Nakonec si výškařka pražského Olympu zapsala 189 centimetrů. Limit pro světový šampionát v japonské Ósace však leží ještě o tři centimetry výš.

„Ale mám na něj, to jsem ukázala ve čtvrtém pokusu,“ hlásila sebevědomě.

Ve čtvrtém?

Když totiž na Strahově v regulérním závodě požadovaný limit 192 centimetrů nepokořila, její trenér zavelel: Skoč ještě jednou, už mimo soutěž!

„Chtěl, abych se přesvědčila, že to dokážu,“ vysvětlovala Straková.

A povedlo se! Napočtvrté se přes tuto výšku přenesla. „Určitě mi to zvedlo sebevědomí do dalších startů. Mámi na víc.“ Vždyť v minulosti už dokázala překonat laťku ve výšce 196 centimetrů.

Předloni byla suverénně nejlepší českou výškařkou, loňskou sezonu ale protrpěla. Nešťastný atletický rok završila na evropském šampionátu v Göteborgu, kdy výkonem pouhých 183 centimetrů zůstala hluboko v kvalifikačním poli.

„Kvůli problémům se zády jsem dokonce chodila každý týden na kapačky, každý skok byl doslova rána do zad. Dlouho se mi proto nedařilo ani splnit limit,“ smutnila Straková.

Problémy se zády, kde má dvě vyhřezlé plotýnky, přetrvávaly i po sezoně. „I kvůli tomu jsem se rozhodla vynechat závody v hale. Devatenáct let jsem dělala halu – léto, halu – léto. Už jsem byla i psychicky opotřebovaná,“ vysvětlovala výškařka.

Ani dnes však není všechno úplně v pořádku. „Moc léčit se to nedá a operace zase není potřeba. Spíš musím jen cvičit, abych zapojovala také jiné skupiny svalů v trupu, které jsem celý život pořádně nepoužívala.

“ Procvičí se Straková k limitu pro Ósaku?

„Jen limit nic neřeší. Už před šampionátem bych ráda skočila výš,“ má jasno česká atletka.