Vliv na výsledek hospodaření mají podle dokumentu vyšší příjmy, a to jak ze státního rozpočtu a fondů, tak v oblasti daňových příjmů. Týká se to daní souvisejících s DPH a daní z příjmů právnických osob.

Nejvíce peněz Praha investovala do infrastruktury

Do hospodaření se promítlo rovněž nízké čerpání kapitálových výdajů. S tímto problémem se město potýká dlouhodobě. Investiční výdaje Praha vyčerpala do výše 6,294 miliardy, což je necelá třetina plánované částky.

„Nízké čerpání bylo ovlivněno především náročnými výběrovými řízeními nebo prověřováním smluv, které byly uzavřeny v předchozím období," píše se v dokumentu. Nejvíce investovalo město v oblastech městské infrastruktury, dopravy a školství.

V prvním pololetí hospodařila Praha s přebytkem 

Skutečné čerpání celkových výdajů dosáhlo k 30. září výše 43,5 miliardy, což odpovídá plnění rozpočtu na 57,95 procenta. Z běžných výdajů spolkla nejvíce doprava a školství, v obou případech přes desítku miliard korun. Naopak nejnižší běžné výdaje byly v oblasti rozvoje obce.

V letošním prvním pololetí hospodařila Praha s přebytkem 7,3 miliardy, což je meziročně asi o 400 milionů méně. Metropole upravuje svůj rozpočet v průběhu roku podle aktuálního vývoje hospodaření.

Čtěte také: Projekty obyvatel zaplatí příští rok čtyři městské části Prahy