Psal kamarád: „Představ si, vystoupil jsem na Hlaváku
a najednou okolo mě policajti 
a zdravotníci v ochranných oblecích. Nakonec mě nechali projít, a to už byli všude hasiči, televize atd. A pak vezli někoho obaleného do igelitu 
z vestibulu, kam jsem předtím přijel. Slušný akční film na téma ebola.“

To bylo předminulou sobotu. Téma ebola jsme ale v zoo začali prožívat ještě dlouho předtím, než se i v České republice objevila první podezření z nákazy. V srpnu pobývala v Kamerunu kolegyně, která kontrolovala průběh našeho projektu Toulavý autobus a organizovala další ochranářské aktivity Zoo Praha v oblasti biosférické rezervace Dja.

Přes satelitní telefon jsme jí posílali aktuální zprávy o epidemii, jež se náhle vzedmula do rozsahu, který asi sotvakdo očekával, a vzápětí jsme začali řešit i způsob její případné evakuace. Došli jsme k alarmujícímu poznání, že kdyby kamerunská vláda nechala uzavřít mezinárodní letiště, byl by to téměř neřešitelný úkol.

Pohledem Miroslava Bobka, ředitele pražské zoologické zahrady.Minulou středu přijala 
v Praze Bezpečnostní rada státu svá opatření a nebezpečí eboly se také v České republice začalo brát vážněji. Z novin zaměřených na ekonomiku mi přišla anketní otázka: „Jak moc může poškodit váš byznys šíření eboly?“ Nu, pokud jde 
o náš „byznys“, může ho omezení cestování a – nedej Bůh – rozšíření nákazy po Evropě poškodit víc, než ta největší povodeň. Ale i když se ebola nerozšíří mimo černý kontinent, africká epidemie bude mít samozřejmě dopad na naše aktivity v Kamerunu.

V tuto chvíli by paradoxně mohly být pozitivní. Třebaže v zemi naštěstí zatím nikdo neonemocněl, zvyšují se obavy z konzumace bushmeatu (masa divokých zvířat) a pytláci tak přicházejí o část svých zákazníků. Na druhé straně to však byla právě ebola, která před několika lety údajně způsobila podstatný pokles početnosti goril nížinných – a co by všechno mohla natropit v lidské populaci, raději nedomýšlet.

Dnes v Africe žádného českého pracovníka nemáme a zvažujeme, co dál. Pokud by se v Kamerunu objevili první nakažení, asi bychom s našimi projekty museli přejít do „standby“ režimu a posléze je třeba i úplně ukončit. Již teď jsme ale zrušili plánovanou exkurzi kamerunských ministrů, která se na naší základně 
v oblasti Dja měla uskutečnit až za několik měsíců.

Moc bych si přál, aby měl pravdu komentátor, kterého jsem zmínil v úvodu. Bohužel, dosavadní vývoj tomu příliš nenasvědčuje.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha