VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brabec chce zlevnit vodu. Navrhl nižší DPH a změní marže

Praha – Tuzemské vodárenství už mnoho let připomíná nepřehlednou džungli. Tisíce obcí vlastní vodovody, ale zisky inkasují soukromníci. Ti investují málo, nebo vůbec. Trubky stárnou a jediné, co roste, jsou částky na fakturách. I letos by cena vodného a stočného měla stoupnout o jedno až tři procenta. Na stole ale leží návrhy, které by vodárenskou džungli mohly zpřehlednit a růst cen zpomalit.

13.1.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Ministr životního prostředí Richard Brabec.Foto: Deník/Martin Divíšek

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v rozhovoru pro Deník potvrdil, že navrhl snížení DPH na vodné a stočné z 15 na deset procent, kromě toho prosazuje „vodárenského regulátora" a v průběhu letoška změní výpočet marží pro vodárenské firmy.

Čtěte také:Do obýváku úřady nepolezou, říká o kontrole kotlů ministr

České vodárenství trpí roztříštěností. Obce vlastní stárnoucí trubky a soukromé firmy fakturují dodávky vody. Do oprav potrubí však jde málo peněz.
Především je neštěstí, a volil bych nejraději i drsnější výrazy, že politici v minulosti připustili situaci, kdy aktuálně je v ČR více než 6200 vlastníků vodohospodářského majetku a 2500 jeho provozovatelů! To je pravděpodobně vzhledem k velikosti ČR světový rekord v roztříštěnosti tohoto našeho „rodinného stříbra". A zdaleka ne všichni majitelé a provozovatelé tak mohou mít samozřejmě k dispozici zkušené odborníky, kteří by uměli hájit jejich zájmy a tím i zájem občanů na férové ceně vodného a stočného.

Zřejmě ano, protože ceníky vodného se hodně liší.
Že s cenotvorbou není něco v pořádku, dokazují cenové rozdíly vodného a stočného v jednotlivých regionech. V současné době se v ČR Ministr životního prostředí Richard Brabec.jejich cena pohybuje zhruba od 40 Kč do 105 korun za m3 , a tak velké rozdíly jsou neodůvodnitelné. Prosazení rovné cenové politiky a napravení systému u nás by mělo napomoci zřízení nezávislého a odborně vybaveného regulátora s patřičnou kompetencí, který by obcím poskytoval seriózní rady a podporu, ale také by dohlížel na cenotvorbu, investice a údržbu vodohospodářského majetku či přiměřenost zisků provozovatelů.

O vzniku „vodního úřadu" se mluví delší dobu. Odborníci ale často kritizují marže, jaké si na vodném účtují firmy. Vy jste se rozhodli způsob marže změnit. Jak?
V úzké spolupráci s ministerstvem financí se povedlo něco dost revolučního. Kupodivu se o tom zatím nikde moc nemluvilo, ale je potřeba, aby se to dozvěděli především zastupitelé obcí i občané, kteří jejich prostřednictvím mohou nyní vyvíjet tlak na vedení obcí. Jde o to, že se podařilo na letošní rok pro nové koncese (smlouvy s provozovatelem vodohospodářského majetku) změnit cenový výměr pro výpočet zisku provozovatelů vodáren. Do konce loňského roku si provozovatelé mohli navyšovat zisky tím, že do výpočtu zisku účtovali i infrastrukturní majetek, který ale nevlastní! To jim zvyšovalo náklady, ze kterých si pak vypočítávají zisky. Takže ty byly pak logicky vyšší. Dnes už to ale nepůjde.

Na základě čeho si tedy firmy svůj zisk vypočítají?
U nově soutěžených smluv již vodohospodářský majetek do výpočtu zisku provozovatele započítat nelze. U smluv uzavřených v minulosti bude nutno rozdělení majetku k výpočtu zisku schválit dohodou mezi vlastníkem a provozovatelem (tedy zpravidla mezi obcí a soukromým provozovatelem), která by měla být schválena do 30. 9. 2017. Do tohoto data bude tedy nutno otevřít stovky existujících smluv a mimo jiné se podívat i na to, pro koho jsou vlastně výhodné. A to bude určitě mnohde velmi zajímavá informace.

Pozná to zákazník na své faktuře?
To bude samozřejmě záležet vždy na konkrétní situaci dané obce, ale minimálně je to první krok k většímu zprůhlednění, kolik, za co a komu občan za vodné a stočné platí a co za ty svoje nemalé peníze vlastně dostává. Lze tak očekávat větší tlak ze strany občanů a jejich prostřednictvím ze strany zastupitelů na vedení obcí, aby případně vyjednala výhodnější podmínky pro obce. To by pak mohlo znamenat i snížení poplatků za vodné a stočné, anebo aspoň při stejné ceně větší investice do obnovy majetku. Prostě, část peněz, které doposud končily na účtech provozovatelů, by měla zůstat v peněženkách občanů nebo aspoň přinést rychlejší modernizaci vodohospodářského majetku.

