V dresu vítězek zářila autorka patnácti bodů Renata Pudláková. „Rozhodla naše větší bojovnost a vůle," řek-la čerstvá reprezentantka.

Dlouho jste působila ve VŠ. Po sezoně byl tým rozpuštěný. Mrzelo vás to?

Šuškalo se, co se chystá. Když ale za námi přišlo vedení s definitivním rozhodnutím, brečela jsem.

Čekal vás krok do neznáma…

Stála jsem před volbou, jestli zůstat v Česku, nebo to zkusit v zahraničí. Díky škole jsem se rozhodla pro první variantu. Slavia mě oslovila a já kývla.

Správný krok?

Ve VŠ jsem byla sedm let. Už to asi chtělo změnu. Ocitla jsem se v novém prostředí, což mi pomohlo v růstu. I klubové cíle jsou zajímavé. Vedení mluvilo o pátém místě, já ale tuším, že máme na medaili.

Doufala jste, že vás osloví USK, faktické áčko VŠ?

Moc jsem s tím nepočítala, spíš po tom toužila. Věděla jsem, že na pozici nadějí hledá trenérka zhruba osmnáctileté hráčky.

Kouč Česka Ivan Beneš zůstal v USK. Nebála jste se, že si zavíráte reprezentační vrátka?

Ani v nejmenším. Rok mě trénoval, zná můj přístup k tréninku, silné i slabé stránky.

Ve Slavii se vám dařilo. Očekávala jste netrpělivě nominaci národního týmu?

Řada opor v reprezentaci skončila. Svitla proto naděje mladším. Po očku jsem na nominaci koukala. Kdo by v ní taky nedoufal?

Co vám dal pobyt v reprezentačním kempu?

Získala jsem zdravé sebevědomí. Všechno bylo jiné. Jsem zvyklá hrát za klub, najednou jsem si uvědomila, že reprezentuji svou zem. Sešly jsme se z různých týmů, měly málo času na sehrání. Cenná zkušenost.

A šlo se na Lotyšsko…

Krásný pocit. Nastoupila jsem po boku s hvězdami, jakými jsou Ála Hanušová, Kamča Štěpánová nebo Míša Stejskalová. Můžeme mít dobrý pocit, Lotyšsko bylo kompletní a my s ním odehrály vyrovnaný zápas.

Dařilo se i vám. Devět bodů se dá brát za snový start?

Snažím se, jak můžu. Možná jsem měla i štěstí. První střelu jsem proměnila, což mi pomohlo. Holky mně dokázaly vytvořit vhodné pozice. Jsem ráda za sebe i za ně.

V polovině června bude Česko hostit mistrovství Evropy. Věříte, že se do týmu probojujete?

Cítím šanci. Zároveň vidím, kolik je přede mnou práce. Musím si držet co nejvyšší výkonnost a přesvědčit trenéra, že mám týmu co dát. Nominace je zatím ve hvězdách.

Koho považuje za své největší konkurentky v sestavě?

Tak neuvažuji. Jde mi o úspěch týmu. Kdo mu nejvíce prospěje, bude v nominaci. Účast na mistrovství přeju každé hráčce.

Neříkejte, že nejste rivalky?

Skoro všechny se známe odmalička. Hrály jsme spolu za mládežnické reprezentace. Jsme kamarádky. Jde nám jen o výhru Česka.

Příští týden proběhne los akce. Budete ho sledovat?

Budu. Vysněnou skupinu ale nemám. Všechny celky jsou silné. Přijatelné jsou snad Slovenky a Slovinky, Lotyšky bychom taky mohly porazit a snad i Bělorusky. Tým bude mladý, soupeřky by mohl uběhat.

Je někdo, koho si nepřejete?

Mimořádně jsou silné Španělky, Francouzky nebo Rusky. Šlo by pro nás zase o novou zkušenost a výzvu.

Čtěte také: Mistryně z USK prohrály čtvrtinu, přesto Trutnov deklasovaly