VYBERTE SI REGION

Průzkum: Nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze

Praha - Nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Na druhém místě jsou obyvatelé Jihomoravského kraje a hned po nich Středočeši. Na druhém konci spektra jsou Karlovarští a Ústečtí následovaní obyvateli Vysočiny. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu uskutečnila společnost Millward Brown mezi tisícovkou respondentů.

1.12.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Petr Šilar

Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání, takže vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Vliv na finanční gramotnost má kromě vzdělání i příjem

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 000 Kč měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech s příjmy pod 15 000 Kč měsíčně. Souvisí to i s počtem bankrotů a mírou úspor. Celostátní průměrnou mzdu (26 480 Kč) překonali jen Pražané (32 934 Kč) a nejvíce se ji blíží Středočeši (26 235 Kč). Naopak nejnižší mzdy berou lidé v Karlovarském (23 096 Kč) a Zlínském kraji (23 416 Kč).

Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje dokážou ušetřit největší podíl svých příjmů (17 %)

Na třetím místě skončili obyvatelé Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří dokážou uspořit shodně 15,8 % příjmů. Naopak nejmenší podíl příjmů uspoří Liberečtí, Královéhradečtí a Pardubičtí, kteří všichni ušetří pouze 11,2 % příjmů.

Nejméně bankrotů mají obyvatelé Prahy (1,8 na 1000 obyvatel), Vysočiny (2,6) a Jihomoravského a Zlínského kraje (po 3,6). Naopak smutnými rekordmany jsou Karlovarští s 12 bankroty na 1000 obyvatel a Ústečtí s deseti.

"Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání," uvedla manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

Nejlépe se svými příjmy vycházejí obyvatelé Jihomoravského kraje a Vysočiny

Ti jsou na tom lépe nejen než celorepublikový průměr, ale i Pražané. Naopak největší podíl lidí, kteří mají pocit, že se svými příjmy vycházejí špatně, žije v Moravskoslezském kraji. Hned za nimi následují obyvatelé Ústeckého a Pardubického kraje.

Nenadálé výdaje 9 000 Kč nedokáže zaplatit více než polovina obyvatel Moravskoslezského kraje. O trochu lépe jsou na tom lidé v Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak nejlépe jsou na nenadálé výdaje připraveni obyvatelé Zlínského kraje, Vysočiny a Královéhradeckého kraje.

Lidé z Královéhradeckého kraje jsou z celé země nejméně sebevědomí v oblasti financí. Jen o něco lépe na tom jsou obyvatelé Pardubického kraje, které následují Plzeňští a Jihočeši. Naopak nejistěji se ve finančním světě cítí Karlovarští a lidé z Vysočiny a Olomouckého kraje. Pražané jsou v sebevědomí na čtvrtém místě hned za Středočechy a Jihomoravany.

Autor: Redakce / ČTK

1.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zdravotnictví není perpetuum mobile, nemůže fungovat bez peněz

Praha /ROZHOVOR/ - V celé republice je ohrožena úroveň zdravotnické péče. Praha není výjimkou. Máme se bát? O krizi ve zdravotnictví dlouhodobě hovoří Lékařská komora s Milanem Kubkem v čele.

Obce z východního okolí Prahy jsou proti změnám trasy okruhu

Praha - Starostové z východního okolí Prahy odmítají alternativní trasu dostavby Pražského okruhu, která by vedla přes Říčany, Královice, Úvaly a Jirny. Na dnešní schůzce na říčanské radnici se dvě desítky zástupců dotčených obcí a pražských městských částí shodly, že by změny trasy znamenaly odsunutí výstavby za rok 2030. Na úskalí takzvané regionální varianty upozorňuje i studie expertů z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kterou si objednalo Ředitelství silnic a dálnic.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies