VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miroslav Šubert: Ve 40. letech odjel do Anglie. To mu změnilo život

Praha  /ROZHOVOR/ - Procestoval téměř celý svět. Přednášel ve Finsku, Japonsku i v Anglii. Miroslav Šubert patří k největším odborníkům na dopravní právo u nás.

10.12.2016
SDÍLEJ:

Pan Šubrt.Foto: DENÍK/Klára Cvrčková

Vystudoval obchodní akademii a jen tak odjel do Anglie. To obohatilo Miroslava Šubrta na celý život. Nejvíce si ale váží přátelství s Věrou Čáslavskou.

Po maturitě jste se vydal do Anglie. Proč?

Měli jsme doma plnou půdu knížek, hodně jsem četl hlavně cestopisy. Během války jsme s bratrem objevili předválečné učebnice angličtiny. Sami jsme se ji začali učit, což se nám později hodilo. Velkým popudem pak bylo vyprávění mého příbuzného, který se po válce vrátil z Anglie. Byl u letectva, u RAF.

Ten vás tam nalákal?

Dá se to tak říct. Vyprávěl s takovým nadšením. Poradil mi, že až přijedu do Londýna, ať najdu RAF centrum a ohlásím se tam, že mě posílá nějaký Sedlák. Když jsem ale dorazil na místo, byla tam cedule, že centrála RAF je zrušená. Najednou mi spadlo srdce do kalhot, protože jsem neměl na koho se obrátit, aby mi pomohl.

Co jste udělal?

Našel jsem si práci ve spediční firmě, kde jsem nosil poštu. Časem jsem začal pomáhat přímo v dopravě. Měl jsem na starosti sběrnou službu. Ve vagonech se vozily zásilky. Třeba 50 různých zásilek do různých míst. Já jsem k tomu sepisoval seznamy. Postupně jsem se vypracoval. Leccos jsem se naučil.

Jak dlouho jste tam zůstal?

Do Anglie jsem odcestoval v roce 1946. Dostal jsem pracovní povolení na rok. Podnik, kde jsem pracoval, mi našel další uplatnění v Antverpách. Pracovní povolení mi sice o rok prodloužili, už po dvou měsících mi přišly zprávy, že musím na vojnu. Dostal jsem toleranci do března 1948, ale stejně jsem byl soustavně bombardován, že když nepřijedu, tak jsem dezertér. Když byl únor 1948, dostávaly se ke mně hrozné zprávy, dokonce mi bylo navrženo, abych se nevracel a přijal místo v Rio de Janeiru Počátkem dubna jsem kvůli rodině přijel domů.

Návrat do Čech z Anglie v té době musel být nepříjemný.

Byl. Navíc jsem nevstoupil do strany, takže mě pronásledovaly nepříjemnosti. V říjnu jsem nastoupil na vojnu, kde důstojníci z dotazníku zjistili, že mám jazykové znalosti, a projevili zájem o výuku. Nakonec jsem povinně přednášel angličtinu.

Po vojně jste si práci našel?

Skončil jsem vojnu v roce 1951. Tehdy docházelo k obrovskému rozmachu dovozu a vývozu zejména pro posílení těžkého průmyslu. Vyvážely se miliony tun železné rudy do Číny, Indie, Jižní Ameriky. To byl obor, který mi vyhovoval. Byl jsem jeden z mála, který se v zahraničním obchodu trochu vyznal, a hlavně jsem měl výborné kontakty v Anglii.

Do Anglie jste se potom znovu na čas odstěhoval?

Tehdy se začala rozvíjet námořní doprava, k jejímu zajištění bylo třeba být v kontaktu s námořní burzou v Anglii. Z toho vznikla myšlenka vytvořit podniku zastoupení v zahraničí. Původně jsem tam byl vyslán na dva roky, ale vzhledem k dobrým výsledkům mi byl pobyt třikrát prodloužen, takže jsem tam byl skoro devět let.

Opět jste se vracel ze západní země. Neměl jste potíže?

Měl jsem obrovské problémy. Byl jsem obchodním ředitelem, pak přišla prověrka a najednou jsem nebyl nic.

Naplno jste se do oboru pustil po revoluci?

Když nastala nová doba, byl jsem jeden z těch, který měl dobré kontakty s Věrou Čáslavskou. Býval jsem totiž aktivní sportovec, dokonce jsem se v roce 1945 stal mistrem republiky na kajaku. Čáslavská pracovala v kanceláři Havla a já jí pomáhal.

Co jste dělal potom?

Obchodní komora se tehdy snažila o zkvalitnění mezinárodního obchodu, jeho úroveň byla vyjádřena takzvanými Incoterms, tedy dodacími doložkami vymezujícími práva prodávajícího a kupujícího. Já jsem byl vyzván obchodní komorou, abych dosavadní platné Incoterms přeložil do češtiny a podal k nim komentáře.

Těmito doložkami jste se zabýval i nadále?

Přednášel jsem o nich na VŠE, na Právnické fakultě v Brně a zejména v Žilině, kde tehdy byla dopravní vysoká škola. Někdy v roce 1990 se v obchodní komoře vytvořila sekce mezinárodní a já se stal členem Mezinárodní obchodní komory v Paříži. Přednášel jsem v Paříži, Berlíně, Stockholmu, Helsinkách i v Sofii.

Procestoval jste kus světa, kde se vám líbilo nejvíc?

Všude se mnou šla moje rodina, žili jsme i nějakou dobu v Japonsku, Číně, byli jsme i ve Vietnamu. Strašně se nám ale líbilo v Jugoslávii, myslím, že ti lidé nám tam byli nějak blízcí. Tam jsme se cítili moc dobře.

Miroslav Šubertnarodil se v roce 1926, po revoluci vystudoval dálkově práva
spolupracoval s Věrou Čáslavskou
v rámci své práce procestoval téměř celý svět, přednášel
například ve Finsku, Anglii či Francii, žil i v Číně či Japonsku
nyní žije v Domově pro seniory Nová slunečnice.

V seriálu Příběhy pražských pamětníků každou sobotu přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů a známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webu: www.prazsky.denik.cz a www.praha.euTento projekt vznikl za podpory hlavního města Prahy.

Čtěte také: Květa Špalková: Dostaly jsme vynadáno. Učitelky se nesměly vdávat

Autor: Jana Kašparová

10.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Hnojte popelem

Cyklostezka. Ilustrační foto.

Nová cyklostezka spojí Prahu s letištěm i krajem

AKTUALIZOVÁNO

Vytékající voda uzavřela stanici metra Malostranská

Praha – Překvapeni zůstali cestující v centru Prahy, když hodinu před polednem i v hodinách následujících nečekaně narazili na zavřené dveře stanice metra Malostranská. Soupravy na zelené trase A se přitom nezastavily – pouze touto stanicí projížděly bez zastávky. Tentokrát nebyl na vině nález podezřelého zavazadla, k němuž se nikdo nehlásí, což leckoho napadne jako nejpravděpodobnější varianta. Problém přinesla technická závada.

Staronový šéf České televize: Natočíme velký dětský seriál

Navázat na úspěchy Arabely, Pana Tau nebo kultovních Návštěvníků by chtěl Petr Dvořák, který bude šéfovat veřejnoprávní stanici až do roku 2023.

Zoo Praha si připisuje další chovatelský úspěch. Orlí pár se stará o trojčata

Praha - Zoo Praha se může pochlubit dalším významným chovatelským úspěchem. V současné době se zde daří odchovávat na hnízdě pod rodiči tři mláďata orla východního. Je to vůbec poprvé, kdy je známo, že se tento druh orlů chovaných v lidské péči stará o trojčata. Návštěvníci mohou mláďata s rodiči vidět ve voliéře ve spodní části zoo.

OBRAZEM: Před sídlem ČEZ protestovali demonstranti v plavkách a v bazénku

Praha - Demonstranti v plavkách protestovali 27. dubna v Praze před sídlem energetické společnosti ČEZ proti prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Dozorčí rada ČEZ má rozhodnout o případném prodeji elektrárny společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies