VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špatná zpráva: hořelo muzeum. A dobrá: škody nejsou velké

Praha /FOTOGALERIE/ - Nic cenného uvnitř nebylo - a co shořelo, vlastně stejně mělo být odstraněno během aktuální rekonstrukce. Taková jsou zjištění po pátečním ohledání požářiště v rekonstruované historické budově Národního muzea v centru Prahy.

12.2.2016
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Požár střechy Národního muzea v Praze.Foto: HZS Praha/Radek Krahulík

Když byl v noci vyhlášen nejvyšší ze čtyř stupňů požárního poplachu a na Václavské náměstí se sjížděly hasičské vozy z celé Prahy, vypadala situace mnohem, mnohem dramatičtěji. Mnoho důvodů k optimismu nedávaly plameny šlehající ze střechy památkově chráněného objektu, stejně jako první záběry z míst v podstřeší levého křídla, kde hasiči zasahovali.

Už po ránu nicméně bylo zřejmé, že škody budou ještě podstatně menší, než se odvažovali předvídat i ti nejzavilejší optimisté. Zásluhu na tom má účinný zásah hasičů – a také vhodně zvolený hasební postup. Plameny, které půl druhé hodiny po půlnoci zachvátily plochu odhadovanou na 200 metrů čtverečních, se z půdního prostoru nerozšířily.

Skvělou zprávu pak po obhlídce přinesli generální ředitel muzea Michal Lukeš a ministr kultury Daniel Herman: plameny řádily právě v místech, kde se stejně v rámci aktuální rekonstrukce mělo bourat: zničily přístavby a vestavby ze čtyřicátých let minulého století, s jejichž odstraněním se předem počítalo. A nejen to: vážnější škody nenatropila ani voda použité při hašení.

Kvalitní práci při stavbě budovy

Výstavní sály s freskami zůstaly prakticky netknuté! Voda zřejmě odtekla šachtami do suterénu, aniž objekt poznamenala. Herman v té souvislosti hovořil o kvalitní práci při stavbě budovy, vybudované v roce 1891. Ani termín rekonstrukce, která má být dokončena v říjnu 2018, by podle předběžných předpokladů nemělo odstraňování následků požáru nijak ovlivnit.

Výše škody byla předběžně stanovena na 10 milionů korun; zatím ale není jasné, jak následky požáru ovlivní náklady na rekonstrukci. Jisté je, že generální zhotovitel má uzavřenou dostatečnou pojistku. Předmětem zkoumání také zůstává příčina požáru. Ředitel Lukeš je přesvědčen, že oheň měl souvislost se probíhajícími stavebními pracemi - byť vzplál v době, kdy se nepracovalo. Předběžně se předpokládá, že plameny nejspíš vzešly „od elektriky".

Noční požár nezanechal viditelné stopy ani na tváři muzea. O senzacechtivé zvědavce, mezi nimiž nechyběli ani turisté (ano, informace o plamenech řádících v místech tradičně spojovaných s českou národní identitou se rychle dostaly i k uším cizinců) nebyla nouze – ovšem poté, co dopoledne odjela hasičská technika a po střeše přestali chodit vyšetřovatelé, „čumilové" odcházeli s tím, že vlastně nic neviděli. Kromě střešní části plameny budovu nijak nepoznamenaly.

„Budova je vyklizena, předána zhotoviteli, žádné sbírky tam nejsou. Je to trochu štěstí v neštěstí; kdyby se to stalo před několika lety, byl by to o hodně větší problém." 
Michal Lukeš, ředitel Národního muzea

Čtěte také: Noční požár zničil část střechy Národního muzea

Autor: Milan Holakovský

12.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení