VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Padevět : Po válce jsme byli pachateli my

Praha - Zabíjení nevinných obyvatel nacistickými okupanty těsně před koncem války a na druhé straně vraždy a násilí ze msty a jiných pohnutek, kterých se dopouštěli vítězové na poražených vojácích i bezbranných civilistech. Smutná fakta rozdělená podle krajů najdete v obsáhlých průvodcích Krvavé finále a Krvavé léto 1945, jejichž autorem je Jiří Padevět (50), ředitel Nakladatelství Academia.

9.5.2017
SDÍLEJ:

Jiří Padevět.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Doufám, že z knihy bude jasně patrné, že zločiny i činy dobré nepáchají ani ideologie, ani národy, ale zcela konkrétní lidé, bez ohledu na národnost, rasu a vzdělání. Nejen proto mi připadá logické navázat na tuto knihu publikací Krvavé léto, která podobným způsobem popíše zločiny páchané při takzvaném divokém odsunu.

To uvedl Jiří Padevět v úvodu Krvavého finále, mapujícího jaro 1945 v českých zemích. Druhá kniha Krvavé léto 1945 tedy zachycuje poválečné násilí v českých zemích. „Snad povede čtení textů zasazených do konkrétních míst k zamyšlení o tom, jací jsme, čeho jsme schopni, pokud neexistuje zákonný rámec. Nejde vůbec o to, zda jsme Češi, Němci, nebo Inuité. Jsme prostě lidé, kteří mohou selhat," napsal Jiří Padevět na začátku knihy, která vyšla loni na podzim.

Zatímco v knize Krvavé finále popisujete místa a zločinné události, kterých se koncem války dopustili nacisté, tak v Krvavém létě jste zachytil násilí, které páchali vítězové na poražených. Tušil jste, že se kniha nemusí setkat u čtenářů s nadšením?

Myslím si, že všeobecně se knížky o hromadách mrtvol jen těžko můžou setkat s něčím, čemu říkáme nadšení. V každém případně se domnívám, že tyhle činy jsou něčím, co je potřeba popsat a pojmenovat. Ve svých knihách zcela záměrně tehdejší události nehodnotím, jenom říkám, kde se co stalo. Vzhledem k archivním pramenům se tyhle události dají velice těžko zpochybnit. Samozřejmě, že veselé čtení kniha Krvavé léto 1945 není, stejně jako nebylo veselé ani předcházející Krvavé finále. Tahle druhá knížka je ale o to smutnější, že jsme často byli pachateli my sami, což se většinou velice těžko přiznává. Na druhé straně si ale myslím, že přiznání může být svým způsobem úlevné.

Kde jste čerpal informace a materiály o jednotlivých případech, které jste zmapoval?

Většina tehdejších případů je popsána, protože byla vyšetřována hned po válce, a materiály jsou uloženy v Archivu bezpečnostních složek. Mnohými informacemi mi přispěli regionální historici a badatelé. Například na Českobudějovicku mi velice pomohli místní badatelé, z nichž zdůrazním Jana Ciglbauera. Má svůj vlastní web, hodně publikuje a byl mi nesmírně nápomocen už jen tím, že mě směroval do archivů a podal mi velice cenné informace.

Dozvídal jste se o desítkách zločinů v jednotlivých krajích, které se staly a nebyly třeba ani potrestány. Myslíte, že našemu národnímu povědomí o právu a spravedlnosti uškodil fakt, že tehdejší prezidentské dekrety pardonovaly zločiny, které se v rámci tzv. spravedlivé odplaty až do podzimu 1945 děly?

Takový zákon sice existoval, nicméně je jedním z mýtů, které se k téhle době vážou. Většina skutečně největších masakrů a zločinů byla československými orgány vyšetřována už v roce 1945 a vyšetřování pokračovalo i o rok později. Řada pachatelů byla odsouzena k poměrně vysokým trestům. Smutné ale je, že po roce 1948 už za komunistického režimu byli mnozí z nich propuštěni. Někteří byli dokonce recyklováni do služeb Státní bezpečnosti, neváhající využívat při své činnosti i tyto lidi, kteří se prokazatelně dopustili zločinů. Klasickým případem je Karol Pazúr, v létě 1945 příslušník čs. armády, který byl ale za války příslušníkem slovenské armády, bojující proti Rudé armádě na východní frontě. Karol Pazúr byl jedním z hlavních iniciátorů a aktérů masakru téměř 300 karpatských Němců u Přerova. Po válce za to byl vyšetřován a odsouzen na deset let, ale prezident Klement Gottwald mu udělil amnestii. A v 60. a 70. letech se pak Karol Pazúr stal významným činovníkem Československého svazu protifašistických bojovníků.

Podobné osudy a události známe i z vyprávění pamětníků, kterých stále ubývá. Vyprávěli vám prarodiče o tom, co se dělo koncem války a po válce?

Přiznám se, že když ještě žili mí prarodiče, tak jsem byl trošku zpupný spratek a o tyhle věci se nezajímal. Dneska mi to přijde velice líto. A také mi přijde líto, že velké ztráty způsobily desítky let trvající vlády komunistů, kdy se na pamětníky příliš nehledělo, nebo se na ně naopak hledělo naprosto selektivně.

Všímáte si organizací, které se zabývají zachycováním vzpomínek, jako je např. Post Bellum?

Myslím si, že Post Bellum a Paměť národa jsou nesmírně cenné spolky, které vykonávají obrovský kus práce. Jejich činnost je penězi nevyčíslitelná a má pro celou Českou republiku a celý náš národ velmi hluboký smysl.

Zločiny se tehdy děly za všech ročních období. Nepřijde po vaší knize Krvavé léto na trh další pokračování, tentokrát s názvem Krvavá zima?

Tak to mě zatím nenapadlo, ale z velké pentalogie (do které patří i Průvodce protektorátní Prahou pozn. aut.) připravuji ještě dvě další knihy. Jednou je Průvodce stalinistickou Prahou, který snad vyjde v roce 2018, kdy se kulaté výročí samo nabízí. Cyklus bych rád uzavřel návratem na úplný začátek knihou Krvavý podzim, která by popisovala násilí spojené s tzv. sudetským povstáním v roce 1938, kde veškeré násilí, které ve svých knihách popisuji, začalo. Krvavým podzimem bych tedy svou pentalogii rád uzavřel, ale je to zatím hudba příštích pěti šesti let.

Autor: Radek Gális

9.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Soudní přelíčení. Ilustrační foto.
18

Soud: Námitka o podjatosti Králové v kauze trafik je předčasná

návrh kuchyně v obýváku

Čtyři návrhy kuchyně, která bude součástí obýváku

Britové: V Praze se cítíme bezpečně

Praha - Co si myslí obyvatelé Spojeného království o útoku v Manchesteru? Mají v české metropoli pocit bezpečí? Šest z nich se svěřilo Pražskému deníku.

Společnost pro vědy a umění ocenila Beňačkovou,Passera i Pomahače

Praha - Pěvkyně Gabriela Beňačková, režisér Ivan Passer, historik Vilém Prečan, herec Stanislav Zindulka nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač patřili k osobnostem, jimž dnes udělila svou cenu pražská pobočka krajanské Společnosti pro vědy a umění. Ocenění se předávala v sídle Senátu lidem, kteří se zasloužili o propagaci české vědy a kultury v zahraničí.

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies