Natália Hejková: Nejsem vyhraněná fanynka. Přeji Slovensku, Česku i Španělsku

Co asi nyní cítí Ivan Beneš?

Určitě je plný očekávání a nervozity. Poprvé bude na velkém turnaji vést národní tým z pozice hlavního trenéra. Velmi dobře ví, o co půjde, i to, že očekávání veřejnosti je ohromné. Vůbec mu jeho úlohu nezávidím.

Role se mění. Z oblíbenkyň soupeřky

Jaký je rozdíl vést klub a reprezentaci?

Obrovský. V nároďáku máte hráčky jen na chvíli, vliv na jejich výkonnost v podstatě nemáte. Musíte vlastně jen vybrat správné lidi a systém hry.

Vedla jste Slovensko. Bylo těžké ustát očekávání fanoušků?

Některých bez problémů. (směje se) Vždycky se najdou kritici. Na Slovensku byly vytvořené tábory. Košický čekal na neúspěch lidí z Ružomberku a naopak.

Z mistrovství Evropy máte medaili pouze jako asistentka trenéra. Čím si to?

Jde o shodu náhod. Práce mě ale bavila. Asistent je v dobré pozici, dění může výrazně ovlivnit, ale nenese odpovědnost.

Odpovědnost jste nesla v roce 1998, kdy Slovenky skončily na ME čtvrté a postoupily na olympiádu. Vrchol vaší reprezentační kariéry?

Určitě, postup na olympiádu je velká věc.

Trenérka Natália Hejková: Můžeme jen překvapit. Víc než Final Four ale není

Co tehdy převážilo radost z postupu nebo zklamání, že jste nezískaly medaili?

Postup byl nad očekávání. Prohrát zápas o třetí místo je vždycky nepříjemné, nastupovaly jsme ale proti velkému favoritu. Šance proti Ruskám byly malé.

Pokud se podíváme na soupisky týmů, nejdeme výraznou stopu USK. Co ve vás vyvolává?

Pocit pýchy. Pokud tým bojuje v pohárech, je jen logické, že dodává hráčky do reprezentací.

Budete své svěřenkyně během akce detailněji sledovat?

Samozřejmě. Už jenom proto, že se s většinou z nich v klubu zanedlouho setkám. Určitě jim ale nebudu radit, a pokud něco utrousím, jedině pochvalu.

Berete šampionát také z pohledu výběru posil?

Na posily už je pozdě. Možná ale do příštích let. Jsem vždycky ráda, pokud mám přehled.

Naše čtenáře pochopitelně nejvíc zajímají Češky. Co s nimi může udělat vysoká porážka od Slovenek 51:73?

Výsledek mě překvapil. Podobné prohry ale k přípravě patří. Důležité bude, jak vstoupí děvčata do turnaje. Jestli je podpoří diváci. V týmu nevidím hvězdy. Bojím se, aby očekávání nebyla vyšší než možnosti.

Trenérka USK Hejková: Mimořádné utkání. Sleduje nás celá Evropa

Může se podpory dočkat i naturalizovaná Američanka Kia Vaughnová? Nejsou Češi na podobné „posilování" příliš konzervativní?

Takový je trend a Česko se drželo dlouho mimo proud a doplácelo na to. Každý tým měl jednu posilu, která tvrdila muziku. Kia navíc působí v Česku dlouhou dobu a je sžitá s prostředím. Vadí mi, pokud se angažuje hráčka, která neví o své nové zemi vůbec nic.

Kde vidíte možnosti Česka?

Fanoušci jsou namlsáni výsledky, kterých dosahovalo družstvo v minulosti. Přišla ale generační obměna. Hráčky jako Horáková 1, Horáková 2, Vítečková a Veselá byly hvězdy. Teď se musí ostatní soustředit na týmový výkon, nic jiného jim nepomůže.

Ke skupině Španělsko se zdá být neporazitelné. Přes Ukrajinu a Maďarsko by se snad dalo postoupit. Cítíte naději?

Větší přes Maďarsko. Ukrajina má Alinu Jagupovovou, která může dát v zápase čtyřicet bodů. Pokud bude mít svůj den, nedovedu si představit, kdo by ji dokázal ubránil. A Španělky jsou jedny z největších favoritek celého šampionátu.

Můžete jmenovat i další?

Silné budou Srbky, Rusky, Francouzky. A mohou se najít i černí koně v podobě Belgičanek, Ukrajinek…

Sedmý titul v řadě. Basketbalistky USK předvedly další krasojízdu

Češky jste nejmenovala…

Na mistrovství Evropy je to tak, že vždycky někdo vylétne. Děvčata nečekaně vyhrají a dostanou se do obrovské pohody a předvádějí víc, než všichni čekali. Naopak třeba zranění srazí kvalitní družstvo dolů.

Komu budete fandit?

Nejsem vyhraněná fanynka. Srdíčko mě táhne ke Slovensku a Česku. Fandit budu i Španělkám. Dívala jsem se na jejich přípravný zápas a nastupovala sestava Palauová, Romerová, Xarga-yová (bývalé a současné hráč-ky USK), což bylo příjemné.