Kliknutím zvětšíteJak vidíte svoji pozici v boji o nominaci na ME?
Nevím, jestli se to dá nazvat bojem. Chci přinést nejlepší a uvidíme, jestli se dostanu do konečné nominace. Chci přinést svou hodnotu, která by mohla přispět k dobrému výsledku. A nebudu lhát, samozřejmě bych se rád na ME dostal už letos.
Čím můžete trenéra oslnit?
Na dobré úrovni mám atletičnost, nájezdy, zapracoval jsem na střelbě, i v obraně můžu být prospěšný. Můžu hru oživit i svou mladickou energií.
Je pro vás motivací zahrát si opět po boku hvězd Satoranského či Veselého?
Samozřejmě, snažím se od nich něco přiučit. Je super zahrát si po jejich boku. Stačí je sledovat na tréninku, jací jsou profesionálové, jakou mají vášeň pro basketbal. Dá se od nich odkoukat spousta věcí.
Byla pro vás uplynulá sezona průlomová?
Nasbíral jsem nejvíc zkušeností, odehrál jsem nějakých šedesát zápasů, v Domžale jsem hrál kolem 35 minut na zápas. Jsem opravdu vděčný, že jsem se dostal do pozice, která mi pomohla vyrůst herně i lidsky. Byla už jen otázka času, kdy dostanu příležitost ukázat, že na vrcholovou úroveň patřím.
V Domžale jste strávil půlrok a přestoupil do Francie. Proč?
Nabídka přišla po základní části ve Slovinsku a po dohodě s agentem jsem se rozhodl, že bude dobré ukázat se na jiném trhu. Upřímně, i finanční podmínky byly velice příjemné.
Kde se vám líbilo více?
V Domžale jsem dostal spoustu času na hřišti, ale v Lize mistrů jsme nehráli moc dobře. Ukázal jsem alespoň, že na mezinárodní scéně se můžu prosadit. Ve Francii jsem pak naskočil do rozjetého vlaku, od začátku jsem dostal důvěru. Sezonu jsme zakončili postupem, což bylo pozitivní.
Byl mezi soutěžemi velký rozdíl?
Ve Francii je hra daleko atletičtější, nastupuje tam spousta kluků tmavé pleti. Ve Slovinsku je důraz kladený na taktiku, nevidíte moc rychlých protiútoků. Ale neměl jsem problém ani s jedním, dokázal jsem se adaptovat.
A co se mentality týče?
Veliký rozdíl. Francouzi mají v sobě velkou národní hrdost, jsou organizovaní. Když něco řeknou, tak to platí. I u fanoušků je znát kultura a temperament. Srovnal bych je s Italy a Španěly.
Budete ve Francii pokračovat?
Podepsáno ještě nic nemám, ale jde o jednu z možností. Rád bych hrál nějakou mezinárodní soutěž. Doufám, že moje cesta bude pokračovat stejným směrem jako doposud, kdy jsem se vždy ocitl ve správný čas na správném místě.
Řadíte postup s Bourg mezi největší úspěchy?
Těžko se to porovnává. Každý úspěch je něčím specifický. Hrozně rád vzpomínám na juniorská léta v USK, kdy jsme vyhráli tři tituly, nebo na postup do divize A s reprezentační osmnáctkou. Určitě je ale postup ve Francii zařazen na nejvyšších příčkách.
Vaše přítelkyně Karolína Elhotová si nedávno zahrála na ME. Hecujete se spolu?
Kája na tohle moc není, je žena se vším všudy. Snaží se moc nezapojovat do nějakého soutěžení, není v tomhle jako já. I když jsme spolu třeba hráli na tréninku, tak moje mužská ješitnost ji nenechala vyhrát. (směje se)
Nezáviděl jste jí, že si může zahrát na velké akci před domácím publikem?
Ne, moc jsem jí to přál a říkal jsem jí, že si to určitě hodně užije. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby se do Česka dostala i nějaká velká akce mužského basketu.
Jak vám vyhovuje přípravný kemp se základnou v Praze?
Bydlím v Břevnově, takže ho vítám, i to že se bude hrát a trénovat na Královce.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
