SLOUPEK: Na konci tunelu je... světlo

Vsadím kartičku Pavla Nedvěda (Jana Rezka nechci, díky), že 90 procentům Pražanů se spíš než milá dívčina vybaví betonový monolit, který se zařezal do hlavního města.

Nechybělo přitom moc a smůlu měla Dana nebo Hana. Právě takto něžně se totiž jmenovaly dvě konkurenční koncepce z devadesátých let, které magistrát nakonec kvůli Blance pustil k vodě.

Od roku 2007, kdy začali dělníci do Blanky vrtat, se toto jméno stalo synonymem všeho shnilého ve státě pražském. A ke zkrocení zlé ženy mohl jen sotva pražský magistrát mít muže povolanějšího, než byl někdejší primátor Pavel Bém.

Ten se ostatně s humorem sobě vlastním před časem s jistým občanským sdružením vsadil, že pokud by vzrostly náklady z „vysoutěžené“ částky, odpracuje si 50 hodin veřejně prospěšných prací. Když pak sázku prohrál, vinu gentlemansky hodil na současný magistrát.

Dobrat se k číslům, kolik nás zatím Blanka stála, je prakticky nemožné. A kolik nás bude stát celkově, to se asi nedozvíme nikdy.

Jisté je jen to, že dělníci budou kvaltovat, aby tunel otevřeli před komunálními volbami v roce 2014. Protože lepší happyend si do předvolební kampaně sotva můžete přát.

Pak už se snad Blanka konečně odebere za Danou a Hanou.

A Pražané budou mít nejen největší, ale i nejdelší tunel v zemi.

Čtěte také: Smělý gigant, nebo 'tunel lží'?

ondrej.leinert@denik.cz