Je to velký pábitel, ale 
s identifikací plazů má nepřeberné zkušenosti. O agamkách rodu Phrynocephalus, kterých v jihovýchodní Evropě a v Asii žije přes čtyřicet druhů, to platí dvojnásob. Tedy, přinejmenším dvojnásob.

Když před lety Vladimír dokončil Přírodovědeckou fakultu, byl k výkonu základní vojenské služby přidělen k raketovému pluku na Slovensko. K raketám prý ho raději nepouštěli, a tak se neúčastnil ani cvičení, které se odehrávalo na utajeném místě kdesi na jihu Sovětského svazu. Dokonce ani po návratu z cvičení nikdo netušil, kde proběhlo. Jeden z vojínů si z něj však 
přivezl drobnou agamku rodu Phrynocephalus. Vladimír ji okamžitě určil – a rovněž upřesnil, ve které části Kazachstánu se vyskytuje.

Pohledem Miroslava Bobka, ředitele Zoo Praha.A nastal problém. Celá věc se rozkřikla a Vladimíra začala vyšetřovat vojenská kontrarozvědka. Prozradil utajenou oblast cvičení raketových vojsk Varšavské smlouvy! Bezpečnost socialistického tábora byla ohrožena, hráz míru hrozila protržením! Vladimír měl namále, naštěstí se mu ale nakonec podařilo vyvolat ve vyšetřovatelích dojem, že je jenom neškodný podivín. Určení phrynocephala se pro něj obešlo bez nepříznivých následků.

Ba dokonce naopak. Postupem času svou podivínskou pověst údajně vybudoval do takové dokonalosti, že když nedovoleně opustil kasárna, všichni jen mávli rukou. Zasa hľadá volaké té jašterice. Dokonce i v zimě, když leželo půl metru sněhu.

Agamku, kterou jsem nedávno dostal na fotografii 
z Gobi, určil Vladimír jako druh Phrynocephalus versicolor. Teď počkejme, co z jeho určení vzejde – a hlavně, jakou historku bude Vladimír o této fotografii za čas vyprávět.

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha