VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 7. díl

Praha - Můj milý dení(č)ku, tak jsem konečně sednul na kolo. A vyrazil. Už by to byla ostuda nevyjet. A pak taky hazard, závod se blíží. Prodloužený víkend se sluníčkem byl jasný. Mám půjčené trekingové kolo. To je takové to s těmi pneumatikami, které nejsou ani moc úzké jako na silničním kole, ale ani zas tak tlusté jako na horském.

4.5.2012
SDÍLEJ:

Jiří Macek po pěti kilometrech a výběhu do sedmého poschodí.Foto: Hana Macková

Takže na tom jezdím všude. Teď mne napadlo, že bych si ho když tak mohl půjčit na ten závod. Když neseženu závoďáka. Ale jet 110 kilometrů na trekingovém kole? To si budu připadat jako turista. A to bych nechtěl. Ale nic proti turistům. To víš, teď už se cítím jako veliký závodník.

Jo a tak jsem o tom víkendu nasednul na to kolo. Žádné rozjíždění, najetí kilometrů, ale hned zostra. Vyjel jsem na takový kopec. Jmenuje se tam Smědava a jede se tam z Raspenavy pořád do kopce. Kousek za Libercem to je. Dvanáct kilometrů skoro pořád nahoru. Tak jsem to vyjel, a protože tam byl nahoře sníh, a já neměl lyže, tak jsem zase, řádně zpocený, jel těch dvanáct kiláků zpátky. Trochu jsem vytuhnul. Ale jak jsem dojel, hned jsem vyrazil běžet, jen pět kilometrů.

Šlo mi to. A tak jsem si druhý den řekl, že to pořádně rozjedu. A vyrazil jsem a ujel sedmdesát kilometrů. Jak dlouho jsem jel, to ani nevím. Vím jen, že jsem vyrazil ve chvíli, kdy ještě všichni spali a dorazil jsem, když všichni už obědovali.

Jenže, milý dení(č)ku, stala se mi taková nemilá věc. No, nemilá. Prostě jsem ji potkal. Tam´, za městečkem Frýdlant, kousek od stáda krav, ležela na silnici. Chudinka. Taková červeňoučká. Peněženka. Jasně že jsem ji hned lapil. Bylo v ní sedm stovek, hezká pálka. To jsem si vydělal, říkáš si asi, můj milý dení(č)ku. Uvnitř byly karty. Ne hrací, ale platební, slevová, řidičák. Jsem poctivý nálezce, vrátím peněženku majitelce. To by udělal přece skoro každý. Nebo myslíš, že ne? Já teda jo.

Tak jsem vyrazil do Frýdlantu hledat městskou policii. Příslušník na mne koukal jako na zjevení, pak přišel druhý. Zapsali si mne na kus papíru. Ten druhý se podíval do peněženky a usmál se: „Sedm stovek, to máme na pivo!" Věřím, že žertoval, protože ta paní Donátová byla na fotce sympatická. Snad už tu peněženku má.

No a tak jsem se tam zdržel, taky foukal protivítr a já dojel dost utahaný. Ale zase jsem musel běžet. To je totiž u triatlonu důležitý. Ty změny tempa zvládnout. Jedeš Představ si, deníč(k)u, že jedeš 110 kilometrů na kole a pak hned běžet. To by zabilo i vola. Mně stačilo těch 60 na kole, pak tři běhu. Vyřízený jsem byl. 

Na svátek práce jsem jel asi čtyřicet a pak jsem si dal pecku - deset kilometrů běhu. A hezky zostra. No, ono to moc nešlo.

Víš, milý dení(č)ku, kdysi, to je ale už fakt aspoň patnáct let, jsem na triatlonech, které jsem jezdil každý víkend, byl fakt dobrý. Tedy v těch přechodech z plavání na kolo a z kola na běh. Jinak moc ne. V tom cyklistickém depu to bylo takové divadlo. Máš všechno připravené na svém místě, vše děláš automaticky, protože mozek v tom vypětí moc nemyslí. Takže kdyby tě někdo něco přehodil, tak se prostě neustrojíš.

Všechno má svůj řád, nic ti ho nesmí narušit. Přesně víš, jak seskočit z kola, jak ho odložit, jak se sehnout, zout cyklistické boty, obléct běžecké tak, aby nebylo třeba se zbytečně narovnávat. Když se zvedáš, vytáhneš z tašky triko a pití. Pití dáš mezi nohy, triko nasadíš, popadneš láhev a vybíháš. Lahodná píseň. Jen ti to nesmí, milý dení(č)ku, jak říkám, nic narušit. Nic a nikdo.

Třeba mráz, kdy jsi úplně ztuhlý, nebo ti chce někdo pomoct a dává ti něco, co ještě nemáš v mozkovém programu, že budeš oblékat. No a tak se připravuju i já. Někdo se třeba převléká pět minut. Tak to tedy já neb!

