodněná.

„Infarkt je ucpání cévy, která zásobuje srdeční sval okysličenou krví. Proto je nejdůležitější ošetřit tu cévu, která se při infarktu ucpe co nejdříve, aby nedošlo k nevratnému poškození," konstatuje Aleš Linhart. Každá srdeční zástava se ale může podepsat i na dalších orgánech, jako jsou játra, plíce nebo ledviny. Proto je léčení takových pacientů velmi složité.

Týdny v nemocnici nazývá Zdeněk Jíše poleháváním. Z pohledu lékařů se však jednalo o velmi intenzivní léčbu. „Já ale pořád všechny přesvědčoval, že mi nic není. Neměl jsem žádné bolesti, jen jsem byl dušný, tak do mě pumpovali kyslík," říká pacient.

Dezorientace, poruchy vědomí, paranoia 

Jelikož byl organismus pana Jíšeho několik týdnů v nečinnosti, docházelo u něj v tuto dobu k multiorgánovému selhání. I proto byl dezorientovaný, měl poruchy vědomí a podle jeho slov byl i trochu paranoidní. „Jezdila za mnou rodina, ale já nic moc nedokázal rozlišit."

„Takového pacienta nelze logicky poslat do volné přírody ze dne na den. Pan Jíše je ale krásný příklad toho, že když systém zafunguje, lze docílit téměř nemožného a vrátit tak dotyčného člověka zpět do života," komentuje přednosta II. Interní kliniky UK. Když se pacient probudil, nebyl schopný se ani postavit. Když ho pak pustili domů, nedokázal vyjít do prvního patra, ve kterém bydlel. „Musel jsem se na chvíli zastavit a odpočinout si," konstatuje.

Jako pacient nebyl moc dobrý, přiznává 

Nyní, po třech letech už normálně pracuje, a dokonce i běhá. Týdně opět uběhne patnáct až třicet kilometrů. Lékaři to nazývají nadprůměrnou fyzickou aktivitou. Před rokem začal chodit i na lezeckou stěnu. „Není to taková výkonnost, ale žiji, to je nejdůležitější."

Lékařům se podařilo celkem snadno také objasnit, proč právě tak aktivního člověka, jakým pan Jíše je, infarkt postihl. „Oba moji rodiče zemřeli na infarkt. Matka ve dvaačtyřiceti a otec ve dvaašedesáti letech," potvrdil. „Jako pacient jsem nebyl moc dobrý. Nechodil jsem na preventivní prohlídky, přestože tam ta rodinná zátěž je," přiznává.

„Geneticky podmíněná vysoká hladina cholesterolu ničemu nebrání, protože nebolí, ale cévy poškozuje i u aktivních osob. Jsem přesvědčený, že kdyby se pan Jíše dostal do správné péče dříve, k infarktu by nedospěl. Rozhodně ne v tomto věku," podotýká lékař Michal Vrablík.

Čekání na nové léky 

Ze své zkušenosti se ale pan Jíše poučil a okamžitě poslal své dvě dcery k lékaři na vyšetření. I u nich byl zjištěný vyšší cholesterol. „Věřím ale, že se u nich podaří zabránit těmto negativním důsledkům."

V současnosti užívá Zdeněk Jíše maximální dávky léků na cholesterol. Přesto to nestačí. Jeho hladina LDL cholesterolu v krvi je podle lékařů pořád mnohem vyšší než by měla být. I z toho důvodu je jedním z čekatelů na nové léky. Ty jsou sice už registrované, ale už déle než patnáct měsíců se řeší úhradová jednání.

Genetika je mocná a silná

Lékaři je tak nemohou předepisovat, protože nevědí, komu je pojišťovna proplatí. Vzhledem k tomu, že se jedná o biologickou léčbu, která vychází v řádu na desítky tisíc korun měsíčně, není reálné, aby si ji pacienti platili sami.

„Je opravdu mnoho příhod, které nemusely nastat. Genetika je mocná a silná. Pan Jíše je sice z těch šťastných, kterým nic nebrání v dalším kvalitním životě, ale nemusí to být pravidlo, proto je lepší snažit se celé věci předejít než se opírat o to, že vás někam dovezou včas," uzavírá přednosta Aleš Linhart.

Autor: Andrea Grubnerová

18.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tradiční pálení čarodějnic probíhalo 30. dubna na mnoha místech ČR, nejinak tradičně na pražské Kampě.
23

OBRAZEM: Na Kampě měly čarodějnice rej u zapáleného ohně

Roman Sklenák.

Šéf poslanců ČSSD: Kvůli Babišovi by se měla sejít koaliční rada

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Nová cyklostezka spojí Prahu s letištěm i krajem

Pražští cyklisté se už dnes prohánějí do Kralup či k Labi. Brzy pro ně bude jednodušší dostat se i na západ. Okolo ruzyňského letiště totiž povede nová cyklostezka. Jednou by milovníci kol mohli dojet až do Kladna.

AKTUALIZOVÁNO

Vytékající voda uzavřela stanici metra Malostranská

Praha – Překvapeni zůstali cestující v centru Prahy, když hodinu před polednem i v hodinách následujících nečekaně narazili na zavřené dveře stanice metra Malostranská. Soupravy na zelené trase A se přitom nezastavily – pouze touto stanicí projížděly bez zastávky. Tentokrát nebyl na vině nález podezřelého zavazadla, k němuž se nikdo nehlásí, což leckoho napadne jako nejpravděpodobnější varianta. Problém přinesla technická závada.

Staronový šéf České televize: Natočíme velký dětský seriál

Navázat na úspěchy Arabely, Pana Tau nebo kultovních Návštěvníků by chtěl Petr Dvořák, který bude šéfovat veřejnoprávní stanici až do roku 2023.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies