VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V bazénu si zpívám, tvrdí český olympionik Jan Micka

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ – V srpnu reprezentoval Českou republiku na letních olympijských hrách v Londýně, kde na patnáctistovce volným způsobem skončil na krásném 24. místě. Na akci se probojoval díky pokoření 34 let starého národního rekordu 15 minut, 23 sekund a 46 setin.  Po právu byl posléze zvolen nejlepším bazénovým juniorským plavcem roku 2012 a získal i titul Juniorský plavec roku 2012 v dálkovém plavání. O kom je řeč? O osmnáctiletém Janu Mickovi, který se připravuje v USK Praha pod vedením trenérky Jaroslavy Passerové.

15.3.2013
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Plavec USK Praha i české reprezentace, olympionik Jan Micka. Foto: Stanislav Hladík

Jene, jaká byla vaše cesta do bazénu?
Vedla přes kamaráda Mirka Černého, se kterým jsme začali plavat hlavně proto, abychom spolu strávili víc času. To mi bylo sedm let.

Vaši rodiče neplavali?
Na základce to táta zkoušel. I máma plavala, ta ale dělala i miliardu jiných sportů.

Které jste vyzkoušel vy?
Hrával jsem florbal, o něco vážněji jsem se zaobíral myšlenkou být vrcholovým fotbalistou. Na střední škole ale zvítězilo plavání.

Čím vás okouzlilo?
To ani nevím, zezačátku jsem chtěl být s kamarády. Pak se dostavily výsledky. Někdo vidí za naším sportem jenom dřinu a pohyb odezdi ke zdi. Já ale za ním vidím dobré kamarády, které jsem si okolo bazénu vytvořil. Jinak bych mohl tu dřinu jenom těžko podstoupit.

Jaké jsou vaše tréninkové dávky?
Pokud mluvíme o začátku sezony, kdy naplaváváme potřebné kilometry, tak je to opravdu někdy docela drsné. Za jeden trénink naplaveme okolo sedmi kilometrů. Trénujeme dvoufázově pětkrát týdně. Samozřejmě jen neplaveme, ale i posilujeme.

Máte v bazénu čas nad něčím přemýšlet?
Záleží na tom, jestli mě trénink baví nebo ne. Když mě až tak moc nebaví, tak přemýšlím nad školou nebo si v duchu zpívám. (směje se)

Největších úspěchů jste dosáhl volným způsobem. Jaká byla vaše cesta ke kraulu?
Do deváté třídy jsem plaval 100 a 200 metrů motýlek. Pak jsem ale přešel k trenérce Passerové a s ní i ke kraulu. Samozřejmě i teď zkoušíme jiné styly, ale podstata práce je v dlouhých kraulařských tratích.

Mluvil jste trenérce do změny stylu?
Ne, rozhodnutí bylo pouze na paní trenérce. V té době jsem z toho nebyl moc nadšený, dneska ale vím, že šlo o dobrý krok.

Je paní Passerová nejpodstatnější trenérkou vašeho života?
Jednou z nejpodstatnějších, každý trenér měl v mém životě důležitou roli. Jeden mě naučil techniku, druhý třeba nový styl a třetí vyhrávat…

Kterého úspěchu si nejvíc vážíte?
To se špatně určuje. Vážím si každého dobrého času, každé medaile… Nadevšechno ale stavím svou účast na olympiádě v Londýně a bronz ze světového šampionátu v Kanadě.

Olympiáda je snem každého sportovce, je opravdu tak výjimečná?
Byla naprosto neskutečná, v jejím úvodu jsem se díval na plavecké závody doma v televizi a říkal si, co na ní budu dělat. V Londýně to pak bylo úžasné, od atmosféry přes zabezpečení sportovců. Snad se na ni ještě podívám.

Jak jste byl spokojený se svým výkonem?
Na to, že jsem se na ni speciálně nepřipravoval a kvalifikoval se na ní doslova v poslední chvíli, tak vcelku byl. Čas mohl být ale lepší.

Byl jste vyhlášen nejlepším bazénovým juniorským plavcem roku 2012 a získal i titul Juniorský plavec roku 2012. Jak moc si obou ocenění považujete?
Samozřejmě mě každé ocenění potěší, ale abych pravdu řekl, tak ankety moc nesleduji.

Kterou trať považujete za svou nejsilnější?
Jmenuju tři, patnáctistovku, osmistovku a čtyřstovku volný způsob.

Jak se dá sladit trénink na takto rozdílné distance?
V pohodě, hlavně, že je to pestré. Čtyřstovka je pomalu sprintem. Osmistovka mě baví ze všech nejvíc, jelikož jde o takovou krátkou vytrvalost. Patnáctistovka je zase olympijská.

Na ní máte osobní rekord 15.23,46. Jak jste s ním spokojený?
Toho času si vážím, jelikož jsem díky němu překonal hodně vousatý český rekord.

