V Praze jezdí taxíky pro vozíčkáře

Mezeru, která doposud v dopravní struktuře Prahy a středních Čech chyběla, zaplnila nová taxi služba. Speciálně upravené vozy se orientují na přepravu handicapovaných a lidí se sníženou schopností pohybu.

Taxislužba má k dispozici dva automobily, které jsou vybaveny nájezdovou plošinou a bezpečnostními pásy 
s elektronickým jištěním. Vozy jsou schopny přepravit osobu sedící na elektrickém vozíku či elektrické tříkolce a ještě další dva pasažéry.

Převážený člověk si může sám zvolit, zda v průběhu cesty zůstane sedět na vozíku, nebo zda přesedne na sedadlo.

Kilometr jízdy po Praze vyjde na 24,90 koruny, minimální cena jízdy je 250 korun. Pokud si taxi objedná zákazník ze Středočeského kraje, zaplatí 20 korun za každý ujetý kilometr, minimální cena za jízdu je pak 500 korun.

Podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy mají největší potíže s cestováním vozíčkáři ze středních Čech, pro které představuje problém běžné cestování.

Jaksi automaticky se totiž předpokládá, že těmto lidem budou s přesuny pomáhat jejich blízcí nebo se zvládnou přemisťovat vlastním vozem. Málokdo si však uvědomuje, že invalidní důchody rozhodně nedosahují takových částek, aby si každý vozíčkář mohl dovolit mít vlastní vůz.

Pohyb bez komplikací

Podobně je to s cestováním městskou hromadnou dopravou. Ač se dopravní podnik 
v posledních letech snaží 
o bezbariérové přístupy do metra a posílil i počet nízkopodlažních spojů, stále situace není natolik uspokojivá, aby se postižení lidé mohli pohybovat po městě bez komplikací.

Stačí třeba jen o něco vyšší obrubník a pro vozíčkáře to znamená velkou překážkou, protože hrozí reálné riziko, že spadne a bude muset čekat, až mu někdo z kolemjdoucích pomůže.

Přesto přibývá postižených, kteří k cestám za prací či lékařem spoléhají na bezbariérové tramvaje a autobusy. Pražané podle Václava Krásy spíš využijí levnějších minibusů, které provozuje dopravní podnik. Za svezení totiž zaplatí jen paušální poplatek.

Právě příhoda, které ilustruje běžnou praxi lidí upoutaných na vozík, stála u vzniku projektu. Ředitele Taxi pro vozíčkáře Jakuba Pobořila kontaktoval jednoho večera známý, že se mu porouchalo ovládání elektrického vozíku a nemůže sehnat nikoho, kdo by ho dopravil, kam potřebuje.

„Tehdy jsem při cestě domů začal přemýšlet, jak to mají vozíčkáři komplikované, když chtějí večer vyrazit s přáteli do restaurace, za kulturou či na návštěvu a nechtějí či nemohou přesně stanovit čas, kdy budou chtít odvézt domů,“ řekl Pobořil, který nakonec musel pro kamaráda přijet.

Taxislužba nabízí služby 
v denních i nočních hodinách. „Kromě standardní přepravy osob v rámci Prahy a středočeského regionu nabízíme také odvoz do lázní, na dovolenou, celodenní výlety a další balíčky na míru,“ uvedl Pobořil. Více informací se lidé dozví na webových stránkách www.taxiprovozickare.cz.

Zatímco v ostatních evropských zemích fungují obdobné služby už hezkou řádku let, 
u nás obdobný projekt vznikl 
v minulosti zatím jen v Brně 
a Olomouci.