VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od rodinného krbu – Hráčky vodního póla sestry Vopálkovy

Praha /ROZHOVOR/ – Vodní pólo nepatří v Čechách mezi nejpopulárnější sporty. To ale neznamená, že se mu nevěnují skvělí sportovci, mezi které patří i sestry Vopálkovy. Lenka i Markéta jsou od začátku kariéry součástí pražského Steppu. Lenka, starší ze sester, hraje na pozici centra. Je jednou z nejvýznamnějších hráček, ona je tou, od které se očekávají vstřelené branky. I Markéta zastává velmi důležitou pozici, jejím úkolem je chránit branku týmu proti střelám protihráček. 

20.6.2013
SDÍLEJ:

Sestry Vopálkovy, vlevo Lenka, vpravo Markéta.Foto: Jiří Růžička

Děvčata, jaká byla vaše cesta k vodnímu pólu?
Markéta: Obě jsme nejprve plavaly. Otec plaval, když byl mladý. Postupně jsme se to učily a rodiče nás dali do oddílu. Nějak přirozeně jsme u plavání zůstaly. Já jsem měla krátkou pauzu, ale Lenka se plavání věnovala vlastně celý život. Dokud tedy nezačala s vodním pólem.

Co jste dělala během pauzy, když jste neplavala?
Markéta: Zkoušela jsem gymnastiku.

Proč jste vyměnily plavání za vodní pólo?
Lenka: V patnácti mě prostě plavání přestalo bavit. Měla jsem dobrou výkonnost, když jsem plavala prsa, ale v kraulu ani znaku jsem neviděla žádnou perspektivu. Moje výsledky nebyly nijak výjimečné. Proto jsem se rozhodla zkusit vodní pólo. A sestru jsem tam přitáhla později.

Hrajete spolu v jednom týmu, jak to ovlivňuje rodinnou atmosféru?
Markéta: Řekla bych, že o vodním pólu mluví celá rodina.
Lenka: Se sestrou máme docela odlišné zájmy, i charakterově jsme každá jiná. Vodní pólo je něco, co nás spojuje. Tréninky máme třikrát až čtyřikrát týdne, jezdíme tam i zpět spolu.
Markéta: Navíc je vodním pólo sportem týmovým, takže máme i společné kamarádky. I když se třeba nebavíme o pólu, mluvíme o lidech, kteří jsou s ním spjati.

Kolik času vám zabírají tréninky?
Lenka: Nyní trénujeme trochu méně, ale běžně to jsou tak tři až čtyři tréninky, každý z nich trvá okolo hodiny a půl.

Je náročné skloubit tréninky s jinými aktivitami a se školou?
Markéta: Tréninky se konají docela pozdě, takže jediný problém je, že se třeba moc nevyspíme, když musíme druhý den brzy vstávat.
Lenka: Stíhám studium překladatelství i práci v mateřské školce. Tréninky jsou až večer od osmi hodin, takže s tím žádný problémy nemám.
Markéta: Já mám v současnosti různé brigády. Občas nemohu jít na trénink, protože večer pracuji v klubu.

Přemýšlela jste někdy o práci v prostředí vodního póla?
Markéta: Moc šancí uživit se v tomto prostředí není. Vodním pólem si asi vydělávají jen lidé, kteří pracují jako členové svazu.

Jak to máte se sesterskou rivalitou?
Lenka: Výhodou je, že sestra je brankařka a já hraji v útoku. Rivalita existovat nemůže, protože jedna neumí to, co druhá a naopak.

V čem si vzájemně radíte?
Lenka: Můžeme probírat hráčky, jak střílí… Jednotlivé situace vidím jinak. Já z útoku a Markéta z obrany, takže někdy řešíme, jak dané věci každá z nás vnímá.
Markéta: Zas tolik toho ale na probírání není, protože v podstatě všechny naše soupeřky už známe, hrajeme proti nim pravidelně.

Je české vodní pólo konkurenceschopné v zahraničí?
Lenka: Teď momentálně není, základna dospělých není moc velká. Juniorky ale nedávno hrály výborně v Austrálii a v Evropě skončily páté.

Zvládly byste si prohodit vaše posty?
Markéta: Já už Lenku občas zažila v brance. Myslím, že by to zvládla. Možná ale ne úplně psychicky, protože i v tomto ohledu je brankařský post dost odlišný.
Lenka: Potřebuji nutně dávat góly. (směje se) Nelíbilo by se mi, kdyby na mě někdo pořád střílel.

Jaké má vaše sestra silné a naopak slabé stránky?
Lenka: Docela dost to souvisí s postem, který hrajeme. Sestra je trochu víc introvert a flegmatik. Občas není až tak nabuzená ke hře, jak bych si já představovala.
Markéta: Já ten klid potřebuji, abych se mohla soustředit.