O kolik jej chcete srazit?
Cíl každého patnáctistovkaře je dostat se pod hranici patnácti minut.

Co by to pro vás znamenalo?
Příslušnost do plavecké Evropy, ve světovém měřítku pak zhruba dvacáté místo.

Vaše ambice jsou asi vyšší?
Plavecké cíle si nedávám. Budu vděčný za každý limit na jakoukoliv vrcholnou akci. Až jej zaplavu, podívám se jakým časem a zvážím cíle. Nejdůležitější je vždycky čas.

Pojďme k tomu, co nám o vás prozradila trenérka Passerová. Ta míní, že jste pohodový nekonfliktní kluk. Souhlasíte?
(směje se) Dá se říct, že jsem. Do sporů se raději nepouštím, jelikož se bojím, že bych mohl někomu ublížit.

Jaroslava Passerová pokračuje: „Je cílevědomý, pokud ho ale něco v přípravě nebaví, je schopný si na tréninku ulevit." Jak jde dohromady cílevědomost a ulevování si?
(směje se) I v tom má pravdu. Když mám nějaký jasný cíl, tak za ním jdu. Pokud ale není přede mnou meta, tak si občas ulevím. Plavání hodně bolí, chtěl bych vidět někoho, kdo by si neulevil.

Myslíte si, že si uleví i nejlepší světoví plavci?
Ti asi ne.

Vaše rezervy vidí trenérka v technice?
Ano, v technice má rezervy každý. Snažím se s ní něco dělat. Pod paní trenérkou ale děláme spíš objemy. Na techniku se dostane až na konci sezony.

Uvítal byste víc tréninků zaměřených na techniku?
To se nedá říct. To já nechávám na paní Passerové.

Čím se chcete prosadit do světových bazénů?
Citem pro vodu a dobrým nádechem pod hladinou. Pro delší tratě je dobré, že moc nekopu nohama, tedy se až tak rychle neunavím.

Jaký je ale Jan Micka jako člověk. Kde byste se například hledal na škále od sangvinika k cholerikovi?
Asi jak kdy. Někdy taky vybuchnu. Nejblíž mám ale k flegmatikovi.

Dokážete třeba bavit společnost?
Záleží na tom jakou. Pokud sedím s lidmi, které moc neznám nebo mi nevyhovují, tak spíš mlčím. Pokud ale jsem mezi přáteli, tak se rozmluvím.

Jakých vlastností si na sobě nejvíc vážíte?
Určitě nějaké dobré mám, teď si ale na žádné nevzpomínám. (směje se) Snad na to, že jsem kamarádský a snažím se ostatním pomáhat.

Jakou vlastnost byste rád odstranil?
To, že doma občas lžu. Většinou mámě, což mi pak hodně mrzí. Taky zapomínám.

Mluvili jsme o plaveckých cílech, jaké jsou ty osobní?
Dokončit Sportovní gymnázium v Přípotoční a posléze odjet studovat a plavat do USA. Pokud bych se na zahraniční univerzitu nedostal, tak bych chtěl zkusit buďto nějaký ekonomický směr, anebo Policejní akademii. Moc by mě lákala kriminalistika.

Dovedete si představit, že byste se kvůli studiu vzdal plavání?
Nad tím jsem neuvažoval. Možná bych to ale dokázal. Chci dělat hlavně něco pořádně. Buďto mi to vyjde s plaváním, anebo to zkusím jinde.

Autor: David Nejedlý

15.3.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Návštěvníci se mohli v Zoo Praha rozloučit s dvouletým lachtanem Mamutem, který za pár dní zamíří do nového domova v Německu.
3

Pražská zoo se loučila s lachtanem Mamutem. Návštěvníkům představila jeho brášku

Jak reklamovat koupený dům či byt

Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

/RECENZE, VIDEA, FOTOGALERIE/ Pro více než 50 tisíc fanoušků zpíval v nablýskané show zpěvák, bavič a tanečník. Pomyslnou tečku za letošními mega open airy udělal současný popový král Robbie Williams. Příjemným překvapením byla tentokrát i disco legenda Erasure, která rozhodně nebyla nutným zlem jako většina předkapel. Diváky příjemně "předvařila".

Pař jako Rus, zpívá Robbie Williams v novince, kterou přiveze i do Prahy

Praha - Kolem dvaceti kousků naservíruje v sobotu publiku na letišti v Letňanech britský zpěvák a tanečník. Nebudou chybět nové věci z desky The Heavy Entertainment Show, jež vyšla loni. Areál se otevře již v 15 hodin.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

DOTYK.CZ

Praha různýma očima - jako dějiště bollywoodského snímku i v díle ruského poety

/ VIDEO / Většina videí Prahy se zaměřuje na známá místa a pamětihodností, jako je Pražský hrad, Karlův most a Staroměstské náměstí. Ale na Prahu se dá dívat i jinak. Shodou okolností to teď ukazuje hned několik snímků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení