Neumannová: Ukázaly jsme, že umíme vyhrávat
Praha – O tomto víkendu pokračuje Uniqa extraliga volejbalistek. Sedmá Slavia odjede do Frýdku-Místku s cílem vystřídat tamní celek na páté příčce. Mezi červenobílými bude i čtyřiadvacetiletá smečařka Leona Neumannová, kapitánka družstva, která pro Pražský deník zhodnotila podzimní část sezony.
Redakce
6.1.2012 13:45 aktualizováno 7.1.2012 7:36
Kdo je Leona Neumannová?
„Leona je velmi platná hráčka, kapitánka, takový styčný bod mezi týmem a mnou. Naše komunikace je vynikající. Jde o technický typ hráčky, u níž se mi líbí rvavost. Zlepšit by měla příjem a útok z vyšších nahrávek,“ hodnotí svou svěřenku trenér Slavie Jiří Vojík.
Leono, v jaké situaci vstupovala Slavia do sezony?
Do zahraničí odešla Kočiová, což jsme vnímaly jako velkou ztrátu. Skončily i smečařka Bonnerová a nahrávačka Bízová. Nikdo není nenahraditelný, přišly Vinecká s Cebákovou. Prvně jmenovaná nahradila Kočiovou, co se týče útočné síly. Cebáková zase posílila obrannou činnost. Máme i nové mladé hráčky Péťu Jeřábkovou a Káju Brožkovou, které se ještě musí vyhrát. Už teď ale mohou pomoct v určitých okamžicích utkání, například na servisu. Důležité je, že všechny zapadly a spoluvytvořily dobrou partu.
Specifická je úloha veteránky Kolouškové, která se s týmem nepřipravuje a hraje jen v některých utkáních.
S Kájou jsem se potkala loni, kdy se v kádru také objevila až v průběhu sezony. Letos všechno proběhlo stejně. I když přišla až v průběhu prosince, pomohla. Dodává nám klid.
Posunula jste se na pozici kapitánky. Vnímáte rozdíly?
Popravdě ne. Beru to tak, že jedna z nás musí komunikovat s rozhodčími. Nemyslím si, že by šlo o výraznou pozici.
Trenér Vojík si vaši úlohu pochvaluje. Jak vaše komunikace probíhá?
S panem trenérem vycházíme velice dobře. Většinou řešíme věci typu, jak na tom tým je. Jestli zařadit dopolední trénink. Samozřejmě se mě ptá na názor, rozhodnutí je na něm.
Jaký je Jiří Vojík trenér?
Snaží se nás vést v přátelském duchu. Prakticky všechno řeší po dobrém, jen zcela mimořádně zvýší hlas. Dal naší hře směr. Osobně jsem s panem Vojíkem neměla nikdy žádný problém. Je mi ale líto, že si nesedl s některými spoluhráčkami, které pak Slavii opustily.
Sezonu jste začaly špatně, až v pátém kole jste doma porazily Přerov.
Měly jsme těžký los, dalo se předpokládat, že bude na začátku málo úspěchů. Potom jsme ukázaly, že umíme vyhrávat.
Šlo o období, kdy vám bylo na podzim nejhůř?
Ano, dá se to tak říct. Pak ještě po posledním kole v Přerově, kde jsme padly hladce 0:3.
Kdy vám bylo nejlíp?
Po domácí výhře nad Brnem. Největší euforie panovala po utkání s Olomoucí, ve kterém jsme už prohrávaly 0:2, a přesto zvítězily.
Následně jste křtily kalendář a o den později prohrály v Přerově. Šlo o šťastně zvolený termín?
Bohužel jsme jiný nenašly. Dopadlo to, jak dopadlo. Myslím si, že ale křest neměl na hru v Přerově negativní dopad. Nikdo se neopil, ani neponocoval.
Kalendář je slávistickou tradicí. Jak ráda na něm spolupracujete?
Hrozně se mi líbí nápad. Co se ale týče focení, tak nejsem typ, který by se předváděl. Fotografové mě museli hodně vést a mít se mnou velkou trpělivost.
Kdyby se v příštím roce rozhodly volejbalistky pro akty. Byla byste pro?
Kdyby se pro to rozhodly všechny holky, tak bych určitě netrhala partu.
Jaká byla vaše cesta do volejbalové Slavie?
Pocházím z Rokytnice nad Jizerou, což je významné lyžařské středisko. Tam jsem hrála volejbal na Základní škole. Na střední jsem ale zamířila do Liberce, kde mi moc pomohla trenérka Jana Endlerová, která mě dokázala adaptovat na prostředí tak, že jsem se v Liberci cítila rychle jako doma. Podstatně větším skokem byl přechod z Liberce do Slavie. Bylo to v době, kdy jsem cítila opotřebovanost, potřebovala změnit klub. Nejpřijatelnější pro mě byla Praha a v ní Slavia.
Čím?
Věděla jsem, že se dostanu na hřiště a vyhovovalo mi i ohodnocení.
Nastala změna životního stylu?
Jen v tom smyslu, že jsem musela začít pracovat, jelikož jsem v Liberci dokončila Technickou univerzitu, obor Pedagogika volného času. Měla jsem štěstí, že jsem práci nehledala dlouho a nastoupila do Mateřské školky, jako učitelka.
Čím jste se chtěla, chcete v Edenu prosadit?
Mým handicapem je malý vzrůst. Proto jsem odsouzená k tomu být šikovná (smích).
Co byste chtěla odstranit?
Špatný příjem, což je ale běh na dlouho trať.
Jméno Leona znamená lvice, narozena jste ve znamení Lva. Jste lvicí?
Pokud si čtu charakteristiku znamení, říkám si, že docela ano. Například jsem hrdá na svůj původ. Jsem i snaživá a dokážu nasadit pro ostatní krk. Dokážu lidem odpustit, povznést se nad jejich chyby. Jsem bojovnice. Že bych se ale málokdy zlobila (smích). A taky nejsem rozvážná.
Čeho si váží Leona Neumannová na Leoně Neumannové?
Toho, že jsem svá a nenechám se ovlivnit ostatními lidmi, a to třeba ani jejich negativním pohledem na druhé. Umím pro ostatní dost udělat. Jsem přátelská.
Co vám na sobě vadí?
Nejvíc asi to, jak dokážu být vzteklá, řekla bych i zlá na lidi, kteří si to nezaslouží.
Je vám dvacet čtyři let, už pracujete. Kam míří vaše volejbalové ambice?
Tím, že vím, že se volejbalem nebudu nikdy živit, není pro mě tento sport na prvním místě. Nemám čas trénovat dvakrát denně. Teď mě ale nahlodal kamarád, který mě přesvědčoval, ať jdu zkusit druhou ligu do zahraničí. Neříkám, že jsem to zavrhla, ale nejsem ani jednoznačně pro.
Jaké ambice má Slavia?
Ty sahají ke čtvrtému, pátému místo před play-off. Ani čtyři body na třetí Brno nejsou nesmazatelné.
David Nejedlý
6°C
10°C
