Kliknutím zvětšíteDebaty o tom, zda brutalistické stavby chránit, či nikoli, znovu rozvířilo povolení k demolici budovy Transgasu v Praze 2. Ministerstvo kultury ji totiž neprohlásilo za kulturní památku a stavební úřad Prahy 2 povolil Transgas zbourat.
Zatím čekáme, až rozhodnutí nabude právní moci,“ řekla Pražskému deníku Kristýna Křemencová, mluvčí společnosti HB Reavis, která objekt vlastní. Stát se tak má příští týden, konkrétně 29. ledna, poté stržení stavby už nic nezabrání.
Ministerstvo kultury dříve prohlásilo, že na hodnotě brutalistických staveb nepanuje shoda mezi odborníky. S tím nesouhlasí skupina architektů z ČVUT, která koncem loňského roku podala návrh na prohlášení vybraných pražských brutalistických staveb za nemovitou kulturní památku.
Zbouraný hotel, ústředna i výtopna
Jedná se například o budovy Mezinárodního svazu studenstva, jejíž majitel plánuje rekonstrukci, hotelu Intercontinental, Centrotexu a Strojimportu, pražského planetária, krematoria v Motole nebo studentské koleje v Podolí či na Větrníku. Chce je tak ušetřit před osudem zbouraného Hotelu Praha nebo telefonní ústředny v Dejvicích, budovy Omnipolu v Nekázance či výtopny na Invalidovně.
Mezi více než 200 brutalistickými budovami v metropoli je i tzv. žižkovský mordor, telekomunikační budova s věží, která patřila v 80. letech k technologické špičce v Evropě. Po odstěhování firmy CETIN v roce 2020 počítá její majitel, společnost Central Group, s demolicí. Na jejím místě vyrostou nové objekty. „Pořádáme workshop, do kterého se přihlásili přední architekti ze třiceti zemí,“ nastiňuje Marcela Fialková, mluvčí Central Groupu. Vítězný projekt vybere odborná porota v březnu.
Mezi brutalistické stavby se řadí i vysílač na Žižkově podle návrhu architekta Václava Aulického nebo třeba budova banky ve Štefánikově ulici na Smíchově od architekta Karla Pragera přezdívaná bunkr.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
