Levá ulice líp padá, varuje kuželkářka pražské Slavie Kamila Barborová

Kamilo, jak dlouhá byla cesta z Kutné Hory do Prahy?

Začínala jsem hrát ve třinácti letech. Zhruba po deseti letech jsme se ocitla v Praze. V té době jsem do ní šla studovat vysokou školu, stále jsem ale hrála za Kutnou Horu. Po mém prvním mistrovském titulu v jednotlivkyních jsem dostala nabídku na přestup do Slavie.

O jak těžké šlo rozhodnutí?

Námluvy byly celkem rychlé. Měla jsem dvě nabídky. Ještě se mi ozval Náchod, kde ale není univerzita. Do Slavie jsem jít chtěla a tak jsme šla (smích).To už je tři roky.

Jak jste v Praze spokojená?

Moc, máme tady perfektní kolektiv, do kterého jsem dobře zapadla. Ani co se života v Praze týče, nemám větší problémy. Jenom těch lidí je tady nějak moc (smích).

Vaše družstvo je od sebe věkově dost vzdáleno. Jak moc složité je vytvořit partu?

Kuželky jsou hodně specifické právě ve věkové pestrosti hráčů. Není to ale jenom ve Slavii, byla jsem na to zvyklá už od mala. Nedělá mi to žádné problémy a považuji to za jeden z největších kladů našeho sportu.

Jak trénujete?

Snažím se hlavně držet si stabilní formu. To se daří při mém způsobu házení jen díky dobré fyzičce. Můj plán je chodit dvakrát týdně do kuželny a dvakrát týdně na jinou přípravu, posilovnu nebo běh. Neměla bych to říkat, ale moc často mi to nevychází. Mám tak padesátiprocentní úspěšnost (smích).

V soutěži družstev koulíte vždy v první dvojici. Čím je to specifické?

Většinou se dává do první a poslední lajny nejlepší hráčky. Mně první místo vyhovuje, i když na něm netrvám. Často se mi ale nyní stává, že proti mně trenéři soupeřek postaví tu nejslabší závodnici. Házet první je příjemné, protože před sebou nemám žádné konkrétní číslo, které musím dát.

Můžete prozradit, na kterou kuželku míříte?

Určitě (smích), mířím na tu první. Pak záleží na hráči, jestli hraje z pravé strany nebo levé. Levá ulice mi líp padá.

Stala jste se Kuželkářkou roku 2011, přestože jste na republikovém šampionátu skončila třetí. Čím si to vysvětlujete?

To je pro mě záhadou. Dva roky předtím jsem vyhrála šampionát a v anketě skončila na třetím, respektive druhém místě. Asi mi to dali za stabilní výkonnost nebo za to, že jsem se zúčastnila Mistrovství světa družstev v Sarajevu, i když jsem na něm jako nejmladší víc fandila než hrála.

Co vás čeká v nejbližší době v rámci české reprezentace?

To se nedá říct. Záleží na tom, kam mě trenér nominuje. Pokud by šlo všechno ideálně tak bych se mohla zúčastnit Mistrovství světa jednotlivkyň. Další rok budou na řadě družstva. Na obě akce bych se ráda podívala.

S jakými cíly?

Umístit se na slušném místě, nejlépe do třetího místa. Někomu se to může zdát jako nesplnitelné, ale já věřím, že je to reálné.

Sezona kuželkářek Slavie není rozhodně ideální. Proč?

Trochu nás srazila nečekaná prohra v Přerově. Odvetu ale máme doma. Jsem proto přesvědčená, že titul obhájíme. Prostředí domácí kuželny je hodně důležité. Na Slavii dobře víme, co dráha udělá, jak je tvrdá, jak je citlivá na pohyby sportovce. Například já nyní trénuji kvůli reprezentačním cílům mimo naši kuželnu, i když si tam musím platit tréninky z vlastní kapsy. Potřebuji ale házet na deskách nikoliv na saduritu.

Mluvila jste o dobré kuželkářské partě. Chtěla byste, aby byl váš partner kuželkář?

Já mám partnera kuželkáře, jinak si to ani nedovedu představit. Zbyněk hraje druhou ligu za České Velenice. Myslím si, že by člověk mimo kuželnu nepochopil naše snažení. Mám zkušenosti, že to ze začátku chlapům nevadí, ale pak to přijde (smích).

Jak je možné, že žije Kuželkářka roku s druholigistou?

(smích) Když jsme se potkali, tak hrál Zbyněk za reprezentaci, tedy byl lepší než já. Po setkání se mnou šla jeho forma dolů (smích).

Jak se dívá na vaši kariéru?

Pozitivně, podporuje mě.Prožíváte víc vlastní nebo partnerův zápas?Asi jeho, když mu nevyjde hod, tak bych nejraději naběhla na dráhu a kuželky shodila.

Vaše nejbližší cíle?

O reprezentaci i Slavii už jsme mluvila. Chtěla bych zkusit hrát kuželky v zahraničí, třeba v Rakousku, nejlépe poblíž Českých Velenic (smích).

David Nejedlý