Podobné zásahy pražští hasiči nacvičují – například před dvěma roky na podzim likvidovali simulovaný požár v prostoru krovu severního výběžku svatovítské katedrály na Hradě; o čtvrt roku dříve zase cvičně zasahovali v budově Českého muzea hudby v bývalém kostele svaté Máří Magdaleny na Malé Straně.

Podle poznatků Deníku z těchto cvičení to u podobných zásahů bývá jiné než obvykle: je třeba se odlišně pohybovat a orientovat, stejně jako brát ohled na obrovské hodnoty všude kolem, které je třeba chránit před nenávratným zničením. Nesnadný bývá už příjezd a přistavení požární techniky k místu zásahu, protože s pohybem tak rozměrných vozidel stavitelé před staletími nepočítali. Ani dostat se dovnitř není vždy jednoduché; u řady památek se totiž uplatňuje specifický způsob nakládání s klíči. Navíc je nutno znát ty nejcennější památky v objektu, o jejichž záchranu se je třeba snažit nejdřív. I tohle vše je důvodem, proč hasiči nejenom pořádají cvičení, ale velkou pozornost věnují i preventivním kontrolám a požární dokumentaci jednotlivých objektů.

Na 8. říjen se v Národním muzeu dokonce chystá mezinárodní konference nazvaná Mosty k požární ochraně kulturních památek, pořádaná i za účasti Národního památkového ústavu. K výměně zkušenosti i k debatám nad požáry z minulosti se sjedou nejen hasiči a památkáři, ale akce je určena také vlastníkům a správcům památkových objektů, stejně jako projektantům či dodavatelům bezpečnostních zařízení. A v neposlední řadě i zástupcům pojišťoven.