Velkou otázkou je i zdanění vody. Třeba v Rakousku či Německu je nižší. Vy teď necháváte prověřovat možnost úpravy DPH na vodu. Navrhujete snížení DPH nebo jeho úplné odpuštění?
Nulová sazba DPH na vodné a stočné není reálná kvůli evropské legislativě. Ale o případném snížení sazby DPH ze stávajících 15 procent alespoň na sazbu deset procent jsem hovořil s panem ministrem financí Babišem, který mi přislíbil, že nechá spočítat dopady takového kroku a následně se k tomuto tématu vrátíme nad konkrétními čísly.

Kdy bude jasno, zda DPH na vodu klesne a o kolik?
Podle toho, jak znám pana Babiše, tak ta čísla budou určitě k dispozici již v nejbližších dnech. Ale o dalších krocích teď nechci spekulovat. Znamenalo by to totiž změnu příslušného zákona, což předpokládá alespoň koaliční shodu nad takovým návrhem.

Vodárenské společnosti pro letošek předvídají mírné zdražení. Existuje nějaký odhad MŽP – jaký je vnitřní dluh na vodárenské infrastruktuře? Můžete obcím nějak více pomoci třeba cílenými dotacemi z národních zdrojů nebo penězi z EU?
To je spíše otázka na ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo financí, protože ministerstvo životního prostředí není regulátorem a nemá tak k dispozici cenové kalkulace ani podrobné informace o stavu majetku. Ale z dostupných informací lze zhruba odhadnout, že vnitřní dluh na vodohospodářském majetku se v rámci ČR pohybuje minimálně v řádu mnoha desítek miliard korun. Ročně by se do tohoto majetku mělo investovat 20 miliard korun, ale realita je sotva poloviční, takže ten dluh stále narůstá. Zároveň platí, že tam, kde se investuje z prostředků EU, dochází postupně k narovnání stavu - je nastavena správná cenová politika, jsou zajištěny prostředky do obnovy infrastruktury, zisk provozovatele je přiměřený a regulovaný a hlavně sociálně únosný. Ale investice z EU mohou jít jen do vybudování nové infrastruktury, cílem je zajistit pitnou vodu co nejvíce lidem. Podle pravidel EU tak nelze investovat EU prostředky do oprav, tedy tam, kde to vyžaduje neustálou obnovu. A je třeba zdůraznit, že jen z evropského Operačního programu životní prostředí bylo do vodohospodářského majetku od roku 2007 do současnosti investováno téměř 50 miliard korun a další miliardy jsou připraveny i na příští roky.

Čtěte také:Voda v Česku by letos mohla zdražit o jedno až dvě procenta

Loni v létě se v médiích řešila novela vodního zákona, která zvyšovala poplatky za čerpání vzácné podzemní vody a srovnala její hodnotu s povrchovou vodou. Nakonec jste zákon stáhnul s tím, že nechcete, aby to byla zástěrka pro zdražování. Bude novela ještě předložena do konce mandátu vlády?
Novela vodního zákona v současné době čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a neobsahuje žádný návrh, který by jakkoliv zvyšoval poplatky za vodné a stočné nebo mohl posloužit jako záminka k jakémukoliv zdražení vodného a stočného. S ohledem na stav podzemních vod a opravdu nesmyslný rozdíl mezi cenou povrchové vody a vzácnější podzemní vody ale není vyloučeno, že někdo z poslanců toto téma znovu otevře.

Autor: Jan Klička

Je podle Vás voda drahá?

Ano

91 %

Ne

9 %

Hlasovalo: 134

Anketa byla ukončena

13.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pěstujeme olivy

Re-use. Ilustrační foto.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Pusťte nás na ně, volají Piráti na svém vězeňském autobuse

Piráti dnes vyrazili do volební kampaně s “vězeňským autobusem“, který zvnějšku poukazuje na kauzy jejich politických protivníků. Autobus doplní pouť jejich solární pirátské lodi. Piráti s ním chtějí navštívit všechna okresní města, oznámil jejich volební manažer Štěpán Štrébl.

Pokračování problémů s divokými prasaty zatím nic nenasvědčuje

Praha – Pokud by si Praha nevěděla rady, mohla by najít poučení u zlínského hejtmana Jiřího Čunka. Tule větu, která se týkala divokých prasat, zaslechl Deníku v metru v souvislosti s opatřeními proti šíření afrického moru prasat mezi divočáky právě na Zlínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení