Veroniko, cítila jste se v sérii s Frýdkem-Místkem ve výjimečné formě?
Spíš jsem si sérii užívala. Od toho se asi odvíjel i můj výkon. V sezoně jsem se zdaleka tak dobře necítila, jako proti Frýdku-Místku.

Vypjatá série. Mohu tedy napsat Veronika Dostálová, žena bez nervů?
(směje se) To bych sama nenapsala.

Užíváte si vypjaté situace?
Ani ne, spíš jsem byla ráda po dlouhé sezoně za zápasy o něco. Ne o další utkání, které se buď prohraje, nebo vyhraje. Před třemi lety jsme hrály vyrovnané semifinále s Olomoucí a teď až tuto sérii. Jinak jsme buď poměrně jasně zvítězily, nebo prohrály.

V pouhých třiadvaceti letech se o vás na Olympu mluví jako o starší hráčce. Neuráží vás to maličko?
V týmu se tomu smějeme. Je až smutné, že jsem v něm druhá nejstarší. Bohužel to tak dneska je, až na výjimky hrají extraligu mladší volejbalistky. To nic nemění na tom, že by se nám nějaká 'máma' v družstvu hodila. Měly jsme Andy Sládkovou, předtím Aničku Kallistovou, které daly kabině řád.

Z mnoha úst jste byla označena za hráčku série. Veliká odměna?
Ano, libero je nenápadný post. Uznání za práci na něm o to víc zahřeje.

Zdálo se, že už jste kvality Olympu přerostla. Souhlasíte?
Ne, samozřejmě jsem ráda, že se mi podařila jedna série. Co je to ale kvalita Olympu? Česká extraliga. V ní vládne Prostějov. Touto optikou jsem kvality rozhodně nepřerostla.

Je těžké pro libero najít zahraniční angažmá?
Možná nejtěžší. Libero přestupuje do ciziny až jako poslední.

Nicméně stává se. Končí vám smlouva. Máte zaječí úmysly?
Všechno se teprve uvidí. Asi žádná volejbalistka by se nebránila dobré zahraniční nabídce. Nijak na ni ale netlačím. Po sezoně mi končí smlouva, momentálně ale jednám jen s Olympem.

Pojďme k finále s Prostějovem. S čím jste šly na Hané na hřiště? Jaké hlasy zazněly v kabině?
V kabině bylo všechno v pohodě. Na hřišti se ale ukázalo, že mají mladší hráčky patrně z Prostějova ještě strach. Možná nešlo ani o obavu, bylo ale znát, že víme, že se zápas prohraje.

Olymp o výhře vůbec neuvažuje. Co si před duelem říkáte?
Hecujeme se, povzbuzujeme. Bohužel bezvýznamně.

Trenér Mitáč označil vaše úvodní vystoupení za hanebné, nedůstojné finále. Bylo vážně tak strašné?
Ano, utkání bylo z naší strany odstáté. Místo toho, abychom si finále užívaly, tak jsme tři sety čekaly na konec. Chybělo nadšení.

Peskoval vás kouč po utkání?
Spíš nás upozorňoval na chyby. Proběhl rozbor zápasu. Divil se, proč hráčku, která utočí do diagonály, bráníme v lajně…

Dovolíte si sama vynadat mladším spoluhráčkám?
Vždycky jsem se považovala za člověka, který nemá problém druhému něco říct. Letos se ale úplně bojím, aby se některá z mých spoluhráček třeba nerozbrečela. Musím proto hledat mírnější slova. Vím, že by bylo třeba mluvit, raději ale poznámku spolknu.

Druhé utkání na Hané přineslo dle slov trenéra zlepšení, co do výsledku setů a vlastně i míčů, ale bylo stejné. Jak jste ho vnímala?
Přesně jak říkáte. Je smutné, že ze zápasu máme lepší pocity, ale výsledek je totožný. Hráčky Prostějova nás zkrátka převyšují ve všech činnostech.

Co chcete nabídnout fanouškům dnes v hale v Přípotoční?
Mělo by jít o poděkování našim fanouškům, kteří nás celou sezonu povzbuzovali,
v poslední době více a více hlasitěji. Chceme jim svým výkonem říci, že jsme hrály také pro ně.

Máte nějaké výsledkové cíle?
Holkám před zápasem řeknu, pojďme získat set, raději dva… (směje se)

Ať už ve středu, čtvrtek nebo v sobotu skončí klubová sezona. Česká na vás reprezentace?
Pozvánku mám, pokud vím, mělo by se začínat 16. května. Do té doby bych si měla užít trochu volna.

Aktivní nebo pasivní?
Přiznám se, že bych nejradši jela kamkoli k moři a 'grilovala se' u vody. O to víc se pak budu těšit na reprezentaci.