Na vlastní kůži. Pevnost Boyard najdete i v Praze

Já bych to zvládl." Do této skupiny patřím i já.

Souboj titánů. Black Panthers vyzvou Berlín

Pamlsková vyhláška

Když se mě kolega z redakce zeptal, zda si nechci vyzkoušet hru QuickGame, která je založena na stejném principu, poměrně rychle jsem souhlasil. On sám se na ni (lenoch) necítil, ujišťoval mě však, že ji zvládají i děti z prvního stupně základní školy, proto jsem s úlohou pokusného králíka souhlasil. Jak se později ukázalo, spolupracovníkům se nedá věřit a „pamlsková vyhláška" spolu s hodinami tělocviku fungují, děti musejí být ve slušné kondici.

Složitý nástup 

QuickGame je výzvou pro 2-6 hráčů, proto jsem přibral svoji přítelkyni Kristýnu, na kterou lest s malými dětmi zafungovala také. Nepřivítalo nás sice prostředí rozlehlé obranné pevnosti, nicméně prostorná umělá jeskyně lemovaná po stranách mřížemi, které ohraničují jednotlivé místnosti, působila více než zajímavě.

Po převléknutí a podepsání nezbytných prohlášení se nás ujala slečna provozní, odvedla nás k první místnosti a dala se do vysvětlování pravidel. „Můžeme si vybrat ze tří úrovní obtížnosti. Nesmíme šlápnout na červeně zbarve-nou podlahu, jinak bychom neuspěli. Dotknout se nesmíte ani červených překážek. Přihlásíme se tak, že…"

Bowlingáři Tomáš Plechata a Ondřej Mlynář zabodovali na republikovém šampionátu

Konečně začalo šedesát minu slávy 

Informací je více než dost, chvíli trvá, než je všechny vstřebáte, a představíte si je v praxi. Absorbovali jsme dlouho, stejně jsme se raději na nějaké věci ještě doptávali, aby nás při samotném úkolu nic nepřekvapilo.

Konečně začalo našich šedesát minut slávy, které jsou na hru vyčleněny, a my přiděleným čipem aktivovali první překážkovou celu. Již dobře informovaní jsme si uvnitř tlačítkem zvolili nejlehčí obtížnost (na první pokus to nebudeme pokoušet, tu nejtěžší uděláme ihned potom) a pomocí barevných skvrn na stěně jsme se k pokusu přihlásili a náš krátký čas poskytnutý pro tento úkol se rozběhl.

Výzev je v QuickGame jedenáct

Zhluboka jsem se nadechl, připravil se k velkému skoku a … rozsvítilo se červené světlo, značící neúspěšný pokus. Omylem jsem částečně šlápl na zakázanou zónu. Nevadí! Vyzkoušíme vše znovu. Vyběhl jsem ze dveří, místnost znovu aktivoval a začalo nové snažení. Tentokrát jsme se zakázané podlahy dotkli až těsně před koncem. Znovu. Na třetí pokus jsme dorazili až do cíle, nicméně jsme nevěděli, že se musíme odhlásit pomocí stejné barvy skvrn, jakých jsme se dotkli na začátku místnosti…

A vypršel nám čas. Štěstí, že jsme dávali tak velký pozor na pravidla. „Už mě to nebaví, kašlu na to a jdu domů," prohodila v nadsázce Kristýna. Znovu jsem vyšel ven, uvedl místnost v činnost a hlavou se mi začaly honit myšlenky, že spíš než o mrštnosti a síle, je hra o vaší trpělivosti. Tento pokus ale naštěstí vyšel. Polil nás slastný pocit úspěchu a hra byla hned zábavnější. Vyšší obtížnosti jsme raději nechali na později, abychom stihli i další výzvy, kterých je v QuickGame jedenáct.

Libor Podmol: Dakar nechci jet „na hobíka“, ale na sto procent

Rozmanité místnosti

Jestli jsme na první překážce několikrát selhali kvůli nezkušenosti, ve třech dalších místnostech jsme zklamali kvůli jejich obtížnosti. Nedodržení časového limitu a dotknutí se zakázané zóny byly nejčastější příčiny.

Zpocení, unavení a částečně rozbolavělí jsme se začali navzájem obviňovat z neschopnosti a náš pevný vztah se otřásal v základech. „Jasně, nepospíchej. Budeme první soutěžící, kteří zvládli jen jednu místnost. Neříkej, že někdo dá nejvyšší obtížnost."

Ondřej Synek: Natrénováno mám, jen to musím prodat na vodě

„Vysvobození"

Vlastně nevím proč, v další části nastal zlom. Silou vůle jsme zvládli prolézt nejdelší a pro mě nejnáročnější místnost, která až na bahno připomínala vojenské cvičení. Neshody byly zapomenuty, lapající po dechu jsme se občerstvili u velkého baru umístěného uprostřed jeskyně a vrhli se na další úkoly.

Nedá se říct, že by obtížnost narůstala úměrně s číslem místností, záleží spíše na tom, co kterému člověku vyhovuje. Obecně se dá tvrdit, že první polovina je více o mrštnosti, druhá, ve které najdeme překážky jako umělou lezeckou stěnu nebo pohyblivé válce, zase o síle. Po první pomoci u baru se nám již dařilo lépe, dokonce jsme úspěšně absolvovali některé místnosti, které jsme předtím vzdali, a hlavně hra v nás plně vztáhla, bavila a snažili jsme se ze sebe dostat maximum, abychom všechny úkoly splnili.

Výstava ukáže, jak první světová válka ovlivnila český sport

Nepovedlo se 

Nevím, zda dříve vypršelo našich šedesát minut, nebo se dostavila únava, nicméně naše skóre se zastavilo na osmi splněných překážkách z deseti. Existuje ještě jedenáctá, bonusová výzva, do které se dostanete po splnění všech předchozích. Ochotný majitel nám však umožnil její vyzkoušení, proto jsme sebrali poslední zbytky sil, nahodili úsměvy a vyrazili vstříc poslední místnosti, která se opět snažila, abychom jí neprošli. A opět se jí to povedlo.

I přes hořký konec nelitujeme. QuickGame skutečně prověří vaši sílu, výdrž a schopnost spolupráce. I když hru zpočátku berete na lehkou váhu a je vám lhostejné, zda místnosti projdete, postupně začnete brát úkoly vážně a před koncem již úspěšně ignorujete únavu. Na hru budete rádi vzpomínat. Pokud ne, budete na ni vzpomínat stejně. Tři dny vás totiž vaše tělo bolí jako po 24 hodinách v posilovně.

/KRYŠTOF ČERNOVSKÝ/

OBRAZEM: Na schodech vládl Kulhavý