Praha může šampionce z Atén a Pekingu aplaudovat už v sobotu, v závodě kategorie do 63 kg. „Doufám, že pro mě soutěž dopadne dobře,“ hlásila Tanimotová s typickým úsměvem. „Ve čtvrtek jsme se byli projít městem a na Karlově Mostě jsem si sáhla na místo, které prý přináší štěstí, u sochy svatého Jana Nepomuckého.“

Stará pověra na tatami pražské Folimanky možná zabere. Sedmadvacetiletá judistka se ale v průběhu své dosavadní kariéry obešla bez jakýchkoli talismanů či rituálů.

„Nic takového nemám. Jediné, co je pro mě důležité, je samotné cvičení a jen na něj se snažím soustředit,“ prozradila jasné stanovisko.

Sportovní ambice dvojnásobné olympijské vítězky jsou poněkud překvapivé. A pro evropské vnímání přirozené soutěživosti málo pochopitelné.

„Dvakrát už jsem vyhrála,“ připomněla své nejzářivější úspěchy. „Ale velice důležité je i prohrávat. Vyhrávat a prohrávat, to je součástí sportu i života. Proto chci v judu poznávat obě stránky a získávat další, nové zkušenosti.“

Ajumi Tanimotová kromě olympijských titulů vybojovala také dvě cenná zlata na asijském šampionátu a jedno na Asijských hrách. Ovšem nejcennější kov z mistrovství světa jí zatím chybí. Po čerstvé změně periodicity šampionátů bude mít Japonka možnost tento dluh splácet každý rok.

„Podstatnější jsou změny systému kvalifikace na olympiádu,“ upozornila Tamimotová na další novinky. „Je výborné, že se tím judo více otevře světu a bude mít větší popularitu.“ Jediná cesta na olympijské hry nyní povede ze světového žebříčku.

České publikum se v podání Tanimotové může těšit nejen na technicky vyspělé, ale také náramně elegantní judo.

„Ajumi tak nepůsobí jenom z našeho pohledu, potvrdili nám to i japonští judisté. Moc rádi ji na tatami pozorují nejen proto, že je pohledná, ale i kvůli krásnému stylu,“ potvrdil za pořádající USK Praha trenér Pavel Volek.