Zatím stojí na začátku dlouhé cesty, připravují se ale v nejlepším klubu republiky USK Praha pod vedením ženy, jež dosáhla na 19 mistrovských titulů Ruska, Česka i Slovenska a především na 5 euroligových triumfů, Natálie Hejkové. „Jde o velké talenty. Věřím, že uběhne rok, dva, maximálně tři a půjde o naše opory," vyjadřuje se na adresu sourozeneckého páru zkušená trenérka.

Jedna ze sester změnila post 

„Tereza je nyní ve složité pozici. Musí se přeorientovat na jiný post, než na kterém hrávala od malička. Ovšem na hru pod košem je malá. Veronika se zase musí adaptovat na rychlost a sílu ženské soutěže.

Je pohyblivá, což je její výhoda," pokračuje Slovenka ve službách USK a dodává: „Obě dvě mají chuť hrát. Jde o obrovské bojovnice. Jejich letošní úlohu vidím v ŽBL. Chceme je ale brát i na Euroligu. Nadýchají se atmosféry a možná přijdou i situace, kdy si zahrají."

Děvčata, co vás přivedlo k basketbalu?

Tereza: Začínala jsem kvůli sestřenicím, chtěla jsem být jako ony. Svou roli sehráli také rodiče. Sami sice dělali stolní tenis, nás ale vedli ke kolektivnímu sportu.

Veronika: A já chtěla být jako Tereza. Na druhou stranu jsem neměla ráda sport, nejradši jsem seděla doma. Ostatní včetně paní učitelky mě ale přemluvili. Vyhověla jsem jim a šla basket zkusit. (směje se)

Kdy se dostavily první úspěchy?

Tereza: V šestnácti, kdy jsem se dostala do reprezentace. Na olympiádě mládeže jsme získaly zlato a na mistrovství Evropy jsme braly stříbro. V té době jsem si uvědomila, že chci v basketu něčeho dosáhnout.

Sestru jste rychle doháněla?

Veronika: Ne. Terka hrála na pivotu a já byla na křídle. Teď jsme se konečně dohnaly.

Vycházejí spolu dvě mladé slečny i konkurentky dobře?

Tereza: Určitě. Na hřišti i mimo něj se doplňujeme. Všichni nám říkají, že je vidět, jak dobře se známe.

Veronika: Přítomnost sestry mně pomohla. Je fajn mít možnost se o někoho opřít. Loni jsem ji sledovala ve VŠ. Moc se mi líbila, měla dobrou střelu, všechno.

Čekaly jste, že na vás ukáže prst trenérky Hejkové a vy se na USK posunete do áčka?

Tereza: Když vedení rozpustilo VŠ, žádnou nabídku jsem nedostala. Dres USK byl pro mě sen.

Veronika: Lepší místo pro basket v Česku nenajdete. Jednou bych chtěla být jako ony.

Přechod do áčka pro vás znamená přerod z pivotky na křídlo. Složitý proces?

Tereza: Největší rozdíl vidím v rychlosti. Problém mi dělá driblink a celkově ovládání míče. Mám se co učit. Jsem moc vděčná panu Blažkovi za individuální tréninky. Díky nim všechno rychleji doháním. Věřím, že to zvládnu.

A co posun dorostenky mezi ženy?

Veronika: Ženy jsou vyšší a silnější. Pokud ale zapojíte srdíčko, ubráníte i lépe fyzicky vybavené hráčky. Jen si musíte věřit.

Tereza: První přípravný zápase jsme hrály s Nymburkem a ségra naprosto úžasně ubránila Číňanku. Musím ji moc pochválit.

Představte se. Jaké jsou herní přednosti vaší sestry?

Tereza: Verča je bojovná a nikdy se nevzdává. Má ohromně šikovnou ruku. Nádherně ji dotahuje. Což já neumím. Výborně pracuje v obraně. Ustojí i těžké souboje. Má dlouhé ruce.

Veronika: Terka umí hrát jedna na jednu. Zpod koše se dokáže prosadit i na o hodně vyšší soupeřku. Chválím ji za střelbu. Zlepšuje se!

A co nedostatky?

Tereza: Vyčetla bych Verče stabilitu pod košem. Když jde do nájezdu, nechá se často odstrčit. To je ale o síle. Všechno se poddá.

Veronika: Terka nemá pod kontrolou driblink. Lepší by mohlo být zrychlení. Chvíli jí trvá, než se rozhýbe.

Jaké klima panuje v USK? Neužívají si mladé hráčky „mazárny"?

Tereza: Všechny holky jsou úžasné, basketbalově i povahově. Ano, mladší hráčky mají své úkoly, ale nic dramatického…

Veronika: Nosíme nějaké pomůcky na tréninky. Nikdo k nám není arogantní, vládne pohodová atmosféra.

Najdete v celku svůj vzor?

Obě: Laiu Palauovou.

Tereza: Má obrovské zkušenosti. Obdivuji její přehled na hřišti.

Veronika: Je skvělá! Sama přejde přes klubko hráček a ještě přihraje.

Je trenérka Hejková hodně přísná?

Tereza: Která trenérka není. Každá chce hráčky nabudit a něco je naučit.

Veronika: Vychází s námi výborně. Má za sebou tolik úspěchů. Jsem ráda, že tu je.

Kam míří vaše sezonní plány?

Tereza: Chtěla bych se dostat k nějakým zajímavým minutám v ŽBL. Pokud se budu snažit, makat na sobě a hlavně přesvědčím paní trenérku, třeba se na chvíli podívám i do Euroligy. Jenom dívat se na ni je neskutečný zážitek.

Veronika: Na mě ještě čeká soutěž dorostenek. K tomu snad budu nastupovat i v ŽBL. Pokud bych dostala šanci v Eurolize, budu neuvěřitelně šťastná.

Čtěte také: Satoranský se před NBA věnoval dětem na basketbalovém kempu