Je zadlužení obyvatel v Praze něčím zvláštní?

Praha je regionem, kde se může lidem dobře dařit i v případě, že mají třeba záznam v rejstříku trestů. To je jeden z důvodů, proč se sem stahuje spousta lidí s problémy. I ti, se kterými pracujeme v regionech, žili nějakou dobu v Praze.

Premiér Bohuslav Sobotka poskytl rozhovor Deníku
Zveřejněte kontroly dluhopisů, žádá ČSSD

Roste počet exekucí?

Trend je větší počet exekučních řízení, nicméně lidí v exekuci ubývá. Rozevírá se propast mezi těmi, kdo problémy nemají, a těmi, kdo mají problém velký. Máme kraje, kde je procento lidí v exekuci vyšší, což souvisí s povahou daného regionu.

Podle nedávno publikované mapy je na tom Praha z hlediska počtu exekucí poměrně dobře. Čím to je?

I když podíl lidí s trvalým bydlištěm v Praze v exekuci není tak vysoký, zdržuje se tu spousta lidí bez trvalého bydliště. Svoje zadlužení včetně negativních důsledků si pak lidé z jiných regionů přinášejí do Prahy s sebou.

Jaké důsledky máte na mysli?

Jedná se například o větší ochotu k práci bez pracovní smlouvy, zneužívání systému dávek, sezonní nebo nárazovou práci a celkově větší ekonomickou nestabilitu.

Ilustrační foto.
Nezvládnuté dluhy neodstartuje chudoba. To spíš výpadek příjmu

Jaké jsou nejčastější příčiny zadlužení?

Zadluženost řady lidí plyne z toho, že byli nějakou dobu ekonomicky aktivní se stabilními příjmy a poté došlo k radikální změně jejich situace. To si určitě každý dokáže představit, může přijít nezaměstnanost, nemoc, rozvod, úmrtí partnera, ztráta bydlení a podobně. Tyto příčiny pak vedou k půjčování nebo neschopnosti splácet předchozí závazky. To je první scénář.

A druhý?

Ten se týká lidí, kteří se dostanou na okraj společnosti nebo do větších problémů. Ti pak po nějakou dobu nemají vůbec možnost řešit plnění svých závazků a vzniká jim zadlužení nejenom z úvěrů a půjček, ale z běžných povinností, které přijdou normálně fungujícímu člověku samozřejmé. Lidé pak jezdí načerno, nezvládají být řádně evidovaní na úřadu práce a vzniká jim dluh na zdravotním pojištění, přestanou platit běžné služby, jako je nájem, telefon či energie.

Dá se to v takové situaci vůbec ještě řešit?

Hodně záleží na tom, jestli se zlepší příjmová stránka, jak dlouho v takové situaci člověk je a jak moc nezdravě se chová. To se odráží i na výši zadlužení. Obecně říkáme, že zhruba do dvou set tisíc je to částka řešitelná běžnými prostředky, když člověk začne normálně vydělávat. Nad dvě stě tisíc už začínáme uvažovat o osobním bankrotu.

Co je nejdůležitější při řešení dluhů?

Včasnost řešení. Ve chvíli, kdy vidím, že moje situace není komfortní, tak je potřeba odhodit stud a zábrany a začít o ní mluvit. Často se stane, že chyba je v tom, že člověk nezačne o situaci komunikovat se svými blízkými a snaží se ji ne úplně správnými prostředky vyřešit sám. Takže je důležité pustit se do řešení co nejdřív, ať už s pomocí blízkého okolí nebo odborníků.

Máte nějakou radu na závěr?

Vyplatí se být optimistou, ale zároveň vždycky brát v potaz nejhorší scénář. Samozřejmě není nutné se tím trápit každý den, ale chce to vědět, co se stane, když třeba přijdu o zaměstnání nebo dojde k jiné výrazné změně mé životní situace. A co budu v takovém případě dělat, abych se nedostala do minusu.

Ilustrační foto.
Poradna bojovníků s dluhy nabízí pomoc na Pankráci