Pína: Pokud budeme hrát jako tým, můžeme na ME mířit vysoko

 „Lukáš patří k ústředním postavám reprezentace, kde z postu střídající střední spojky dokáže přinést klid do hry družstva a organizovat ho. Měl by zapracovat na dynamice a častěji střílet,“ prozradil na svého svěřence kouč reprezentace Petr Babák.

Lukáši, jak jste se dostal k házené?

Začínal jsem s fotbalem, který mě ale moc nechytl. V té době jsem ještě netušil, že je můj děda Petr Pína známý házenkář. Přes Jaroslava Chvalného staršího mě právě on dostal do Dukly.

Jak moc děda sleduje vaši kariéru?

Děda je můj veliký fanoušek. Snaží se mi radit i pomoct. Jeho slova si beru k srdci, i když mě spíš kritizuje, než chválí. Pokud bych to měl vyjádřit v procentech, tak zhruba deset procent je chvála a zbytek kritika.

V čem pro vás byla házená jiná než fotbal?

Házená má pro mě několik kouzel. Je to rychlý, tvrdý a kolektivní sport. Navíc žije ve stínu ostatních. Mám rád svůj klid a tak mě její izolace docela vyhovuje.

Letos jste došel až do staršího dorostu. O jak velký skok šlo?

Sehrál jsem několik zápasů i za béčko. Jsem ale trémista a tak jsem se v béčku ještě neprosadil.

Jiné to je ve starším dorostu Dukly?

To snad ano. V tabulce jsme momentálně třetí. O mistru se bude rozhodovat mezi námi Zubřím a Jičínem. Mrzí nás, že už vše nemáme ve svých rukou. Bude záležet na tom, jak dopadne vzájemný duel Zubří s Jičínem. Buď budeme hrát o první, nebo o druhé místo.

S kým jste ztratili?

Dvakrát jsme zaváhali, s Karvinou a s Frýdkem-Místkem. Dva body za remízy nám teď chybí. Potýkáme se s proměnlivým nasazením. V jednu chvíli hrajeme dobře a dokážeme porážet kohokoliv, abychom za chvíli přestali hrát. Dostaví se uspokojení, kluci přestanou chodit na trénink a jsme dole.

Kdo představuje osu týmu?

Nikdo není vyloženým lídrem, snad jen střelecky vyčnívá Pepa Jonáš, na kterého dost hrajeme. Oporami jsou Kryštof Konečný, Richard Toman, Štěpán Jeníček. V brance stojí Robert Filip. Každý má svou úlohu.

Neměla by být lídrem střední spojka?

(směje se) To si nemyslím. Střední spojka má řídit hru. Osobnost může hrát na každém postu.

Důležitou osobou je trenér Farář?

Určitě, je na něm vidět, že jde o obrovskou persónu házené, autoritu, kterou všichni respektujeme. To trenér reprezentace Petr Babák je jiný, snaží se být dalším hráčem týmu.

Pojďme tedy ke kvalifikaci. S jakou náladou jste odjížděli na soustředění?

S touhou postoupit. Nálada byla vynikající. Začali jsme soustředěním v Jičíně a pak jsme odjeli do Polska ke třem přátelským utkáním s domácími. Všechny jsme ale prohráli.

Co vám střetnutí napověděla?

Šlo o naši první mezinárodní konfrontaci. Ukázalo se, že musíme na mezinárodní scéně hrát stále naplno. Nedá se vypustit ani minuta.

Přesunuli jste se do Nového Veselí. Jaká vás tam čekala podpora?

Lepší místo na házenou než Nové Veselí asi neexistuje. Na každý zápas bylo vyprodáno. Fanoušci nás hnali za postupem, za což jim musíme moc poděkovat.

Kvalifikace odstartovala výhrou nad Řeckem 28:21. Jak se rodila?

Dařilo se nám v obraně i v rychlém útoku. Především ale byla nálada v týmu velmi dobrá.

Pak přišla remíza se Slováky 29:29.

Slováky jsme podcenili. Bylo vidět, že jsme do zápasu vstoupili s menším nasazením. Dlouho nám trvalo, než jsme se dostali do utkání.

Vysvětlete nám, jak můžete podcenit soupeře v rozhodujícím utkání kvalifikace?

Možná šlo víc o nervozitu, než podcenění. Šlo přeci jen o moc.

Mluvíte o nervozitě. Nepomohla by vám přítomnost sportovního psychologa?

Já bych ji uvítal, dokonce ho chci po sezoně sám vyhledat. Slibuji si od toho, že se dokážu před každým zápasem stoprocentně koncentrovat a nebudu se bát, že to klukům zkazím.

V posledním vystoupení jste prohráli s Dánskem 29:20.

Do něj jsme šli s tím, že můžeme i prohrát, ale ne o moc. Samozřejmě jsme chtěli vyhrát. Postupem času se ale ukázalo, že je dánská házená výrazně lepší než česká. Byli jsme šťastní, že zápas skončil a my postoupili.

S čím míříte na šampionát?

To nedokážu odhadnout, pokud budeme hrát opět jako tým, mohli bychom mířit vysoko. Kam až, to ale neprozradím (směje se).

Jaké jsou vaše osobní cíle?

Jednou bych se rád podíval do zahraničí, lákala by mě Francie. Myslím si, že mám přehled o hře, pokud zesílím a zapracuji na střelbě, tak věřím, že to dokážu.

David Nejedlý