VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Krásný: „Komunisté lhali. Tvrdili lidem, že Plzeň osvobodili Rusové“

Praha - Petr Krásný se narodil v Plzni v roce 1936. „Jsem rozený prazdroják, ale mám rád víno," říká. Maminka byla doma a otec učitel se třemi tituly. „Celý život studoval, nic jiného neznal," doplňuje. Petr naopak pracoval celý život jako spouštěč elektrárny.

29.4.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Dům seniorů Kobylisy - Petr Krásný.Foto: Archiv VLP / Šťastný Vladimír

Ačkoli mu bylo devět let, když končila válka, moc dobře si vzpomíná, jak šli lidé na Němce s klacky a měli touhu se jim za hrůzy způsobené válkou pomstít.

Když byla válka, byl jste ještě dítě. Co si z té doby pamatujete?

Vzpomínám si na všechno. Pamatuji si, jak byla Plzeň osvobozená i to, jak byli lidé na Němce naštvaní a šli na ně s klackama, aby si s nimi vyřídili ve vězení účty.

Jak to v Plzni vypadalo v době osvobození?

Euforie. Všichni jásali. Přijeli Američané a celé město je běželo přivítat. Němci do toho pořád stříleli z Plzeňské věže, která je sto metrů vysoká. Tam se ozbrojili a pálili dolů do davu. Původně jsme si říkali, že tu věž budou muset Američané zbourat, aby se k nim dostali. Nakonec tam poslali svoje střelce a podařilo se jim věž osvobodit.

Co bylo potom?

Pak byla čokoláda, konzervy, zkrátka výborné papáníčko. Veliká oslava. Všude byly stánky s jídlem, které se rozdávalo vojákům.

Jak se chovali američtí vojáci?

Abych pravdu řekl, jezdil jsem za známým, přednostou stanice, do Holoubkova, tam to osvobodili Rusové a mohl jsem vidět ten veliký rozdíl. Rusové neměli nic oproti Američanům.

Změnil náladu rok 1948?

Začalo se lhát lidem. Komunisté totiž neuznali, že Plzeň osvobodili Američané. Tvrdili, že to byli ruští vojáci, kteří nám pomohli. Přitom já vím, že americká armáda měla namířeno také k Praze, kterou chtěli osvobodit, ale Rusové je tam nepustili.

Vy jste v té době chodil do školy, je to tak?

Je. Komunisté zrušili gymnázia, obchodní akademie a jiné školy. Udělali ze všeho jednotnou školu. To byla další chyba, kterou udělali.

Co jste studoval vy?

Chodil jsem na průmyslovku a pracoval jsem rukama. Například jsem mohl pak dělat automechanika na amerických vozech, to bylo v Plzni velmi populární. Ale já jsem šel ještě na vysokou školu. Kupodivu jsem s tím neměl problémy. V té době totiž bylo těžké se na vysokou školu dostat. Hlídalo se, jestli byl či ne ten dotyčný ve straně, nebo jestli jsem někdy neřekl někde něco nevhodného. Proto se i ve školách říkalo něco jiného, než jaká byla pravda.

Váš tatínek byl kantor. Měl on potíže s tím, za čím si stojí a co naopak musí nebo by měl říkat žákům?

Ne. Učil na obchodní škole a snažil se těmto citlivým tématům vyhýbat, aby nemusel nikomu lhát a stydět se za sebe.

Jak jste si vydělával peníze při studiích?

Chodil jsem různě po brigádách, abych měl peníze. Moje nevěsta navíc měla otce, který měl svou dílnu a zaměstnával mě tam. Za prázdniny se mi podařilo vydělat třeba na motorku. Nebo jsem moc rád jezdil do Špindlu lyžovat, což také nebyla levná záležitost. Párkrát jsem byl dokonce na lyžích i v Alpách.

Do Prahy jste šel kvůli práci?

Kdepak. To je zase jiná kapitola. Zaplatil jsem sedmdesát tisíc za výměnu bytu Praha Plzeň. Chtěl jsem být vždy Pražák. Praha je tak krásné město.

Kde jste pracoval?

Všude po republice. Manželka bydlela v Praze a já jezdil všude možně. Například jsem dělal v elektrárně Dukovany a Bohunice. Pracoval jsem tam jako spouštěč. Bavilo mě to. Zkoušeli jsme hlavně automatiku, jestli se přepne na záložní, když vypadne proud, nebo jsme kontrolovali tlaky čerpadel, kterých tam bylo asi třicet.

Jak vzpomínáte na rok 1968?

Byla to pohroma pro naši společnost. Vím, že se i střílelo a když jsme někam jeli, všude jsme potkávali stanoviště ruských vojsk, byly to tisíce aut. Také si vzpomínám, že jsme z Rusů dělali komedianty. Obraceli jsme jim šipky u křižovatek, aby bloudili. Celkově ten minulý režim byl na prd a všichni jsme to tu moc dobře věděli.

Autor: Andrea Grubnerová

29.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Milada Horáková s prezidentem Benešem na snímku z roku 1947
5

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Záchranáři nově sídlí v Radotíně. Na řadě jsou Ruzyně a Strašnice
3

Záchranáři nově sídlí v Radotíně. Na řadě jsou Ruzyně a Strašnice

DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl po třech letech ve sporu mezi televizí Prima a vedoucím vydání jejích Diváckých zpráv Jiřím Fröhlichem. Ten se soudil o neplatnost okamžitého zrušení svého pracovního poměru. Soudkyně obvodního soudu dala Fröhlichovi za pravdu. Rozsudek zatím nenabyl platnost, obě strany se mohou odvolat.

Praha změní plány, aby mohla dostat vlaky pod zem

Praha - Hlavní město musí změnit územně plánovací dokumentaci, aby v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem bylo možno zahloubit budoucí novou podobu železnice do Kladna s odbočkou na Letiště Václava Havla Praha (a vyhovět tak zásadnímu požadavku Prahy 6).

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Na návštěvu Česka přijede rakouský prezident Van der Bellen

Praha - Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta dnes přijede Alexander Van der Bellen. Do Prahy přicestuje z Vídně netradičně vlakem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies