Jako oporu národního týmu ho volba hlavního kouče enormně zajímala. Výsledek úterního zasedání Výkonného výboru florbalové unie ale Milana Fridricha nijak nezaskočil.

„Počítal jsem s tím. Když už ne na post hlavního trenéra, tak aspoň jako asistenta,“ připomněl kapitán Tatranu své prognózy. „Tomáš se na to dobře připravoval, měl na to i čas. A s týmem byl jako hráč opravdu hodně dlouho. Dá se říct, že z toho nakonec vyplul ten nejvhodnější kandidát.“

Tomáš Trnavský se s reprezentačním dresem rozloučil teprve v prosinci loňského roku, po domácím světovém šampionátu. Svým způsobem tedy navázal reprezentační nit funkcí trenéra.

„Ten přechod bude hodně těžký,“ uvažoval Fridrich. „S většinou kluků se dobře zná. Ale teď jako kouč už musí být ostřejší než jako hráč.“

Podobnou situaci zná Fridrich ze střešovického klubu. Tam se před několika lety stal z hráčské osobnosti trenérem současný lodivod Petr Ďarmek. „Pro Petra ta změna určitě nebyla jednoduchá,“ potvrdil. „Všichni ho znali jako spoluhráče a kamaráda a najednou je vedl. Sám poznal, že ke kamarádovi si člověk dovolí víc, než by měl k trenérovi.“

A Fridrichův názor na Trnavského styl vedení mužstva?

„Tomášovo plus spočívá v tom, že hodně komunikuje, s hráči si o florbale povídá. Proto si myslím, že není typ trenéra, který by na nás potřeboval nějak extrémně řvát.“