Na převleku se dá hodně vydělat. Říkáš si asi, že v takovém závodě, který je dlouhý kolem pěti hodin, že na nějaké minutce nesejde? Ale to by ses divil! A když tím rychlým převlekem nic nezískám, alespoň překvapím diváky. Jak rychle přijedu, tak rychle odeběhnu. Ani mne nezaregistrují. Jen tiše hvízdnou. Takových pár vteřin slávy. To bych chtěl, dení(č)ku, aby hvízdli, až budu vybíhat.

Utekl týden a ten závod je zase blíž. Dneska zbývá rovných 50 dnů…

Čtěte také:

DOPIS JIŘÍHO MACKA: Vážený pane herče Jane Třísko
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 1. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 2. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 3. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 4. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 5. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 6. díl 

Máte-li chuť, napište autorovi na e-mailovou adresu: jiri.macek@denik.cz, co si o dení(č)ku, o jeho běhání myslíte? Můžete mu poradit, můžete mu vyčinit, můžete takřka všechno. Prostě napište, co vás napadne. Autor se na vaše myšlenky těší…

Autor je šéfredaktorem Deníku, region Praha + střední Čechy

Autor: Jiří Macek

4.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Národní galerie.

Národní galerie má novou ostrahu, v úterý otevře expozice návštěvníkům

Michal Tung
4

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Žloutenka a závislost? Už dva roky po setkání s drogou. V patnácti…

Praha – Průměrný věk pacientů se během desetiletí snížil z 18 let na necelých 16. Tahle čísla by byla varující v každém případě – ať už by se jednalo o jakékoli téma. Obzvlášť smutná jsou za situace, kdy jde o mladé lidi, kteří mají vážné problémy s drogami. O ty, kteří do osidel závislosti spadli už jako děti. Léčí se „pod Petřínem" – v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Tam funguje detoxikační centrum pro děti a dorost – jediné svého druhu v republice.

Havárie vody zúžila pro auta Legerovu ulici

Praha – S otepleném vzniká v zemi pnutí, což vede na sklonku zimy k častějším haváriím vodovodního potrubí, říkají zkušení vodaři – přičemž prý vůbec nezáleží na stáří trubek: ty z doby císaře Františka Josefa I. mohou být pevnější než litina, která nepamatuje víc než prezidenta Gustáva Husáka…

AKTUALIZOVÁNO

Národní galerie neotevřela, opustila ji ostraha

Praha – Neohlášeně, neplánovaně a neočekávaně zůstaly od soboty uzavřeny všechny budovy Národní galerie v Praze – včetně hlavního sídla ve Veletržním paláci. Upozornění na dveřích slibující zajištění plného provozu v co nejkratší době hovořilo o neočekávaných technicko-provozních důvodech.

V Divadle Archa se v sobotu uskuteční večer věnovaný Warholovi

Praha - V pražském Divadle Archa se v sobotu uskuteční koncert nazvaný Warhol a underground. Večer je věnovaný 30. výročí úmrtí Andyho Warhola a 50. výročí vydání desky The Velvet Underground & Nico. Producentem alba, které bylo vyhlášeno rokenrolovou nahrávkou 20. století, byl právě Warhol. Součástí programu bude nonstop promítání warholových filmů a hudební produkce písní The Velvet Underground v provedení Jihočeské filharmonie.

Divize B

15.kolo

19.11.2016
Baník Most Tn Rakovní 0 : 2
Štětí Hostouň 1 : 2
Chomutov Kladno 0 : 1
Neratovice Český Brod 0 : 5
Velvary Brozany 1 : 2
Souš Nový Bor 5 : 0
Meteor VII Úvaly 2 : 0
Nymburk Libiš 5 : 0

16.kolo

11.03.2017
Neratovice Brozany so
Velvary Úvaly so
Štětí Nový Bor so
Baník Most Hostouň so
Meteor VII Nymburk so
Libiš Tn Rakovní so
Chomutov Český Brod so
Souš Kladno so

Divize B 2016/2017

Poř. Mužstvo Z V R P S B
1. SK POLABAN Nymburk 34 30 0 4 93 : 31 92
2. Český Brod 34 22 0 12 85 : 49 62
3. Brozany 18 13 0 5 37 : 22 40
4. Kladno 18 13 0 5 35 : 20 37
5. Souš 18 12 0 6 36 : 17 36
6. Nový Bor 32 14 0 18 49 : 74 36
7. Úvaly 15 8 0 7 19 : 20 25
8. Neratovice 17 9 0 8 25 : 32 25
9. FK Meteor Praha VIII 18 9 0 9 32 : 24 24
10. FC Chomutov 18 8 0 10 21 : 24 24
11. Hostouň 18 7 0 11 21 : 32 21
12. TJ Tatran RAKO Rakovník 18 6 0 12 21 : 37 20
13. Štětí 18 5 0 13 28 : 50 18
14. Velvary 18 5 0 13 24 : 39 17
15. FK Baník Most 17 3 0 14 15 : 50 11
16. TJ Sokol Libiš 17 0 0 17 12 : 48 4

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies