VYBERTE SI REGION

Ode dneška vyděláváme už jen na sebe

Praha - Od počátku roku do včerejšího dne uplynulo už 161 dní, máme tedy za sebou už téměř jeho polovinu. Kromě povzdechu nad tím, jak čas letí, si můžeme povzdechnout i nad všemi penězi, které jsme od 1. ledna až do včerejška vydělali.

11.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vraný Jan

Všechny jsme je totiž odevzdali státu ve formě daní a teprve ode dneška všechno to, co do konce roku vyděláme, patří už jen nám. Proto je 11. červen 2013 letos Liberálním institutem se sídlem ve Spálené ulici v Praze vyhlášený jako Den daňové svobody. Je třeba poznamenat, že jde o poněkud zjednodušený ukazatel. V praxi platíme daně průběžně celý rok, ale jejich suma odpovídá částce, kterou jsme až do včerejška vydělali. Je proto neopodstatněná úvaha, myšlená ovšem v nadsázce, že bychom raději měli tedy začít pracovat až dnes, aby nám patřily všechny vydělané peníze.

„Aby průměrný daňový poplatník splatil svůj podíl na výdajích státu, musí letos odpracovat „na stát" přes 161 dní, což převedeno do kalendáře znamená, že si na daňovou svobodu počká o dva dny déle než v minulém roce. Tento negativní posun je dán zvýšeným apetitem státního aparátu přerozdělovat veřejné prostředky," uvedl Aleš Rod z Liberálního institutu.

Jak je tomu jinde
- Jižní Korea 27. dubna
- Austrálie 5. května
- Dánsko 1. srpna

Den daňové svobody je pohyblivý svátek, protože každý rok ho slavíme jindy. Čím blíže je počátku roku, tím méně daní po nás stát chce, čím více se jeho oslava od počátku roku posouvá dále, tím více daní státu odvádíme.

Liberální institut sleduje tento ukazatel již od roku 2000. Z jeho statistiky tedy vyplývá, že nejkratší úvazek pro stát měl daňový poplatník v roce 2000, kdy oslavil Den daňové svobody 6. června, a naopak nejdelší v roce 2010, kdy slavil až 18. června. Přesto je zřejmé, že velký rozdíl mezi jednotlivými roky není, maximální rozptyl svátku u nás činí 12 dní. Zkuste si ale spočítat, kolik za oněch 12 dní vyděláte a oceníte význam úsporného státu pro vlastní peněženku.

Ne všechny země jsou na tom ovšem stejně jako Česká republika. Jsou takové, kde Den daňové svobody oslaví jejich občané dříve než u nás, ale, pokud nás to může uklidnit, jsou i takové, kde se svátek dostaví později. V Jižní Koreji měli občané daňovou povinnost vůči státu splněnu už 27. dubna a v Austrálii 5. května. Naopak v Dánsku se svátek očekává až 1. srpna.

A ještě o jednu věc jde, pokud se týká výše daňového břemene. Mohlo by být u nás mnohem menší, kdyby nepanovala korupce, předražené státní zakázky a daňové úniky, o nichž se dočítáme každý den. A tak jedinou útěchou nad daňovým přiznáním je fakt, že čím vyšší daně platíme, tím víc jsme si asi vlastně vydělali.

Autor: Michal Achremenko

11.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hámid bin Abdal Sání na archivní fotografii.

Sání u soudu neuspěl s žádostí o náhradu ušlého výdělku za vazbu

Labutě na Vltavě v Praze.

Potvrzeno: na ptačí chřipku uhynula v Praze druhá labuť

České vysoké učení technické v Praze slaví 310. výročí

Praha - České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) si letos připomíná 310 let od vydání císařského reskriptu, kterým 18. ledna 1707 Josef I. jednoznačně podpořil vznik inženýrské výuky. Do září se bude konat řada kulturních, přednáškových i odborných akcí vztahujících se k tomuto výročí. Obnovenou premiéru měl v úterý krátký film z roku 1925, na kterém je zachyceno položení základního kamene kampusu v Dejvicích.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Praha - Lékaři Jiřímu Holubářovi, který loni neúspěšně kandidoval za TOP 09 do Senátu, hrozí postih od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to z informací o loňských kontrolách, které dnes úřad zveřejnil. Holubář v kampani využil adresy svých pacientů bez jejich souhlasu a poslal jim dopis s žádostí o podporu. Holubář už dříve sdělil, že se chtěl dopisem bránit tvrzení svých oponentů, podle nichž by jako senátor s lékařskou praxí skončil.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Praha - Kauza to byla dost velká na to, aby Radmila Kleslová z hnutí ANO po mediálním rozruchu opustila post starostky Prahy 10 a vzdala se také stranických funkcí na ústřední i pražské úrovni – podezření ze spáchání trestného činu ale policie neshledala. Řeč je o dobře honorované spolupráci Kleslové se státními firmami – před rokem byly zmiňovány zejména společnosti ČEZ, Čepro, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty – kvůli čemuž podala trestní oznámení Česká pirátská strana. Argumentovala obavou z nehospodárného vynakládání vysokých částek a připomínala, že z otevřených zdrojů lze zjistit konkrétní sumy. Například energetická firma ČEZ vyplácela nejprve 70 tisíc korun měsíčně – a posléze částku zakulatila na rovnou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies