VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rohlík: Ragby je sport, který v člověku vytváří správné životní hodnoty

Praha /ROZHOVOR/ – Pětici nominovaných do ankety Ragbista roku zveřejnila Česká rugbyová unie. Mezi vyvolenými naleznete dva hráče působící ve Francii Miroslava Němečka a Lukáše Rapanta, tatrováka Vojtěcha Máru, pragováka Pavla Syrového a 33letého rodáka z Prahy působícího v dresu Říčan Jana Rohlíka.

21.1.2014
SDÍLEJ:

RAGBISTA ŘÍČAN a české reprezentace, zadák Jan Rohlík.Foto: Deník / Michal Káva

Kdo je Jan Rohlík?

Narodil se 20. května 1980 v Praze. Jde o zadáka Říčan. S ragby začínal právě ve středočeské baště, odkud se posunul na sedm let do Francie, kde okusil druhou nejvyšší soutěž v Toulon a třetí v Saint-Nazaire. Posledních pět sezon nastupuje opět za Říčany. V dresu se lvíčkem na prsou odehrál 51 utkání, první z nich absolvoval už ve dvaceti letech. S reprezentací si zahrál i ve skupině A mistrovství Evropy. Jde o čtyřnásobného mistra republiky. Získal i ocenění Ragbyový talent roku 2000. Loni byl vyhlášený čtvrtým nejlepším ragbistou Česka.

Jane, jak jste se dostal k ragby?
Moje cesta k ragby byla trochu složitější, jelikož ho nikdo z rodiny nehrál. Taťka byl sice sportovec, ale o šišatý míč nezavadil. Pracoval ovšem v zemědělském družstvu v Modleticích, kde byl zaměstnaný i Petr Michovský, což byl skvělý hráč a dnes je i vynikající trenér. V sedmi letech jsem si šel za tátou vyzvednout klíče, Petr mě uviděl a zeptal se mě, jestli nechci přijít hrát.

Čím vám tento sport učaroval?
Tím, že je to kolektivní sport a já mám rád kolektivní věci. Férový sport, který v člověku vytváří správné životní hodnoty.

Snil jste v začátcích, že se jednou podíváte do Francie a sehrajete více než padesátku utkání za reprezentaci Česka?
Ano, moje sny byly přesně takové. Přál jsem si dostat se ven a podívat se do české reprezentace. Měl jsem o motivaci navíc. Můj otčím mi řekl, že v ragby ničeho nedosáhnu. Těší mě, že jsem to dokázal.

Jako kdo jste odjížděl do Francie?
Jako novopečený mistr republiky z Říčan, kde jsem odehrál první extraligovou sezonu. Začínal jsem i v reprezentaci, do které jsem byl ale povolaný až jako hráč Toulonu.

Jak jste se do Francie vůbec dostal?
Řekl bych, že shodou okolností. Zástupci Toulonu se přijeli podívat na Martina Jágra a líbil jsem se jim i já. Tak nás oba pozvali na testy a nabídli nám roční smlouvu. Byl jsem jak v Jiříkově vidění.

Jaké je to ve dvaceti octnout se ve Francii? Uměl jste například jazyk?
Ne, na škole jsem se učil německy a anglicky. Francouzština se mi sice líbila, ale nenapadlo mě, že bych jí mohl potřebovat. Když jsem se do Francie dostal, tak jsem vše horko těžko doháněl.

Zamlouval se vám francouzský způsob života?
Ve Francii se mi líbilo moc. Už jenom proto, jaké postavení tam má ragby. To je považováno v některých regionech za sport číslo jedna a jinde maximálně za dvojku. Je milé vidět, jak jím lidé žijí. Všechno je snazší, za ragby najednou berete peníze. Život se zjednoduší. Uvažoval jsem proto, že tam zůstanu žít natrvalo. Po sedmi letech se mi zastesklo po rodině. Také jsem si uvědomil, že sice nějaké peníze mám, ale těžko se ve třetí nejvyšší francouzské soutěži zabezpečím. Třicítka na krku, bylo nutné udělat nějaký krok. Pak jsem toho chvíli litoval. Dneska už ale ne.

To musel být veliký šok vrátit se ze země ragby zaslíbené do fotbalovo-hokejového Česka?
Je to obrovský rozdíl. Už jenom proto, že jde ve Francii ragby pořád nahoru, už ve třetí nejvyšší soutěži uvidíte například výborné hráče z Fidži, zatímco tady úroveň klesá. Bohužel to pociťuji i na sobě. Když jsem se vrátil z Francie, tak jsem v české extralize vynikal, postupně jsem se ale přizpůsobil úrovni soutěže a šel výkonnostně dolů.

Jak by dopadly třeba Říčany ve třetí francouzské lize?
No, sestoupily by.

Pojďme do současnosti a podívejme se na loňský ročník, ve kterém Říčany propadly. Proč?
Stalo se nám to, co se čas od času stává všem týmům, tedy přišla na řadu generační obměna. Když jsem se vrátil z Francie, tak za nás nastupovalo hodně kluků, se kterými jsem začínal. Najednou ale skončili a jejich náhrada nedosahovala kvalit těch, kteří skončili. Mladí se ještě učí, je potřeba čas, než si mužstvo sedne a získá zkušenosti. Letos už to vypadá lépe. Jsem nakonec spokojený, že útlum trval jen rok. Nevíme samozřejmě, jak vše dopadne, po podzimu jsme ale druzí v extralize.

Na podzim jste zápasy často rozhodovali v první půli. Po změně stran ale odpadávali. Jak je to s fyzičkou mužstva, potažmo s přístupem k tréninkům?
Loni jsme skončili šestí, předtím získali dvakrát titul. Vznikla tak u nás už anarchie, všichni si mysleli, že zvítězí znovu a ono to samo nešlo. Tréninková morálka byla špatná. Letos si mě vzal Martin Javůrek k sobě jako asistenta a my začali z gruntu a poctivě. Trénovali jsme zodpovědně, což se projevilo i na výsledcích. Máte ale pravdu, že postupně tréninková morálka trošičku upadla, ale nebyl to hlavní faktor drobného útlumu. Hlavním problémem bylo zranění několika hráčů. Na svých postech nám chyběli.

Jak moc vás mrzí prohra na Tatře, která vás zbavila podzimní neporazitelnosti?
Mrzí, každý zápas chceme vyhrát. Nikdo nejde do utkání s tím, že prohraje. Měli jsme ale nějaké zraněné kluky. Snažili jsme se hrát lépe. To, že to nevyšlo, je věc druhá. Tatra Smíchov ovšem byla opravdu lepší. Srazila nás také naše nedisciplinovanost. Nechali jsme se často vylučovat. To proti týmům kalibru mistra je hrozně znát. Na druhou stranu je dobré i prohrát, mužstvu to alespoň ukáže, kde musí máknout.

Proč Říčany v roce 2013 neuspěly v dalších soutěžích, ať už v domácím poháru nebo v sedmičkové odnoži vašeho sportu?
Pokud mluvíme o sedmičkách, tak je třeba si přiznat, že jsou v Česku na pokraji zájmu všech klubů. Není to dobře, mělo by to být naopak. Je prokázáno, že návyky ze sedmiček mají dobrý vliv na patnáctkové ragby. Navíc jde o olympijský sport. Všechny rozvojové státy začínají sedmičkami. U nás je bohužel všechno nějak naopak. A tak je na sedmičky čas až po sezoně, ve chvíli, kdy se už nikomu nechce trénovat.

Pohár se hraje zase v období přípravy.
Ten bereme vážně. Nějaká pohárová střetnutí jsme také vyhráli. Všechno ale proběhlo ještě v době dovolených a často se hrálo i na Moravě, a tak se nám stalo, že jsme k těmto utkáním jeli nekompletní. Proto jsme brzy vypadli. Pohár je důležitá součást přípravy. Za každou cenu jsme ho ale vyhrát nechtěli.

Ještě na větším pokraji zájmu je v Česku ženská složka. Jak se díváte na ragbistky?
Pozitivně, jelikož na rozdíl od mužské složky zaznamenaly progres. Někam dospěly, přibývá jich, mají výsledky. Bylo by fajn, pokud by trocha ženského štěstíčka přeskočilo i na nás.

Hraje vaše paní ragby?
Nehraje a jsem za to rád. Upřímně bych nechtěl, aby ho hrála. To není nějaká výtka směrem k ragbistkám. Nicméně je ragby hodně tvrdý a kontaktní sport. Stačí, když v neděli hekám já, ještě aby byla zmožená manželka. Nechtěl bych, aby se jí něco stalo, ona je křehká hezká holka, tak ať mi zůstane celá. (směje se)

V anketě Ragbista roku jste loni skončil čtvrtý. Jak moc jste byl zklamaný?
Zklamaný jsem nebyl. Všichni ragbisté jsou moji kamarádi, a tak jsem byl rád za Petra Čížka, že to dokázal. Musím ale přiznat, že jde o ocenění, kterého by chtěl ve skrytu duše každý ragbista dosáhnout. Tedy i já. Pokud ale budeme objektivní, tak musíme uznat, že nemůže být tuzemský ragbista tím nejlepším v roce, když jsou ti úplně nejlepší v zahraničí. Na druhou stranu ale nejezdí reprezentovat. Proto chápu, že tipující zvolí nějakého reprezentanta. I letos bych proto volil Míru Němečka nebo Lukáše Rapanta. Třeba ale překvapí někdo z nároďáku, tak jako loni Petr, který si v dresu se lvíčkem na prsou své odehrál.

Jak se vůbec díváte na neúčast hráčů v reprezentaci.
V rámci objektivity je třeba říct, že je to pro kluky hrozný risk. Sám jsem venku hrál a riziko podstupoval. Taky jsem se zranil v repre a měl problémy se dostat do sestavy. V Toulonu mně jednou dokonce řekli, že pokud pojedu ještě jednou hrát za Česko, tak mi neprodlouží smlouvu. Hranice je těžká, ale my jezdili. Důležité jsou pojistky. Ty by teď snad už měly být ošetřeny, a tak musíme věřit, že kluci budou moci „bez obav" přijet. Nikoho ale neodsuzuji, je mi jen líto, že nejezdí, jelikož jsou vážně dobří.

Reprezentační sezonu letos asi nebudete hodnotit pozitivně. Vyhráli jste přeci jediný duel.
Začínal jsem v době, kdy jsme postupovali do skupiny A a pohybovali se třeba i na desátém místě Evropy. V té době jsme například dokázali porazit i Rusko. To bylo něco neuvěřitelného. Všechny nás to bavilo a motivovalo. Postupně odcházely hvězdy typu Honzy Macháčka, tak jsme začali v áčku prohrávat, a to tak, že pořád a o hodně. Logický tak byl sestup a upřímně jsme se do béčka i těšili. Přeci jen je frustrující stále odcházet ze hřiště jako poražený. Co se ovšem stalo v béčku? Jak jde ragby dopředu, tak se na nás všichni dotáhli a teď prohráváme znovu a s týmy, které jsme ještě před časem považovali za rozvojové. Přesto si myslím, že do skupiny B patříme, ale nemůžeme v ní hrát bez našich krajánků.

Vidíte s příchodem nového trenéra Antonína Brabce ono pověstné světýlko na konci tunelu?
Uvidíme, budoucnost nám napoví. Je potřeba znovu kontaktovat kluky a komunikovat s nimi. Pokud budou jezdit, tak jsou schopni vytáhnout reprezentaci zpět do béčka. Na všem by pak profitovala i extraliga, jelikož by hráči z ní měli možnost vedle těch „zahraničních" k většímu ragbyovému růstu.

Mluvíte o návratu do skupiny B. Česko z ní ještě nespadlo.
Naděje umírá poslední. Teoretická šance ještě je. Hrajeme ale se dvěma nejsilnějšími týmy skupiny Moldavskem a Německem, kterým jde o postup, a tak nám nic nenechají. Bodovat s nimi bude těžké.

Hrozí Česku v případě neúčasti krajánků propad i ze skupiny C?
To už snad ne. Hráči extraligy podle mě mají tak na střed skupiny C.

Tipy Jana Rohlíka

Ragbista roku
„Hlasoval bych pro Míru Němečka, protože to je hráč evropské úrovně. Poctivý ragbista, u kterého mě mrzí jen to, že nereprezentuje. Líbil by se mi i Lukáš Rapant."

Ragbistka roku
„Jsem pro Klárku Hladilovou. To je srdcařka, která dává ragby sto procent. Na hřišti je to hned znát."

Reprezentant/ka
„Kdo jiný by měl být nejlepším reprezentantem, než náš kapitán Robert Voves. Přestože zná sílu našeho celku, tak do přípravy i střetnutí dává maximum. K tomu je to veliký člověk a kamarád, kterého si moc vážím a mám ho rád."

Ragbista roku 7´s
„Vakhtang Paloidze je u nás nejlepší. Pro sedmičky má všechny předpoklady. Je dynamický, dokáže měnit směry. Hře dá ve zlomku vteřiny myšlenku."

Trenér roku
„Loni předváděla nejlepší ragby u nás Tatra Smíchov, a to ho naučil Jan Oswald."

Talent roku (hráč do 21 let)
„Pracuji v posilovně na Podvinném mlýnu. Sparťan Marek Loutocký k nám chodí cvičit. Líbí se mi, jak na sobě pracuje, jak je pečlivý, jak o ragby přemýšlí i to, že v něm touží něčeho dosáhnout. Na podzim si podle mě říkal o dres reprezentačního áčka, kde už by mohl být platným hráčem, nikoliv jen náhradníkem."

Talent roku (hráčka do 21 let)
„Jsem pro Barboru Bendovou, jejíž projev se mi moc líbí. Dobře běhá, výborně skládá. Už dnes je to komplexní hráčka."

Rozhodčí roku
„Snad si to nikdo nebude vykládat tak, že jsem ze Říčan. Cenu bych ale přál Tomáši Tůmovi. To je člověk, který se o ragby ohromně zajímá a píská vždycky férově. Někdo si možná řekne, že jejich tým někdy poškodil, já ale věřím, že pokud už ano, tak neúmyslně."

Osobnost ligy
„Jelikož se Honza Macháček s ragby už oficiálně rozloučil, tak říkám Pavla Syrového. On společně právě s Macháčkem a Jirkou Skallem jsou vlastně moje ragbyové vzory."

Akce roku
„Hodně moc se mi líbila poslední reprezentační akce minulého roku ve Zlíně. Ta atmosféra! Po dlouhé době jsem na hřišti cítil, že hraji doma."

Tým roku
„Stejná odpověď, jako v případě Trenéra roku. Nejlepší, nejmodernější ragby v roce 2013 hrála mistrovská Tatra Smíchov."

Ragbyová kráska
„To je ošemetná otázka. Těch je! Řeknu Sandra Krütznerová."

Cyklus představující nominované ragbisty a ragbistky bude pokračovat 23. ledna, kdy vyjde rozhovor s Evou Korniovou. Stejně tak dojde i k odtajnění nominace na Ragbyovou krásku Deníku. Čtěte Pražský deník!

Autor: David Nejedlý

21.1.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Robbie Williams.

Pař jako Rus, zpívá Robbie Williams v novince, kterou přiveze i do Prahy

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

DOTYK.CZ

Praha různýma očima - jako dějiště bollywoodského snímku i v díle ruského poety

/ VIDEO / Většina videí Prahy se zaměřuje na známá místa a pamětihodností, jako je Pražský hrad, Karlův most a Staroměstské náměstí. Ale na Prahu se dá dívat i jinak. Shodou okolností to teď ukazuje hned několik snímků.

Sobotka bude mít dostavení s ministry, zhodnotí práci vlády

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) příští týden absolvuje další dvě bilanční schůzky s ministry, při kterých v závěru volebního období rekapituluje splněné a nesplněné části vládního programového prohlášení. V pondělí bude jednat s ministrem pro lidská práva a legislativu Janem Chvojkou (ČSSD), v úterý s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (za ANO). Sdělil to dnes tiskový odbor Úřadu vlády.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení