Kochová: Pole dance? Láska na první dotek

Soňo, jaká byla vaše cesta ke sportu?
Dokud jsem se nesetkala s pole dance, nikdy jsem nesportovala. Když si na to teď vzpomenu, chce se mi smát. V dětství a hlavně na gymplu jsem se divila, že si je někdo ochotný sportem 'rasovat tělo' a ťukala si rukou na čelo, ve dvaceti třech letech mě ale sport chytil a už nepustil.

Šlo o pole dance?
Ano, během vysoké školy jsem se musela živit sama a neměla proto čas na jakékoli koníčky. Když jsem dostudovala, začala pracovat, zbyl konečně čas i na zábavu. Můj muž mi koupil jako překvapení letní školu flirt dance. Vyzkoušela jsem ji, bavila mě, a tak jsem se rozhodla zkusit lekci u jiné lektorky. Její hodina ale byla zrušena pro malý zájem. Měla jsem dvě možnosti, vrácení peněz, nebo otestovat pole dance. Rozhodla jsem se správně. Byla to láska na první dotek.

Vzpomenete si ještě na své pocity, když jste poprvé uchopila tyč?
Šlo o něco docela jiného, zajímavého, trochu exotiky… Pole dance je stále spojovaný s bary, tedy i o špetku neřesti.

Kudy se ubírala vaše nová láska?
Pole dance byl v Česku ještě v plenkách. Zájem ale rostl, dvě jsme se během hodiny střídaly na jedné tyči. To mně ale vadilo, proto jsem hledala dál a zakotvila v dalším studiu. Moje návštěvy se zintenzivnily, chodila jsem cvičit čtyřikrát týdně. Přišla dokonce nabídka, abych učila. Můj muž ale dostal dobrou nabídku práce v Praze, přiznám se, že jsem stěhování obrečela, ale rozhodla jsem se odstěhovat s ním.

Myšlenka na založení studia přišla ihned po příjezdu do hlavního města?
Samozřejmě že ne, v Praze jsem vyzkoušela snad všechna studia jako kurzistka. Věděla jsem ale, že je učení ve mně, ostatní spolukurzistky se mě ptaly na rady. Poté, co se mě jedna z nich zeptala na náročný trik, i když byla v místnosti uznávaná lektorka, jsem věděla, že bych chtěla učit. Problém byl v tom, že si studia vychovávají své lektorky a já byla naplavenina.

Jak jste postupovala?
Přišla jsem domů a vysvětlovala svému muži, jak moc je mi líto, že neučím. On mě vyslechl a zeptal se na jediné, kolik stojí pronájmy nebytových prostor v Praze. O Vánocích 2013 jsme se rozhodli, že otevřeme vlastní studio. Úsměvné bylo, že jsem měsíc na to dostala dvě nabídky k trénování jinde.

Litovala jste? Má podnikatelka zasypaná administrativou ještě dostatek chuti k učení?
Má! Učení je pro mě samozřejmě práce, ale také radost a relaxace.

Bylo těžké získat klientelu?
Zajímavé bylo, že začali chodit noví lidé. Za celou dobu u mě nebyl na hodině nikdo, koho bych znala z kurzů. Vystačila jsem si s reklamou na facebooku, veškerou poledanceovou komunitu naleznete právě tam.

Proč by měl člověk přijít na pole dance?
Na pole dance se mi líbí, že je nekonečný. Vše se vyvíjí, pokaždé naleznete nové a nové triky. Před dvěma roky přišel boom stojek, teď zase letí salta a flipy… Trénink proto nikdy neustrne a nenudí. Výhodou je, že můžete začít kdykoli. Chodí ke mně mladé holky, ženy ve středním věku. Ve své kategorii soutěží dokonce šedesátiletí lidé.

Převažují ale jistě mladé dívky, které touží být ještě krásnější?
Přesně tak, pole dance je komplexní cvičení pro tělo. Během lekce se pracuje nejen na síle, ale také na flexibilitě. Což je kapitola sama pro sebe. Je sice vrozená, ale pravidelným tréninkem můžete tělo rozprotahovat.

Nevěřím. Co uděláte, pokud vám do studia přijde šestnáctiletá dívka, která nikdy nesportovala a přináší si kromě trikotu i třicetikilovou nadváhu?
Začneme jednoduchými točkami a výdržemi. Doporučuji nedržet se v nich tak dlouho, jak je předepsáno. Tělo si musí zvykat na zátěž, na sport jako takový, je třeba si vytvořit svaly. Hlavně nesmíte panikařit, někomu jde pole dance hned, jinému později. Obtížné je hlavně to, že děláte rukama i nohama něco jiného. Musíte se proto pekelně soustředit. Začátečnice bude provádět i méně opakování. Nejprve se drží oběma rukama, až později jednou. Pokud mají děvčata nadváhu, samy se ptají, co dále dělat. Doporučuji jim posilování s vlastní vahou těla. Zdraví je vždycky nejpřednější.

Uměla byste zakročit, pokud by se někdo zranil?
Pokud se nepustíte, nespadnete. Sama jsem spadla pouze jednou, a to díky vlastní netrpělivosti. Teprve jsem s pole dance začínala a rozhodla se, že do prvku nohu prostě prorvu. Vrátím se ale k otázce. U všech těžších prvků například hlavou dolů, dávám záchranu. A kdyby se přeci jen něco semlelo, mám zdravotní školu.

Chodí také muži?
Málo, dva muži vydrželi tříměsíční kurz, poté ale skončili. Obecně ale i mezi nimi je pole dance stále populárnější. Soutěží už také na mistrovství republiky.

Líbí se vám mužské pole dance?
Mužský pole dance dělím na dvě skupiny. První je taková silová, testosteronová, druhé taneční. Sama mám raději první skupinu, která k chlapům více sedí. A je také náležitě oceněna. Nezažila jsem žádné ženské vystoupení, kterému by publikum tak aplaudovalo, jako když cvičí muži.

Popíšete nám běžnou hodinu?
V sále najdete pět tyčí, prostřední je lektorská. Na začátku se zahřejeme, protáhneme, poté začínáme jednoduchými točkami, přejdeme ke šplhání a trikům. Vše zakončíme protažením.

Odstupňujete kategorie na začátečníky a pokročilé?
V době, kdy jsem otevřela, byli všichni začátečníci, nyní už jsou hodiny namixované. O mých klientech říkám, že jsou mírně pokročilí. Při malém počtu, studiu rodinného typu, dovedu ale individuálně pomoci každému, stejně tak mám všechny neustále pod kontrolou.

Co k lekci potřebujete?
Stačí vám kraťasy a sportovní podprsenka, na úvodní zahřátí a závěrečné protažení tílko a leginy.

Jaké jsou ceny lekcí?
Momentálně se moje studio zaměřuje na individuální lekce, které stojí 1000 korun na hodinu pro jednotlivce, pokud se domluví dva 600 korun, tři 450 a čtyři 300.

To není málo.
Víme, že nežijeme v republice s velkými platy. Pole dance ale není zumba. Lidé by byli rádi, pokud by hodina stála 80 korun. Lektor, který ale chce odučit kvalitní lekci, na sobě musí makat. Sebevzdělávání není nejlevnější. Návštěva hodiny s mezinárodním lektorem se pohybuje od 1400 korun výše. A tento rok jsem jich už navštívila dvanáct.

Jste úspěšnou trenérkou. Proč ještě závodnická kariéra?
Soutěžila bych už dávno, vždycky jsem ale měla pocit, že pole dance ještě dostatečně neovládám. Dělala jsem si srandu, že až budu dobrá jako Oona Kivela (mistryně světa, pozn. red.) začnu. Najednou se ale dostavil pocit, že bych chtěla na něčem dlouhodobě tréninkově pracovat. Mám ráda nové věci, sleduji vývoj kombinací, stáhla jsem na 500 videí a nevím, kdy je stihnu nacvičit. Ale teď už bych ráda soutěžila. Mám vlastní trenérku gymnastiky, tance i pole dance.

Pracujete, trénujete, soutěžíte. Jak se na aktivity dívá váš muž?
Jen díky němu bylo všechno možné. Maximálně mě podporuje a pomáhá mi s administrativou i účetnictvím. Já hlavně trénuji. Možná se to nezdá, jde o veliký zápřah na mé tělo. Civilní práci jsem ale nechtěla opustit. Chci, aby byl pole dance pro mě stále koníčkem.

Co pro vás pole dance znamená?
Druhou největší lásku po mém muži. Mám ráda jeho sportovní i artovou část, ve které nejde o tak náročné prvky, ale o výraz, vnímání hudby. Neodsuzuji pole dance v botách, tedy s barovým nádechem. Pokud tančíte ve vysokých podpatcích, všechno má nádech erotiky. Připadáte si, že máte snad kilometrové nohy.