Nynější klimatické podmínky totiž zhoršují odtah zplodin plynových spotřebičů – a „kouř" vniklý spalováním plynu je zákeřný tím, že není vidět ani cítit. Nevyvolává navíc ani varující reakce organismu jako třeba záchvaty kašle. Počínající otrava se může podobat příznakům únavy. Což je stav, který v vzhledem k déletrvající vlně veder nikoho příliš nepřekvapí.

Opravdu v poslední chvíli se dočkal pomoci 41letý muž z Vinohrad, který se kysličníkem uhelnatým přiotrávil v pátek večer. Dokonce ho bylo třeba oživovat. Po úspěšné resuscitaci ho záchranáři převezli do kladenské nemocnice k inhalaci kyslíku v barokomoře. V sobotu pak pražští záchranáři pomáhali 11letému chlapci z Libně, který měl také příznaky intoxikace oxidem uhelnatým. Tohoto pacienta převezla sanitka do Nemocnice Na Bulovce, připomněla v úterý Jiřina Ernestová z centrály pražských záchranářů.

Jedovatý kysličník s prostým chemickým vzorcem CO je nebezpečný tím, že v lidském těle vytěsňuje z buněk a tkání kyslík. Postiženému hrozí smrt nebo vážná celoživotní poškození – jako první totiž problém pociťují mozkové buňky. „Otrava probíhá velmi rychle. „Mezi její příznaky patří zčervenání kůže, bolesti hlavy, závratě, zvracení, poruchy zraku a dechu, bezvědomí," připomněla Ernestová. Sám postižený si stěží uvědomí, co se děje – pro jeho okolí by ale takováto kombinace obtíží měla představovat závažné varování.

Zachránce nesmí podceňovat nebezpečí

V případě podezření na intoxikaci je nutné především rychle zajistit přístup čerstvého vzduchu; otevřít okna a důkladně větrat. Zkušenost pražských záchranářů přitom varuje: zachránce nesmí podceňovat nebezpečí, které na místě hrozí i jemu samotnému! Dále je důležité vynést postiženého z uzavřeného prostoru a okamžitě přivolat záchranáře. Jak postupovat dál, poradí operátorka tísňové linky 155.

Hasiči i záchranáři shodně radí: uživatelům plynových spotřebičům se vyplatí pořízení čidla oxidu uhelnatého, které odhalí zvýšenou koncentraci jedovatého plynu v bytě a vydá hlasité upozornění. Těch pár stokorun totiž může mít cenu života. Jen je třeba kontrolovat funkčnost zařízení – což obnáší testy, zda je baterie dostatečně nabitá.

Samozřejmostí by také měly být pravidelné kontroly plynových spotřebičů a spalinových cest, kdy odborník zařízení nejenom prohlédne, ale také vyčistí. K preventivním opatřením se může počítat i zajištění dostatečného větrání při používání karmy – v rizikových dnech třeba i s ponecháním otevřených dveří koupelny, pokud je v ní plynový ohřívač vody umístěn.

Záchranáři dostanou osobní detektoryVážná rizika na místech zamořených oxidem uhelnatým hrozí také zachráncům. To si dobře uvědomují i záchranáři. Pražská záchranka proto chystá nákup malých detektorů, jimiž mají být vybaveny všichni členové zasahujících posádek; před rizikem otravy tak pak budou včas varováni. Specializované přístroje pomáhají i pacientům.

V roce 2010 pořídila pražská záchranka pulsní COmetr (stál tehdy zhruba 120 tisíc), který dokáže stanovit koncentraci oxidu uhelnatého a stupeň otravy pacienta (případně tuto diagnózu potvrdit nebo vyloučit u sporných případů pacientů v bezvědomí). Druhý COmetr pražských záchranářů je díky sponzorskému daru v provozu od předloňského září.