VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

Studie výzkumníků z The Economist porovnává životní podmínky v jednotlivých světových městech. Výzkumníci zdůrazňují, že v minulé dekádě si své skóre pohoršilo 98 ze 140 zkoumaných měst, hlavně kvůli teroristickým útokům, občanským válkám a finanční krizi, které ovlivnily kvalitu života po celém světě. Tento rok si však města začala polepšovat. Na prvním místě se již sedmým rokem umístilo australské Melbourne. Svou příčku si drží i Praha.

18.8.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Melbourne, ilustrační fotoFoto: CC0 Public Domain, Pixabay

Praha svou loňskou pozici na 59. místě ze 140 měst obhájila, o čtyři místa za ní se drží Bratislava a o dvě dále polská Varšava.

Těsně za prvním Melbourne jsou Vídeň a Vancouver, které následují kanadské Toronto a Calgary.

"Ve Vídni je obecně nízká kriminalita, loni došlo k 68 násilným trestným činům a za několik posledních let se stala jen jedna vražda," chválí rakouské hlavní město Economist. "Pro srovnání - v Detroitu došlo loni k 302 vraždám a ve venezuelském Caracasu dokonce k 4308 vraždám." V Česku za rok 2015 podle ČSÚ došlo ke 155 vraždám, z toho ke 24 v Praze.

Dobře se žije ale i v německém Hamburku. Za posledních deset let si polepšil například Amsterdam díky poklesu kriminality, nebo Reykjavík, který vyskočil o 13 míst nahoru díky tomu, že přestavěl centrum města, čímž vylepšil své „kulturní vyžití“. Pár bodu vybojovala i Bratislava, nebo Budapešť, který má 36. místo.

Na kvalitu života v evropských metropolích mají vliv především teroristické útoky, kvůli kterým se propadly Manchester a Stockholm. Jako faktory, které jsou v evropských metropolích destabilizující a mohou vyvolat politický konflikt, uvádí Economist migrační krizi a nejistotu ohledně brexitu.

„Ohroženy jsou nicméně i relativně stabilní země, jako USA, které čelí občanským nepokojům spojené s hnutím Black Lives Matter a politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ všímá si aktuálního napětí Economist.

Tam, kde je málo lidí, se žije dobře

Studie posuzuje třicet faktorů, například kriminalitu, bezpečnost, infrastrukturu, životní prostředí, nebo přístup ke vzdělání, zdravotnictví a dalším službám. Výzkumníci si všímají zajímavého vztahu mezi vysokou kvalitou života a nízkou hustotou zalidnění.

„Dobré hodnocení mají města v bohatších zemích o střední velikosti s relativně malou hustotou zalidnění,“ píší výzkumníci, „což posiluje volnočasové a rekreační aktivity a je zde také nižší kriminalita.“

Šest z první desítky měst je v Austrálii a v Kanadě, které mají nízkou hustotu zalidnění. Dobře se umístily i finská a novozélandská města, kde je hustota zalidnění ještě menší.

„Tento trend narušuje pouze Rakousko, nicméně porovnání Vídně s megalopolemi jako New York, Londýn, Paříž a Tokio, je vídeňská populace s 1,8 miliony lidí relativně malá,“ uvádí se dále ve studii.

Oběti vlastního úspěchu

„Globální obchodní centra jsou oběťmi svého vlastního úspěchu. New York, Londýn, Paříž a Tokio nabízejí spoustu volnočasových a rekreačních aktivit, vyznačují se ale vysokou kriminalitou a mají problémy s veřejnou dopravou, což snižuje pohodlí života,“ píše Economist.

Díky rekordnímu počtu vražd si pohoršil zmíněný Detroit. Dobře na tom není ani Madrid, Londýn, Athény, nebo Moskva. Do poslední desítky se zřítily ukrajinský Kyjev, libyjský Tripolis, nebo nigerijský Lagos.

Nejhorším městem pro život na světě je Damašek, který si poslední pozici kvůli krvavé válce v Sýrii drží už pátý rok.

Autor: Pavel Kopecký

Souhlasíte s výsledky studie?

Ano.

55 %

Ne.

45 %

Hlasovalo: 31

Anketa byla ukončena

18.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Taxikáři kladou ultimáta. Dnes vyprší jedno z nich

Filtr pevných částic.
AUTOMIX.CZ
3

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Koridor má další zpoždění, SŽDC musí znovu posoudit nabídku firem

Správa železniční dopravní cesty musí znovu přezkoumat nabídku sdružení firem vedených společností Metrostav, které hodnotící komise navrhla jako vítěze soutěže na modernizaci koridoru mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha Hostivař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení