„Na Ježíška jsem přestala věřit někdy na prvním stupni základní školy. Bylo trapné se hádat se zbytkem třídy, že existuje, když všichni tvrdili opak," směje se sympatická hráčka.

Co se vám vybaví nejkrásnějšího z dětských let při vzpomínce na Vánoce?
Nejlepší z vánoc co jsem zažila, byly všechny ty manévry a lsti, které byli rodiče schopni vymyslet, aby nás ve správný okamžik dostali z dosahu vánočního stromečku a aby tam pak mohli nepozorovaně snést všechny ty dárky. Dodnes nechápu, jak dostali dvě horská kola do sedmého patra, aniž bychom si toho všimli.

Jak probíhal klasický Štědrý den ve vaší rodině?
Dopolední gratulace k svátku moji mamince, je to Eva. Balení dárků, pak procházka kamkoli po Praze, návrat domů, konzumace cukroví při sledování pohádek, pak pomoc s přípravami štědrovečerní večeře, přípitek a každý řekl nějaké to přání. Večeře delikátní řízek, kapr, salát a tátova rybí polévka, co není cítit po rybě. A pak dárečky.

Dočkala jste se někdy „zlatého prasátka"?
Nedočkala a asi nikdy nedočkám. Na Vánoce máme doma tolik dobrot, že považuji za nemožné odolat a čekat na prasátko.

Jaký dáreček vám v dětství udělal největší radost?
Asi kolečkové brusle. Ale těch dárků, co nezapomenu je hrozně moc. Horské kolo, mobil Alcatel se dvěma řádky… Máme prostě super rodiče.

Byla jste spíše na panenky nebo na „klučičí" či sportovní hračky?
Tak určitě. (smích) Jako každá holka jsem si přála „barbínu" a tu jsem také naštěstí dostala. Ale jinak jsem měla radost spíš z těch sportovních dárků, co si mohl člověk vychutnávat pak ještě po celý rok. Třeba to horské kolo, byl báječný dárek.

Vzpomenete si, kdy jste zjistila, jak to je doopravdy s Ježíškem a kdo že vlastně ty dárky nosí?
Na tohle si nejsem schopná přesně vzpomenout, ale myslím si, že to bylo někdy na první stupni základní školy. Bylo trapné se hádat se zbytkem třídy, že existuje, když všichni tvrdili opak. Přesvědčila jsem se nakonec sama, když jsem omylem našla jeden dárek, ještě dřív, než byl pod stromečkem.

Jak jste si užila letošní svátky?
Letošní Vánoce jsem si užila maximálně. Řekla jsem si, že si potřebuji především odpočinout a to jak fyzicky, tak psychicky. Celý rok mám dost hektický a na koukání na televizi nebo lenošení v posteli není vůbec čas. Strávila jsem celé Vánoce jen s rodinou a byla to celkem zábava.

Co vám udělalo největší radost?
Největší radost jsem měla z toho, že se nenašel nikdo, kdo by letos tu pohodovou vánoční atmosféru kazil. Všichni si svoje špatné nálady nechali pro sebe. Myslím si, že většina lidí tráví celý rok více času v práci nebo jinde. Chvíle s rodinou pak pro mnohé mohou být celkem stresující období, odvykli jsme si totiž být třeba tři dny v klidu a nic nedělat. U nás doma jsou všichni docela temperamentní, takže je to někdy opravdu těžké být v klidu a užívat si Vánoce.

Jak vypadalo vaše štědrovečerní menu?
Klasika. Rybí polévka, kapr, řízek a bramborový salát. Dezert bylo cukroví.

Zvládnete bez obtíží přidat ruku k dílu nebo to necháváte na ostatních?
Vánoce trávím s rodiči v jejich bytě, tam se o vše postarají oni. Táta dekoruje celý byt a ozdobí stromeček, mamka vaří, peče. Než se stihnu vrátit z tréninků, zápasů, či z práce, tak už je většinou vše hotové.

Kupujete dárky dopředu nebo to necháváte na poslední chvíli?
Jak kdy. V poslední době objednávám dost dárků přes internet, je to rychlejší a levnější. Nesnáším masové nakupování v davech lidí, co se tísní v obchodech.

Prozradíte, co jste koupila vašim nejbližším?
Tátovi jsou, koupila výbavu na mazání běžek a lyží, plus nějakou kosmetiku. Mamince jsem dala flash disk, kosmetiku a nějaké drobnosti. Přítel dostal tašku na notebook. Mám ještě tři bratry a dva už jsou ženatí a jsem trojnásobná teta, takže pokud bych měla vyjmenovat všechny dárky, tak by se to sem nevešlo.

Co koledy? Kolik jich umíte?
Koledy jsou dobré, ale nesmí se to přehánět. Myslím, že jako kulisa k rozbalování dárků jsou nezastupitelné.

A co cukroví? Pustíte se s chutí do pečení?
Nikdy jsem nic neupekla, ale konzumuju moc ráda. V budoucnu se to snad naučím i péct.

Je nějaký vánoční zvyk, bez kterého si nedovedete Vánoce představit?
No za poslední roky si nedokážu představit, že by nám trenér nedal o vánocích tréninky, to se mi zatím ještě nepoštěstilo. Většinou si jako tým nadělíme vánoční dvoufázové soustředění.

Svátky nesvátky, zapomenout nesmíte ani na ten volejbal. Jak jste okolo Vánoc trénovali?
Snažíme se dostat z devátého místa v tabulce trochu výš, tak trénujeme v podstatě pořád. Dokonce jsme měli tréninky i po posledním zápase tohoto roku, který byl 19. prosince, ale jelikož jsme prohráli, tak jsme trénovali ještě 20. a 21. Občas to je spíš o vůli, než o lásce ke sportu.

Musíte se hlídat nebo se s chutí pustíte do vánočních dobrot a nemáte s tím žádný problém?
Vše co jsem snědla, jsem jedla s největším potěšením a chutí. Nemám zatím obavy o postavu, jak říkám, trénujeme téměř pořád, takže každá kalorie navíc se hodí jako energie na trénink. Kila jsou rychle dolů.

Oslavily jste Vánoce i ve Slavii se spoluhráčkami?
Ještě ne. Čekáme, až se nám vrátí Markéta Hanzlová z USA, kam odlétla za přítelem. Pak slavíme.

Co byste popřála vašim fanouškům?
Popřála bych jim hodně sportovního štěstíčka a dostatek víry ve Slavii. Naděje na dobré sportovní výsledky umírá totiž poslední. Mám ráda výrok, který vyslovil Václav Havel: „Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl bez ohledu na to, jak to dopadne."