Je nějaká sestřina vlastnost, kterou byste chtěla mít?
Markéta: Lenka má velmi silnou vůli a velké ambice, já zdaleka takové nemám.
Lenka: Markétě závidím její klid. Jsem strašně výbušná a často se rozčílím i kvůli zbytečnosti. Občas řeknu nebo udělám něco, čeho zpětně lituji a vím, že Markéta by to neudělala, protože by si na rozdíl ode mě nejprve všechno v klidu promyslela.
Markéta: Lenka má navíc takzvaný spasitelský syndrom. (obě se smějí)

Jak se projevuje?
Markéta: Ve chvíli, kdy se nám nedaří a Lenka ví, že potřebujeme zabrat ve střelbě a v poli, má pocit, že musí sama zachránit celý tým.
Lenka: To pak hrozně šílím, snažím se hodně střílet. Chci prostě všechno zachránit. Nutno říct, že to má většinou spíš opačný efekt.

Co pro vás znamená vodní pólo?
Lenka: Stojí mi na něm část života, mám tam kamarádky, věnuji mu velkou část volného času. Myslím a doufám, že ještě nějakou dobu součástí mého života bude.
Markéta: Obě už jsme v týmu přes deset let, takže je to naše součást, strávily jsme tam i celé dospívání. Vůbec si nedovedu představit, že by to mělo skončit. Lenka mě dokonce dvě sezony trénovala, bylo to v období, kdy jsem přecházela z pole do branky. Tehdy nebylo úplně jednoduché oddělit trenérskou a sesterskou rovinu.

Povedete jednou vlastní děti k vodnímu pólu?
Lenka: Už teď trénuji malé děti v přípravce, je jim kolem šesti let. Když chodí odmalička do bazénu, přirozeně je to začne bavit. Takže ať už budu mít kluka nebo holku, jsem rozhodnutá, že půjde plavat.
Markéta: Mám to podobně. Myslím ale, že bude záležet také na tom, jak to bude cítit partner.
Lenka: To já mu to nakážu, žádná diskuze nebude, děti prostě půjdou plavat. (směje se)

Podporují vás rodiče?
Markéta: Opravdu hodně. Jednak finančně, protože to není úplně nejlevnější sport, ale i tím, že chodí fandit na naše zápasy. Už si ani nepamatuji, kdy byl v Praze zápas, na kterém rodiče nebyli.

Zbývá vám čas i na jiné aktivity?
Lenka: Baví mě tancovat flamenco a třikrát týdně chodím na bootcamp. Hrozně mě to nabíjí.
Markéta: Když mám volno, ráda si užiju klidu domova, zajdu na kávu s kamarádkou. Líbí se mi, když jsou aktivity vyvážené.

Jaké máte sportovní cíle?
Lenka: Hrála jsem v reprezentaci, ta nyní hlavně z finančních důvodů bohužel nefunguje. Kdyby se obnovila, ráda bych ještě odjela hrát nějaký turnaj. Vždy mě to vybičovalo k lepším výkonům. Mým snem bylo jet s oddílem na turnaj mistrů.
Markéta: V pólu žádné velké ambice nemám, maximálně být součástí reprezentace, ale ani to není vysloveně mým snem. Chci se v stávajícím týmu co nejdéle udržet hlavně kvůli společnosti ostatních holek.

Trávíte spolu volný čas?
Markéta: Jak kdy. Většinou ten čas trávíme společně ještě s dalšími lidmi z póla. Samy dvě už trochu míň. Ale když je potřeba si o něčem promluvit, tak si na sebe čas uděláme.
Lenka: A jdeme nakupovat. (směje se)

Proč by se měly děti věnovat vodnímu pólu?
Lenka: Plavání je zdravý sport, na rozdíl od jiných tolik nezatěžuje klouby. Děti baví kolektivní hry, ve vodě si vlastně hrají.

Máte nějaké sportovní vzory?
Markéta: Mým sportovním vzorem je moje sestra.
Lenka: Mám idoly mezi španělskými hráčkami póla.

Jakého sportovního úspěchu si nejvíce ceníte?
Markéta: Tuto sezonu jsme získaly stříbrnou medaili. Myslím, že jsme si ji letos opravdu zasloužily.
Lenka: V Manchesteru na mistrovství Evropy skupiny B jsme skončily druhé, ve finále jsme hrály právě s Velkou Británií. Prohrály jsme jen o gól, a když jsme odcházely z bazénu, celé hlediště se zvedlo a tleskalo nám.

PETRA KLEINOVÁ

Autor: Redakce

20.6.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení